Když skočíte v Sydney na Central Station do vlaku a vezete se dvě hodiny směrem na západ, tak míříte do národního parku Blue Mountains. Vystoupíte ve městě Katoomba. Sotva vkročíte do parku, rozevře se před vámi úžasná neuvěřitelná zalesněná krajina, z níž trčí pískovcové skály. Strmé skály obnažené v eukalyptových srázech. Fascinující scenérie, kterou tvoří řada hor, náhorních plošin, srázů, neviditelných vodopádů a jeskyní. Celá zalesněná krajina je prolnutá roklinami i propastmi. Stojíte a díváte se na ten zázrak přírody a nemůžete odtrhnout oči. Jedna zelená barva překrývá druhou. Od temně modrých lesů v dáli po jasnou zeleň mladých výhonků na dosah. Se stejným úžasem zřejmě zůstala kdysi stát expedice badatelů, kteří tyto hory objevili. Za zmínku stojí, že v roce 1814 započala stavba silnice přes tyto hory, kterou prováděli trestanci. Nemusím připomínat, že to byla tvrdá práce v tvrdých podmínkách.

Park v Novém Jižním Walesu je velice rozlehlý, zabírá téměř 268 tisíc hektarů. Čtyři hlavní řeky, které mají povodí v parku, tečou od západu. Lze se tu pokochat i vodopády. Modré hory jsou bohaté na nerostné bohatství, např. uhlí, stříbro, břidlice. V druhé polovině devatenáctého století začala v několika údolích těžba těchto zdrojů, ale po čase byla zastavena pro finanční neúnosnost. Z důvodu cestovního ruchu jsou dosud uchovány pozůstatky těchto těžeb. Za účelem prohlídky jsou zde v provozu lanovky.

Vydáte-li se do hor za extrémně horkých dnů, vypařují se z listů eukalyptů oleje a ultrafialovým zářením vzniká modrý opar, který se vznáší nad celou krajinou. Odtud dostaly Modré hory své jméno. A s tímto jménem je spojena Katoomba a Tři sestry. Hned na první vyhlídce je spatříte. Tři krasavice, jež oblévá slunce a ukládá je k spánku do stínu den co den. A jako k většině neobvyklých skalních útvarů přírody se k nim váže domorodá pověst. Nebyly to od věků kameny, byly to tři dívky, sestry, krasavice z rodu Katoomba, které se zamilovaly do tří bratrů z kmene Nepean. Stejně urostlých a pohledných. Láska kvetla do té doby, než rodiče dívek všechny tři ženichy odmítli. Chlapci ale byli bojovného ducha a rozhodli se o své lásky bojovat. Místní kouzelník si však sestry oblíbil a ze strachu, že by dívky mohly v bitce zemřít, je začaroval do skal. Ale co čert nechtěl, kouzelník byl v bitce zabit a s ním padlo i jeho kouzlo. A tak jim už nemohl nikdo vrátit lidskou podobu. Proto tu stojí tři sestry, tři krasotinky na věky věků a nikdo nepřemýšlí nad tím, jestli jejich láska má cit a trvání kamene nebo s kouzlem zemřela.

Foto: autorka