Když jsem si, přečetla, že se v Sydney koná Mardi Gras, neuměla jsem si pod tím názvem zhola nic představit. Nicméně jsem se rozhodla, že si takovou podívanou nemohu nechat ujít. Zprvu jsem se podívala, kolik stojí vstupenka. Ale když se mi protočily panenky, tak jsem se rozhodla, že vystojím místo na chodníku, abych viděla průvod. Pohádkovou Gay a lesbickou Parade, která je vyvrcholením měsíce zábavy, lehkomyslnosti stejného pohlaví. Neměli to jednoduché ti, kteří se před lety srocovali, aby hájili své zájmy. V takovém roce 1970 bylo nemyslitelné, že by jim takové setkání prošlo bez policejního zásahu, bez obětí.

Z celého světa se na Mardi Gras na světovou nejradostnější a velkolepou oslavu sjíždí šokující počet účastníků, aby nasál atmosféru této slavnosti. V samotném několikakilometrovém průvodu podél Oxfort St se předvádí desetitisíce svobodných hrdých rozzářených lidí. Svoboda projevu je činí šťastnými. To lze vyčíst z každé masky, z každé tváře.

Samotný název Mardi Gras, u nás by se dalo říct masopust, v podstatě znamená tučné úterý. Je to poslední den před Popeleční středou, kterou začíná postní období do Velikonoc. Tento den se slaví i v jiných částech světa. Zde v Sydney už to není jen to typické úterý, ale oslavy probíhají 38 let celé tři týdny, během nichž probíhá stovka akcí, a končí první sobotu v březnu průvodem. Za touto neobyčejnou podívanou se do Sydney sjíždějí stovky tisíc diváků, aby se pokochali nádherou průvodu a fandili jeho třpytivé nádheře. Sydney tímto festivalem žije. Pro návštěvníky je připraveno nepočítaně akcí: kabarety, večírky, divadla, koncerty, výstavy, přednášky, pikniky, jízda na kole, sportovní akce a mimo jiné i celodenní výlety ferry podél řeky Parramatta k přírodnímu parku. Výlety do aquaparku.

První pochod homosexuálů a lesbiček se konal v Sydney v červnu 1978 a bylo vůči němu násilně policejně zakročeno. Několik mužů a žen bylo zatčeno. Tento pochod vznikl jako solidarita, která vyrostla v důsledku nepokojů na podporu hnutí v San Francisku a New Yorku.

Na průvod se ulicemi valily proudy lidí dvě hodiny před začátkem. Přilepili jsme se k zátarasům a čekali. Dvě hodiny. Když do ulice vjely první motorky za túrování motorů, měla jsem slzy v očích. Takovou krásu jsem nečekala. Desítky nablýskaných nadupaných mašin z kdovíjaké doby a ti, kdož přidávali nebo ubírali plyn, na nich seděli jako mágové. Křiklavé kostýmy poseté flitry. Žádná helma, jen vlasy ve větru. Do řevu mašin diváci mávali praporky a překřikovali stroje. Šíleli. Tříhodinový průvod tekl jako řeka koridorem vřískajících lidí na chodnících. Auta v průvodu měla zapnuté houkačky, řvala v nich reprodukovaná hudba a v průvodu nebyla nouze o bubeníky i o skotské dudáky v kiltech. V průvodu nebyla nouze o nikoho. Uniformám letců a námořníků se boty leskly jako zrcadlo. Děti frčely na koloběžkách. Trojský kůň pomalu šlapal v doprovodu Řeků v bílých tógách. A štekle jako malé chůdy zvládali chlapci suverénně. Masky překrásné, barevné peří hýřilo všemi barvami a do toho všeho jásot mládí, smích a temperament. Mládí se bavilo, Sydney se radovalo. Celý průvod probíhal v neuvěřitelně radostném duchu, nic neslušného nebo pohoršujícího v něm nebylo.

Všechna ta nádhera, radost, masky, barvy, třpytky a jásot mají světu předat vážné poselství: Jsme pro nespoutané vyjádření lásky. Jsme lidé a hrdí na svou rozmanitost a usilujeme o přijetí.

Malcolm s manželkou Lucy přicházejí na Parade Mardi Gras