26.4.2018 | Svátek má Oto


ÁZERBÁJDŽÁN: Ilham potřetí

17.4.2018

Volby jsou svátkem demokracie, říkává se. Dodala bych, že jaká demokracie, takové volby (a naopak). Ve středu se v Ázerbájdžánu konaly prezidentské volby, což v našich končinách jistě ledaskomu uniklo. Mediální hit to rozhodně nebyl, už proto, že ze střední Evropy je do Ázerbájdžánu daleko a není to velmoc, na níž by závisely osudy světa. A pak také proto, že jen nenapravitelní naivkové mohli pochybovat o jejich výsledku. Zvítězil samozřejmě Ilham Alijev, který tak bude stát v čele země již potřetí; troufnu si tvrdit, že nikdo jiný ani vyhrát nemohl.

Byla jsem jako mezinárodní pozorovatelka v Ázerbájdžánu, když se o prezidentskou funkci ucházel poprvé, a byl to nezapomenutelný zážitek. Naši misi organizovala americká nevládní organizace Institut pro demokracii ve východní Evropě, která sledovala volby trochu jinak, než to dělá OBSE. Pozorovatel, pravilo naše pravidlo, přijde do volební místnosti před zahájením voleb, zkontroluje, zda je urna prázdná, pak tam prosedí celý dlouhý den a v noci odejde s kopií protokolu. Tedy – pokud mu ji dají. Proseděla jsem ten dlouhý den na jednom okrsku nedaleko centra Baku, a protože jsem neměla na práci nic jiného než pozorovat, aspoň jsem si dělal čárky za každý volební protokol vhozený do urny. Podle mých čárek tam odvolilo osm procent voličů zapsaných ve volebních seznamech. Ústřední volební komise druhý den oznámila, že k volbám přišlo dvaapadesát procent voličů. Překvapuje vás, že jsem tomu nevěřila?

A když jsem pak byla v Baku po několika měsících znovu, přátelé mi nadšeně oznamovali, že jsem byla nejúčinnější ze všech pozorovatelů. „Ten okrsek, na kterém jsi napočítala osm procent voličů, byl zrušený, ve výsledcích se vůbec neobjevil.“ Možná bych měla ještě podotknout, že volební místnost byla ve škole, v hale, kde byly ještě urny dvou dalších okrsků. Že by se to u nich hemžilo větším počtem voličů, jsem tedy nezpozorovala.

Jistě chápete, že o pravdivosti volebních výsledků v Ázerbájdžánu si po tom zážitku myslím jen to nejhorší. Z Baku nezmizel jen ten okrsek, ale i část přátel, které jsem v Ázerbájdžánu měla – ti nebyli úředně vymazáni, ale vystěhovali se, protože dospěli k názoru, že jim ani jejich dětem slušná budoucnost nekyne v zemi prezidentů Alijevů. Před Ilhamem Alijevem tam vládl jeho otec Hejdar, nejprve jako první tajemník komunistické strany a pak, po krátkém demokratickém intermezzu po rozpadu SSSR, jako prezident.

Bylo tedy na volbách v Ázerbájdžánu něco zajímavého? Přinejmenším jejich termín. Jednak se nekonaly v neděli, což je v tamních krajích dost nevídané, a jednak byly předčasné, neproběhly na podzim, ale na jaře. Ázerbájdžánské úřady hlásí, že na podzim bude jiných veřejných příležitostí až až: podobně jako Československo vznikl Ázerbájdžán v roce 1918, takže se bude slavit. Zlé huby ovšem tvrdí, že patrně přijde devalvace měny a lidem se bude žít ještě hůř.

LN, 13.4.2018



Diskuse


A. Alda
14:58
17.4.2018

F. Navr8til
9:38
17.4.2018

počet příspěvků: 2, poslední 17.4.2018 02:58









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.