Už se vás někdo snažil přesvědčit, že kruh má čtyři rohy? Možná ano. Pak asi máte pochopení pro podivné pocity člověka, který nakonec přeci jen musí připustit… že kruh má vážně rohy:

Zdá se, že boj o bankovní poplatky vcelku finišuje – ačkoliv je kolem najednou mnohem méně mediálního humbuku než ještě před dvěma měsíci. Čímpak to? Tipuju, že tím, že banky v poslední době otočily hru trochu na svou stranu. A to patrně není tak vděčné téma, jako když soud rozhodl ve prospěch klienta a banka musela poplatky vracet. V posledních dnech totiž v rychlém sledu po sobě nejprve soud rozhodl v poplatkové hře ve prospěch banky, vzápětí stejně tak i arbitr. A banky aktuálně vedou 3:2. Což ovšem pořád ještě nelze označit za žádné "drtivé bankovní vítězství". A tak lze odhadnout, že ať už bitva o vracení bankovních poplatků dopadne jakkoliv, jednoho již nejspíš dosáhla. Totiž banky se naštvaly a do budoucna celkem určitě změní své chování. Jak? Aby měly klid, s největší pravděpodobností budou od poplatků čím dál víc ustupovat. Až jednoho dne ustoupí zcela. Klienti budou moct slavit vítězství.

Vítězství? Vážně?

Dali jsme si tu práci a podívali se věci trochu víc na zoubek. Proklepli jsme si bankovní sektor a položili si otázku, jak velké to vítězství klientů vlastně bude. Kolik peněz společnost jako celek ušetří. A věřte nebo ne, došli jsme k podivuhodnému zjištění. Vítězství bude trpké jako pelyněk.

Vynechme nudná čísla o počtu poskytnutých hypoték a jejich splatnostech a přeskočme hned k závěru. A aby to bylo trochu lépe pochopitelné, představme si to nejprve na trochu jednodušším příkladu. Totiž na příkladu knihovny.

Taková knihovna často funguje tak, že čtenář musí zaplatit za možnost výpůjčky (kupříkladu 60 Kč) a dále za čtenářský průkaz (například 20 Kč), který funguje zhruba jako účet v bance. Pokud má knihovna na těchto poplatcích vybrat třeba 80 tisíc Kč, stačí jí tisíc čtenářů ročně nehledě na to, kolik knih si půjčí. Pokud má ovšem knihovna poplatky zrušit, musí účtovat každou výpůjčku zvlášť. Dejme tomu, že knihovna stanoví půjčovné za knihu na 30 Kč. Část čtenářů – ti, co si půjčují jen jeden titul ročně – ušetří. Ne tak častí čtenáři. Ti si až dosud půjčovali jen proto, že každá další výpůjčka je nic nestála. A teď začnou šetřit. Celkový počet výpůjček poklesne. Takže pokud má knihovna nově vybrat stejnou částku jako v minulosti, musí začít půjčovat v porovnání s minulostí dráž. Společnost jako celek si přečte méně knížek a za vyšší cenu.

A teď co z toho všeho plyne pro banky? Banka zruší poplatky, ale současně ihned zdraží své úrokové sazby. U malých úvěrů zvýšení úrokové sazby dost možná znamená, že klient zaplatí bance celkově méně, než kdyby platil i poplatky. Jenomže u velkých úvěrů, jako jsou hypotéky, znamená navýšení úrokové sazby, že klient bance zaplatí celkově víc než v minulosti, kdy se platily poplatky. To si řada lidí nebude moct dovolit, a tak poklesne poptávka po hypotékách. Aby banka zůstala na stejných příjmech i s menším počtem úvěrů, bude muset zvýšit úrokové sazby všem klientům ještě víc.

Je to dost pošahané "vítězství" klientů nad bankami. Klienti jako celek zaplatí na úrocích víc než dnes, ale získají méně úvěrů. Ale banky si přitom nijak nepolepší!

Tomu tedy říkám ukázková čistá ztráta. (Tak nevím – nebyly skoro lepší ty poplatky? No není stejně podivuhodné zjištění jako že kruh má čtyři rohy?)

(Kratší verze tohoto textu byla originálně napsána pro Literární noviny.)

Převzato z Sichtarova.blog.idnes.cz se souhlasem autorky

Autorka je ředitelka společnosti Next Finance s.r.o.