24.9.2018 | Svátek má Jaromír


ASTRONOMIE: Úplně všechny planety

27.8.2018

aneb Topocentrický pohled na vesmír v září 2018

Když všechny, tak úplně všechny. Na přelomu srpna a září máme možnost vidět během jediné noci všechny planety Sluneční soustavy.

Jsou období, kdy je na obloze možné vidět všechny planety najednou, v jediném okamžiku. My se teď musíme spokojit s tím, že všechny planety můžeme postupně pozorovat během jedné noci, některé večer, některé celou noc a jiné až ráno. Ale i to je docela výjimečná situace.

Během roku jsme mohli sledovat, jak se viditelnost planet přesouvá z ranních do večerních hodin. A také se planety poněkud rozprchly, takže Měsíc, který ještě na jaře předváděl slalom okolo planet během několika dní, teď potřebuje celý kalendářní měsíc, aby je všechny poctil návštěvou.

Jízdní řád samotného Měsíce vypadá letos v září takto: Na začátku, 3. září ve 4:37, je v poslední čtvrti a v následujících dnech couvá na ranní obloze k novu, který nastává 9. září ve 20:01. A pak se objeví na večerní obloze, 17. září se ocitne v první čtvrti (v 1:15) a 25. září ve 4:52 doroste do úplňku. Všechny údaje jsou v letním čase, ačkoli mezi tím, 23. září ve 3:54 SELČ, nastane rovnodennost a u nás na severní polokouli udeří astronomický podzim.

Nejrychlejší

Začněme se zářijovým pohledem na planety pro jistotu už v srpnu. 26. srpna je Merkur v maximální západní elongaci. Elongace říkají astronomové úhlové vzdálenosti planety od Slunce. Největší elongace tak nastává ve chvíli, kdy je planeta úhlově od Slunce nejdále. Při západní elongaci je pak planeta vždycky pozorovatelná ráno, při východní večer. Merkur zvládne zpravidla sedm maximálních elongací za rok – pravidelně se samozřejmě střídají východní a západní. Je to vidět i na následujícím grafu:

září 2018 1

Graf viditelnosti Merkuru v roce 2018. (Jan Veselý)

Žluté plochy vyznačují období, kdy je Merkur nad naším obzorem po západu nebo před východem Slunce. Tam, kde se žlutá barva do noci příliš nezanoří, se Merkur bude ztrácet v červáncích na světlé obloze. Roli hrají i další faktory, takže zdaleka ne při každé maximální elongaci můžeme Merkur uvidět.

Na přelomu srpna a září máme docela dobrou, i když krátkou, příležitost. Merkur, patron obchodníků, ale i zlodějů, štěstěny, zisku, blahobytu, losů, veselí a cestování (tak praví Wikipedie) se ukáže na necelé tři týdny, počínaje 24. srpnem. Okolo 11. září už se zase ztratí z dohledu. A kvůli tomu, že Merkur nečeká, Měsíc se k němu na obloze ani přiblížit nestihne. Přesněji řečeno, cestou k Merkuru se Měsíc 9. září dostane do novu, takže v jeho blízkosti bude nepozorovatelný.

Nejjasnější a největší

Nejjasnější planeta na naší obloze – Venuše – je naopak vidět večer, a právě v září se loučí s pozicí večernice. Dne 21. září dosáhne své maximální jasnosti, ale to bude její labutí píseň. Najdeme ji po západu Slunce nízko nad jihozápadním obzorem a koncem měsíce nám úplně zmizí z dohledu. Nedaleko od Venuše je také Jupiter, pro změnu planeta, která je ve Sluneční soustavě největší. Když se ovšem 13. a 14. září k oběma planetám přidá srpek dorůstajícího Měsíce, bude se celá trojice topit v červáncích.

září 2018 2

13. 9. 2018 - Měsíc spolu s Venuší a Jupiterem večer nad jihozápadním obzorem. (www.stellarium.org)

Slábnoucí a vzdalující se

Planety Saturn a Mars se v červnu a červenci nejvíce přiblížily k Zemi. Obě se teď vzdalují a slábnou. Zvlášť v případě Marsu je to hodně znát. Zatímco 31. července, kdy byl vzdálen 57,5 milionu kilometrů, měl jasnost -2,8 mag a jeho kotouček v dalekohledu měřil 25 úhlových vteřin, na začátku září má jasnost -2,1 mag (což znamená, že už je zase slabší než Jupiter), kotouček měří 21 úhlových vteřin a do konce září stihne zeslábnout na -1,4 mag a scvrkne se na 16 úhlových vteřin. Vzhledem k tomu, že stupnice jasností je (kvůli tomu, že to tak vnímá náš zrak) logaritmická, znamená „rozdíl“ 0,7 mag vlastně pokles intenzity světla Marsu na polovinu.

