19.4.2019 | Svátek má Rostislav


ASTRONOMIE: Proč nejsou Velikonoce už tento víkend?

22.3.2019

aneb Několik kalendářních omylů

První neděle po prvním jarním úplňku má být podle definice velikonoční. Astronomické jaro letos začalo 20. března a hned 21. března byl úplněk. Proč tedy nejsou Velikonoce už teď?

Velikonoce jsou pohyblivý svátek – toho si nelze nevšimnout. Na druhou stranu mě i po letech překvapuje, jak málo lidí ví, že jejich datum určují astronomické jevy. Čtenáře mého blogu z této nevědomosti nepodezírám, ale přesto si dovolím nanosit něco málo dříví do lesa. Třeba se najde polínko, které někdo ještě neznal.

Astronomická podstata určování data Velikonoc by vlastně tak moc překvapivá být neměla. Sestavování kalendářů měli vždycky na starosti astronomové, neboť celý kalendář je založen na pohybu Slunce a Měsíce po obloze. Klidně se na to můžeme podívat i obráceně – kdo chtěl vytvořit kalendář, musel se stát astronomem. V případě Velikonoc je jen trochu zvláštní, že jde o církevní svátek, jehož ideová náplň se s astronomickými jevy nebo třeba střídáním ročních období úplně míjí, a přesto má astronomický základ.

Pohanské rituály, které jsou pro většinu naší společnosti jedinou náplní Velikonočních svátků, ale napovídají, že svátek bude staršího data než křesťanství. Pravděpodobně je to pozůstatek oslav příchodu jara, potažmo nového roku.

Která neděle má být Velikonoční?

Pojďme ale ke křesťanským Velikonocům. Definice Velikonoční neděle jako té první, která nastane po prvním jarním úplňku, byla přijata už prvním nicaejským koncilem v roce 325. V té době se používal juliánský kalendář zavedený Caesarem s počátkem platnosti od roku 45 př. n. l. Účastníci koncilu ovšem letopočet 325 neměli – počítání roků od uměle stanoveného data narození Ježíše Krista bylo zavedeno až o několik století později.

Juliánský kalendář pracuje s délkou roku 365,25 dne a aby se udržel v souladu se střídáním ročních období, je každý čtvrtý rok přestupný – namísto 365 dní má 366 dní. Ovšem skutečná doba oběhu Země okolo Slunce (tropický rok) je 365,242192129 dne (středního slunečního času). Takže juliánský kalendář se rozchází s cyklem střídání ročních dob průměrně za rok o 11 minut a 15 sekund.

Tak malý rozdíl se může zdát zanedbatelný, ale za jediné století se chyba nasčítá na téměř 19 hodin. Za čtyři století na tři dny a za 16 století na dní deset. A právě v 16. století už začal desetidenní rozdíl vadit. Na Velikonoce jsou navázány další křesťanské svátky – například 50 dní po nich jsou letnice. A při desetidenním posunu kalendáře se čím dál častěji stávalo, že se první jarní úplněk minul se skutečným začátkem jara a další nastal až za měsíc... Velikonoce se posouvaly do období, kdy bylo žádoucí, aby se věřící intenzivněji věnovali zemědělským činnostem než slavení svátků.

Výjimky z výjimek

Tento pramálo duchovní rozměr svátků velikonočních vedl k reformě kalendáře vyhlášené papežem Řehořem XIII. Ta spočívala ve vynechání deseti dní, o které byl kalendář napřed (po 4. říjnu 1582 měl podle papežské buly Inter gravissimas následovat hned 15. říjen 1582) a zavedení výjimek z pravidla o přestupných rocích. Gregoriánskou reformu dnes mylně řada lidí podezírá ze zavedení přestupných roků. Ty však, jak víme, používal už kalendář juliánský. Současníci zase její podstatu viděli jen ve vynechání oněch 10 dní. Její kouzlo však spočívá v konstrukci těch výjimek:

- Přestupné jsou roky, jejichž letopočet je dělitelný čtyřmi.
- Výjimkou z tohoto pravidla jsou ovšem konce století, tedy letopočty dělitelné stem.
- Výjimkou z výjimky jsou pak letopočty dělitelné čtyřmi sty – protože potřebujeme za čtyři století vynechat tři dny a nikoli čtyři.

