Jdete se svými pejsky na procházku. Jsou poslušní, dá se říci hodní, jako třeba naše Gari a Nora. Pobíhají, veselí se, čmuchají, zkoumají. Jejich dobrá nálada na vás přechází. Je to s nimi krásné soužití.

Najednou popoběhnou o pět metrů dál, jako třeba Gari a Nora včera, na okraj pole. A už vidíte, jak se vrhají k zemi, tlapky nahoře, a rozkošnicky se převalují. Jelikož nejste v oboru pejsků nováček, jako třeba já, víte dobře, kolik uhodilo: Gari a Nora objevily sračky a parfumují se.

Samozřejmě na ně řvete, jako jsem řval já. Má to efekt, jako kdybyste chtěli řvát na svoji ženu v parfumerii.

Ona to pro ně JE parfumerie. Pro vás to je naprostá bezmoc.

Jakmile se naparfumují, už zase by chtěly poslušně capkat vám po boku. Dokonce se chtějí přilísat, přitisknout, otřít o nohu, žádají si laskání. Jsou to přece krásné, naparfumované psí mladé ženy.

Navlhlí smraďoši

Hezké slunečné počasí – suchý pes, to jde dohromady. Suchý, stop smradů zbavený, dá se říci voňavý. Nedávné parfémovací dobrodružství je zapomenuto, nebo spíš skoro zapomenuto. Na procházce volím takovou trasu, abych se vyhnul parfémovacímu místu, kde je na okraji pole hromada čehosi navýsost smrdutého.

Vše v pořádku? Určitě ano, až do chvíle, kdy sprchne. Vodní kapičky dopadnou pejskům na záda a uvolní tam jakési molekuly, kterým se říká aromatické.

Pejskové jsou spokojeni. Já ne. Parfémovací dobrodružství se vynořilo z přítmí vzpomínek na výsluní tvrdé reality.

Zase tlapka

Aby to nebylo jedné líto, začala druhá: sotva se Gari zahojila tlapka, rozřízla si ji Nora. Tekla jí krev, Ljuba jí tlapku ošetřila a zavázala, Nora si obvaz rozmotala a líže si ránu. Klasika, bude to zase honička typu „nelízej si to“, hlídání, vázání, límcování. Kdepak je ta schopnost někdejšího Gordona! Ten si jednou rozřízl tlapu o střep, v předsíni bylo krve na půl kýble. Naložil jsme ho do auta vezl tenkrát ještě někam do Říčan na pohotovost. Když ho dostal pan doktor do rukou, nemohl ránu najít a myslel, že si dělám srandu. Prostě rána žádná nebyla. Sám se během cesty uzdravil, jako Highlander.

Nikdy je to nepřestane bavit

Tlapka zahojena, jedna i druhá, Gari i Nora běhají normálně a pracují na tom, aby je tlapka zase chytla. Marně je nabádám: choďte pomalu, rozhlížejte se kolem sebe a kochejte se, hleďte moudře a spravedlivě a držte se za ručičky! Věřili byste, že nedbají?

Včera vpodvečer jsem posekal trávu a Ljuba se věnovala japanizování borovice. Naše mrňavé bestie, místo aby si užívaly krásy májového večera, honily se kolem nás a zápasily.

Čistě mezi námi: užívaly si krásy májového večera.

Zatím jsou tlapky zdravé

Další úvahy a poznámky najdete na stránkách The Hyena