aneb Topocentrický pohled na vesmír v květnu 2013

Dění na obloze v tomto měsíci rámují dvě zatmění, která ale od nás neuvidíme. Můžeme se ale těšit na to, že koncem května nad naším obzorem zatančí planety.

Prstencové zatmění Slunce 10. 5. 2013 (www.stellarium.org)

10. května nastane zatmění Slunce pozorovatelné na jižní polokouli. Jako částečné bude vidět téměř z celé Austrálie, velké části Oceánie a také z Nového Zélandu. Pás anularity, z nějž je zatmění pozorovatelné jako prstencové, se táhne hlavně přes Pacifik. Po pevné zemi prochází přes severovýchod Austrálie, Papuu Novou Guineu, Šalamounovy ostrovy a také přes spoustu malebných korálových atolů v Tichém oceánu. Tady, blízko rovníku, si zatmění užijeme pohodlně nataženi na zádech v bělostném písku tropické pláže s osvěžujícím nápojem v ruce ovíváni příjemným větříkem a chráněni svářečskou kuklou s filtrem číslo 14, kterou si samozřejmě kvůli ochraně zraku nezapomene vzít s sebou, protože těžko odhadnout, jak jsou zásobeny místní řetězce prodejen pro kutily :-)

Gilbertovy ostrovy se z hlediska pozorování prstencového zatmění Slunce nacházejí v ideálním místě – zelený ukazatel vyznačuje místo, z něhož je zatmění pozorovatelné v místní poledne nejvýš nad obzorem:

Protože už předem tuším, že s tou žádostí o služební cestu za zatměním do tropického ráje to ani u vás, vážení čtenáři, nedopadne nejlépe, pokusím se najít nějaké úkazy pozorovatelné také od nás, ze střední Evropy.

Ani u nás to na obloze nebude nezajímavé.

Věnujme se nejprve Měsíci. Na začátku května je Měsíc v poslední čtvrti. Konkrétně 2. května ve 13:14 SELČ. Protože couvá a postupně se sune ke Slunci, nepřekáží pozorování meteorů z roje éta Akvarid, jehož maximum (pro odborníky: ZHR cca 60) očekáváme okolo 5. května. Nov, při kterém dojde k prstencovému zatmění Slunce, nastává 10. května ve 2:29. O dva dny později se můžeme pokusit zahlédnout tenký srpek Měsíce v blízkosti Jupiteru večer nízko nad západním obzorem. Ke konjunkci dojde 12. května v 16 hodin. Na večerní obloze si dorůstajícího Měsíce užijeme okolo první čtvrti, jíž Měsíc dosáhne 18. května v 6:35. V blízkosti Saturnu uvidíme Měsíc 23. a 24. května. Konjunkci Měsíce se Saturnem přímo nespatříme, protože nastane 24. května okolo 10. hodiny pod naším obzorem, ale zato bude Saturn s Měsícem u nás pozorovatelný po celou noc. 25. května v 6:26 bude Měsíc v úplňku. Opět nastane jeho zatmění, tentokrát polostínové, tedy ještě méně nápadné než to miniaturní částečné zatmění, které jsme mohli vidět v dubnu. Květnové polostínové zatmění Měsíce je pozorovatelné z Ameriky a části Afriky a západní Evropy. Od nás nikoli.

O větší rozruch se po delší době postarají planety. S výjimkou Marsu máme šanci zahlédnout všechny, které jsou pozorovatelné bez dalekohledu. Saturn je po dubnové opozici se Sluncem stále pozorovatelný po celou noc. Zpětným pohybem se vrací ze souhvězdí Vah do Panny. Po západu Slunce jej najdeme na jihovýchodě, do rána se přes jih přesouvá k jihozápadu. Vypadá jako trochu jasnější hvězda, ale bez dalekohledu nijak zvlášť nevyniká. O něco nápadnější je Jupiter, který se v květnu loučí s večerní oblohou.

V blízkosti Jupiteru se objeví ještě planety Merkur a Venuše, které byly dlouho nepozorovatelné. Merkur je sice 11. května v konjunkci se Sluncem, ale koncem měsíce už by mohl být k nalezení alespoň triedrem nebo malým dalekohledem právě v blízkosti Venuše, která bude na obloze vidět očima. Vzájemná konjunkce (nejtěsnější přiblížení) obou planet nastane 25. května. Přibližně od 20. května až do začátku června budeme moci trojici Jupiter – Venuše – Merkur pozorovat večer v červáncích nízko nad jihozápadním obzorem. Merkur i Venuše postupně projdou konjunkcí s Jupiterem – Merkur bude 27. května 2,4° severně od Jupiteru, Venuše o den později dokonce jen 1° (také severně). Kdyby nám počasí dovolilo pozorovat planety každý den, mohli bychom sledovat jejich vzájemný pohyb – planetární pas de trois. Merkur je nejrychlejší, Venuše o něco pomalejší a Jupiter vůči hvězdám prakticky stojí na místě, ale v důsledku oběhu Země okolo Slunce se postupně sune k obzoru. Baletní scéna se odehraje velmi nízko nad obzorem, což poněkud ztěžuje viditelnost úkazu, ale zase to je skvělá příležitost pro fotografy zachytit planety s nějakou fotogenickou krajinou v popředí – příroda je samý kýč.

Převzato z blogu JanVesely.bigbloger.lidovky.cz se souhlasem autora.
Autor je pracovníkem Hvězdárny a planetária v Hradci Králové