Jak už to ani jinak býti nemůže, mise Andreje Babiše do Itálie a na Maltu se okamžitě stala předmětem posměchu. Jde o populistické gesto načasované před volbami na efekt, nikoli k užitku. Nicméně jeden fakt zůstává nepopíratelným faktem, že Andrej Babiš je schopen do té Itálie a na Maltu jet a bavit se tam s partnery jako rovný s rovnými. 

Toto samozřejmě dokázal Václav Klaus v plné míře jako premiér a později i jako prezident, takového Paroubka, Grosse nebo Sobotku je těžko si ve stejné pozici představit.

Pokud jde o věc samou, možná mají posměváčci pravdu, když poukazují na kurióznost situace, kdy o migrační krizi jedná představitel státu, jehož se krize netýká. Bylo by bezpochyby pohodlnější se poučit u východních sousedů a také věc vyšvejkovat tím, že bychom přijali tucet Somálců, ti by pak stejně utekli za lepšími příděly a my byli z obliga. Místo slovenského švejkování nabízí Babiš rázné odmítnutí: je třeba dát jasný signál, že Evropa automaticky nepřijímá každého, kdo si usmyslí se do ní nastěhovat. Zveřejněný nárys jeho projektu vypadá rozumně: finanční podpora nárazníkových států Evropy a dohoda se státy severní Afriky. Tady je ovšem třeba dodat, že dohoda musí obsahovat přijímání ilegálů vylovených z vody, jinak vše pozbývá smyslu.

Přičemž platí několik drsných pravd:

Kdo se do Evropy dostane, toho už nikdo nevystrnadí, masové repatriace statisíců ilegálů jsou iluze šířené vládními elitami k oklamání veřejnosti.

Usazení migranti vytvářejí exoproletariát, homogenní vrstvu společnosti, která je trvale odsouzena k ekonomické a společenské druhořadosti a z ní plynoucí frustraci.

Tato nová vrstva bude v míře stále větší vytvářet napětí ve společnosti, bude aktivizovat extremistické síly, povede k nedůvěře mezi národy a státy a oslabí soudržnost Evropské unie.

V blízké době se dá čekat krize levicových stran a proudů, až lidem závislým na dávkách (voličům těchto stran) v plném rozsahu dojde, že o krk a o chleba jde především jim samým: z tohoto hlediska je levicový vítačský postoj zcela nepochopitelný.

Podtrhnuto, sečteno, Andrej Babiš možná jedná s vykutáleností, ale jedná, a jeho plán možná padne pod stůl, nicméně on teď hraje roli toho dítěte z Andersenovy pohádky, který panstvu říká do očí nepříjemnou pravdu.