Když měli mírnou, ba až teplou zimu v Evropě, proč by nemohli mít nezvykle teplý podzim v Klokánii, že ano. Malebná, teplá rána (15 °C) a přívětivé teploty za jasných, slunečných dnů (25 °C) přímo zvou do okolního buše. Skutečně Indian Summer (indiánské léto), jako když ho vystřihne.

Pohled z okna, foto George Švehla

Dokonce i neposlušné tělo třetihorního ještěra se jaksi umoudřilo a tak se skoro každé ráno toulá s Habsburky podzimním bušem. Tedy hlavně s Maxmiliánem, protože Ferdinand jde jen občas, je z nás nejstarší a tělo mu pokaždé nedovolí.

Po vlhkém a deštivém létu začíná krajina pozvolna vysychat, dny jsou jasné, mraky nevidět. Přesto je v buši, v létě vyhořelém, zeleně habaděj. Regenerace zdárně pokračuje a je co obdivovat.

Ale je sucho, foto George Švehla

Žlutokapy už skoro všechny odkvetly a na dlouhých stvolech zrají klasy se stovkami semen. Tobolky semen jsou nejdříve zelené, a když dozrají tak dostanou tmavě hnědou, až černou barvu. Pak se tobolky začnou otevírat a semena vypadávat a nebo je zobou ptáci, převážně papoušci.

Zralý žlutokap, foto George Švehla

A to přímo z klasu, který je nyní těžký, některý až metr dlouhý, a tak některé stvoly jsou ohnuty až k zemi. Ty, co jsou stále vzpřímené, a těch je většina, se při přistání ptáka kývají a pták je jako na kyvadle, jenže vzhůru nohama. Navíc, každá tobolka je na vrcholku opatřena ostrou špičkou jako trn a tak tito fógli jsou nadmíru šikovní, jako akrobati.

Sem tam ještě některé žlutokapy kvetou, převážně ty, co mají nějakou genetickou vadu a stvoly květů se jim nevyvinuly, zakrněly a nebo se tvarově pomátly a zkroutily.

 Pod nohama rozkvetly malé, ale pěkné, delikátní, modré divoké orchidejky.

Orchidejka, foto George Švehla

Mnoho eukalyptů si už převléklo kabát a ty, co se neloupou a kůru neshazují, pomalu ztrácejí černou barvu ohořelé kůry. Také nastalo období, kdy některým eukalyptům vyrážejí letorosty a na nich nové listy. Tyto jsou zprvu červené, aby pozvolna zoranžověly, zežloutly a posléze se zazelenaly šedozelenou eukalyptovou zelení, když se v nich konečně objeví chlorofyl.

Čerstvé listy, foto George Švehla

Takže opět je zde u protinožců něco naopak. Podzimní barvy listů nepatří těm schnoucím a umírajícím, ale novým, zrovna vyrostlým a do života se rodícím. Zelená barva však převládá a nové výhonky stromů i keřů závodí  s travinami, kdo zachytí více slunečního svitu.

Klidné, bezvětrné počasí je vhodné i k preventivnímu vypalování buše, a tak o víkendech se zdejší dobrovolní hasiči starají o to, abychom pak měli na pár dnů kouřovou atmosféru. Z eukalyptů to je kouř voňavý a neobtěžuje, tedy pokud jeden není astmatik, že ano.

Daleko nevidět, foto George Švehla

A tak nyní čekáme na období větrů a zimu, kdy některé roky mocně duje od západu až severozápadu z pouští týden či dva. Doufám, že huhuláky stavět nebudem.

Fotografie si můžete prohlédnout zde:

http://hillbilly.rajce.idnes.cz/2014_05_podzim_v_Klokanii