28.3.2024 | Svátek má Soňa


AUSTRÁLIE: Premiér zmizel před 50 roky

19.12.2017

V těchto dnech si Australané připomínají padesáté výročí záhadného zmizení ministerského předsedy Harolda Holta. Holt se 17. prosince 1967 šel potápět v moři nedaleko Portsea ve Viktorii a lovit přitom ryby harpunou, což bylo jeho koníčkem. Osudného dne byl se čtyřmi společníky na ranní projížďce autem, když je přemluvil k tomu, aby zastavili ještě před obědem u pláže, kam chodíval často lovit ryby a kde to velmi dobře znal. Protože moře nebylo toho dne právě klidné, pouze jeden z Holtových společníků Alan Stewart se také odvážil jít do vody. Ten se ale držel blízko břehu, zatímco Holt plaval tam, kde byla větší hloubka. Náhle se ztratil z dohledu. Těm na pobřeží to připadalo tak, jakoby byl stažen spodními proudy, a podle jedné ze svědkyň “zmizel jako plovoucí list, tak náhle a tak definitivně”.

Sedmnáctému premiérovi Austrálie Harroldu Holtovi bylo 59 let a i když byl na svůj věk v kromobyčejně dobré fyzické kondici, zdá se, že přecenil své síly. Když se včas nevynořil, jeho společníci spustili poplach. Protože místo, kde zmizel, je dosti odlehlé, trvalo to delší čas, než mohlo dojít k systematickému pátrání. To se ovšem rozrostlo v jedno z největších v historii země. Nenašlo se nic, Holt prostě zmizel. Utopil se? Dostal srdeční záchvat? Mohly ho ochromit jedovaté medúzy? Napadl ho žralok? Prostě se neví.

Holt byl poslancem po víc než 30 let, sedm z toho ministrem pro přistěhovalectví, nato osm let ministrem financí, než dosáhl nejvyšší mety v australské politice, když téměř dva roky předsedal vládě. Vycházel dobře s americkým presidentem Lyndonem B. Johnsonem, jehož podporoval při válečném úsilí ve Vietnamu. Tato Holtova loajalita byla také odměněna – když byl v roce 1968 spuštěn na moře nový torpédoborec, dostalo se mu poprvé v historii námořnictva USA jména zahraničního politika, jména zemřelého australského premiéra. Ovšem, zemřel skutečně Harold Holt? V policejní zprávě vydané počátkem roku 1968 příčiny smrti uvedeny nejsou a protože se nenašly žádné důkazy, případ se ocitl mezi těmi nevyřešenými. Tam zůstal až do roku 2005, kdy koroner konečně vynesl verdikt znějící “smrt následkem utopení”.

Je pochopitelné, že se vyrojila spousta konspiračních teorií. Hlavy států se většinou dočkají konců svých termínů a pokud ne, nebývá o příčině jejich smrti větších pochybností. V tomto případě je ale způsob Holtova odchodu - ať už z tohoto světa, či aspoň z dohledu veřejnosti - zahalen rouškou tajemství. Holt mohl být unesen čínskou ponorkou. Mohl spáchat sebevraždu. Mohl své zmizení naaranžovat tak, aby uprchl s nějakou milenkou, o níž se doposud nevědělo. Jeho přátelství s presidentem Johnsonem mohlo způsobit, že buď některé elementy FBI se rozhodly se ho zbavit, nebo se o to postarala KGB. Možnosti jsou téměř nekonečné…

Dnes už není pravděpodobné, že by se kdy prokázalo něco jiného než to, s čím nakonec přišel koroner. Na premiéra Holta ale budou lidé ještě dlouho vzpomínat jako na toho, “co zmizel beze stopy”. Přitom ty necelé dva roky, které ve funkci prožil, byly naplněny činností. Kromě toho, že dokázal v listopadu 1966 vyhrát rekordním rozdílem volby, vyjmu hned tři události na nichž se podílel, které změnily podstatně tvář této země. Jen několik dní poté, kdy přejal vládu od Roberta Menziese, dodnes mnohými uznávaného za nejlepšího premiéra, kterého Austrálie měla, došlo 14. února 1966 k veliké měnové reformě, kdy se přestalo platit librou a byl zaveden dolar, dnes známý pod zkratkou AUD. Vše prošlo hladce. Na Holta se také vzpomíná jako na toho, kdo efektivně zrušil politiku “bílé Austrálie”, která v té době začala přijímat přistěhovalce z Asie, což předtím téměř neexistovalo. Konečně, v listopadu 1967, jen krátce před svou smrtí, Holt oznámil založení Národní galerie a zároveň Australské rady pro umění.

Tím, co Harold Holt dokázal za necelé dva roky jako premiér, se zapsal do historie Austrálie možná tlustším písmem než většina z těch, kteří tuto funkci zastávali déle. Podle mého názoru, mohl klidně mít na to být tím vůbec nejlepším ministerským předsedou, kterého tato země měla. Nebýt té tragické události…

Čest jeho památce!

Autorovy stránky:
http://www.vkoreis.com/
http://www.vojen.com/