"Kvalitní servis dělá z Kiky spolehlivého partnera pro všechny zákazníky," stálo na stránkách "jednoho z pěti největších obchodních domů s nábytkem v Evropě". A tak manželka Iva sedla do auta a vyrazili do Čestlic pro židli k psacímu stolu, kterou dcera Míša už nutně potřebovala.

Židle byla rozložená a úhledně zabalená v krabici. Tchán se s jejím sestavováním mořil asi hodinu... Až pak jsme si všimli roztrženého potahu, který nebyl v krabici v obchodě vidět.

"Solidní rakouská firma to jistě promptně zařídí," utěšoval jsem Ivu, která nadávala, že se jí pracně sešroubovaná židle už nevejde do auta. Vzpoměl jsem si totiž, jak jsem podobnou lapálii před pár lety řešil s Ikeou. Jejich židle měla tehdy křivě předvrtané díry pro šrouby. Zavolal jsem jim, Švédi se mi omluvili za komplikace. Druhý den po reklamaci k nám šupito presto poslali dodávku, která přivezla novou bezvadnou židli a tu kazovou si odvezla. Prosté, rychlé, korektní.

Pan Šauer z reklamačního oddělení Kika na mně ale vychrlil standardní zaklínadlo o měsíční reklamační lhůtě. Hm... Na čem asi bude psát Míša do konce září úkoly?

Zástupce "spolehlivého partnera zákazníků" navíc prohlásil, že jim jejich aušusovou židli musíme přivést zpátky do Čestlic my. Máme si to prý zařídit, jak chceme. Buď aušusovou židli Kika zase pracně rozmontovat, vztekle nacpat do kufru našeho auta a marnit čas jízdou přes půl Prahy, nebo si najmout nákladní taxi ("A proč bychom vám ho jako měli proplácet?!"). Co na tom, že otázka viny za aušusovou židli a následné komplikace je předem zodpovězena tak jednoznačně, že by s ní neměl problém ani Karl Jaspers? Co na tom, že pokud obchodník hodí potíže se svým poškozeným výrobkem na zákazníka, jsou jeho kecy o "kvalitním servisu" jsou prostě jen kecy?

Firma Kika si prostě obchodování s nábytkem plete s karetní hrou Černý Petr. Prodá vám poškozený šmejd a pak se starejte vy... Uznávám, že je to trapná banalitka všedního dne. Je ale dobře vědět, že tihle Rakušani nejsou Švédi asi stejně, jako Fritzl není Nobel.