Na vysvětlenou ještě připomínám, že čím menší číslo, tím vyšší jasnost objektu, takže záporné hodnoty znamenají vysoké jasnosti a -2,1 mag je tedy vyšší jasnost než -1,4 mag.

září 2018 3

Porovnání velikosti kotoučku Marsu na začátku a na konci září 2018. (www.stellarium.org)

Pokud jde o povinnou měsíční návštěvu, ta proběhne mezi 17. září, kdy bude Měsíc u Saturnu – to bude velmi těsné – a 20. září, kdy Měsíc projde okolo Marsu.

září 2018 4

17. 9. 2018 - Měsíc v konjunkci se Saturnem. (www.stellarium.org)

září 2018 5

20. 9. 2018 - Měsíc v blízkosti Marsu. (www.stellarium.org)

Neviditelní

A to je z planet viditelných očima vlastně všechno. Bez dalekohledu najdeme na obloze jen Merkur, Venuši, Mars, Jupiter a Saturn. Uran je na hranici pozorovatelnosti očima, ale objeven byl až v roce 1781 pomocí dalekohledu, a Neptun je pozorovatelný opravdu jen s dalekohledem. Obě neviditelné planety jsou v září na obloze po celou noc, takže jsou teď vlastně ty nejlepší podmínky na jejich vyhledání a spatření.

Uran najdeme v souhvězdí Berana, v „koutě“, kde sousedí s Velrybou a Rybami. Neptun najdeme v nedalekém Vodnáři – 7. září je Neptun přesně naproti Slunci a zároveň nejblíže k nám: jenom 4,3 miliardy kilometrů. Mimochodem, světlo, které uvidíme, pokud se nám Neptun podaří tu noc dalekohledem vyhledat, bude staré přesně 4 hodiny (a půl minuty k tomu); tak dlouho to trvá světelnému paprsku, než k nám od nejvzdálenější planety Sluneční soustavy doletí, když to má nejblíž.

září 2018 6

Poloha Uranu mezi hvězdami v souhvězdí Berana v září 2018. (www.stellarium.org)

září 2018 7

Poloha Neptunu mezi hvězdami Vodnáře v září 2018. (www.stellarium.org)

Součet a výzva

Po podtržení a sečtení vidíme, že na začátku září můžeme opravdu vidět během jedné noci úplně všechny planety Sluneční soustavy. A to ještě nebyla řeč o tom, že ve Střelci, uprostřed mezi Saturnem a Marsem, se krčí Pluto – to je ale planeta trpasličí a je tak slabá, že tak nízko nad obzorem máme jen malou naději ji amatérskými prostředky najít a uvidět na vlastní oči. Na druhou stranu díky tomu platí tvrzení o pozorovatelnosti všech planet i pro notorické odpírače vyřazení Pluta ze seznamu planet.

Není to dobrá výzva ke sportovnímu výkonu? Podobně, jako se někteří borci pouštějí do „Messierova maratonu“ a snaží se během jediné noci zahlédnout všech 109 položek z katalogu mlhovin a nehvězdných objektů, jejž začal v 18. století sestavovat francouzský lovec komet Charles Messier, můžeme se teď pokusit během jediné noci zaznamenat všechny planety. Při jejich počtu je to mnohem snadnější oříšek – výjimečnost této disciplíny ovšem spočívá v tom, že příležitostí k jeho rozlousknutí nám příroda dává mnohem méně. A vyhledání Merkuru je samo o sobě výzva. Chopí se někdo šance?

Převzato z blogu se souhlasem autora.
Autor je pracovníkem Hvězdárny a planetária hl.m. Prahy



Diskuse


diskuse neobsahuje žádné příspěvky









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.