Neboli rok 1600 přestupný byl, 1700, 1800, 1900 přestupné nebyly, 2000 přestupný byl, 2100, 2200 a 2300 přestupné nebudou, 2400 přestupný bude, ...

Řehořův plán byl dobrý, jeho realizace však poněkud drhla. Gregoriánský kalendář byl v roce 1582 opravdu zaveden jen v několika zemích – například v Itálii či Španělsku. U nás postupně v roce 1584. Největší zmatky si užili Švédové, mistři ve vymýšlení třetích cest, kteří se v roce 1700 rozhodli po 40 let nemít žádné přestupné roky, a tím rozdíl plynule srovnat. Jejich kalendář se tak postupně rozešel se všemi ostatními. Nakonec to Švédové nevydrželi a roku 1712 se vrátili ke kalendáři juliánskému. Museli ovšem kvůli tomu mít 30. únor! Gregoriánský kalendář začalo Švédské království používat až v roce 1753. Jen o rok dříve na něj přešla Anglie. Rusko přijalo gregoriánský kalendář až po bolševickém převratu v roce 1918. Jak je známo, jistý Uljanov (krycí jméno Lenin), liška ryšavá a podšitá, tam přijel coby černý pasažér bez jízdenky vlakem ze Švýcarska, aby uspořádal říjnovou revoluci v listopadu, a tím uvedl tamní imperialisty ve zmatek. Poslední byli v Evropě Řekové – gregoriánský kalendář zavedli v roce 1923. Pravoslavná církev jej neuznala nikdy a tím došlo k dalšímu zmatku a rozkolu.

Tak ještě jednou: která je ta pravá?

Pravoslavné Velikonoce tak bývají později než katolické. Někdy je rozdíl jen týden. Například letos jsou katolické Velikonoce (neděle) 21. dubna a pravoslavné 28. dubna. Jindy je rozdíl výraznější. V roce 2021 to například bude 4. dubna vs. 2. května a v roce 2024 dokonce 31. března a 5. května – to je rozdíl 35 dní! Plus dalších 50 dní do letnic, které tak připadají až na konec června. Na tom je vidět smysl gregoriánské reformy.

A jak to souvisí právě s těmi letošními Velikonocemi? Proč nejsou 24. března, ale až 21. dubna? S přijetím či odmítnutím gregoriánské reformy to nesouvisí. Jde o přesnost určení začátku jara. Naši předkové se necítili na to, aby určovali okamžik rovnodennosti a měsíčního úplňku s přesností na minuty. Pro účely výpočtu Velikonoc stanovili začátek jara pevně na 21. března. Za první jarní úplněk se pak smí považovat až ten, který nastane 22. března.

Jinak řečeno, datum Velikonoc se sice stanovuje astronomicky, ale pracuje s fiktivním začátkem jara a nehraje se na minuty ani hodiny. Jen v důsledku toho dětem omylem straší v učebnicích jako datum začátku jara 21. března. Skutečnost je taková, že výrazně převažuje 20. březen, někdy přece jen začne jaro 21. března, ale někdy také 19. března. Do učebnic tedy proniklo fiktivní, nikoli skutečné datum rovnodennosti.

Ale asi je to menší zlo. Jinak by ty zmatky mohly být ještě větší: Když už jsem v tom vymýšlení pseudoproblémů, měl bych upozornit také na pásmový čas. Například to letošní jaro, jež u nás začalo 20. března ve 22:58, by v kyjevském čase (na jehož zavedení za týden se řada lidí tolik těší) začínalo ve 23:58 a v moskevském až 21. března v 0:58. Buďme našim moudrým předkům vděční, že se nehonili za každou minutou.

P.S. A ještě dovětek, když už jsem se zase dostal až k tomu kyjevskému času, který má u nás krycí název „letní“. Minule jsem tvrdil, že „zimní“ čas se u nás nikdy nezaváděl, a jeden ze čtenářů mě z omylu, v němž jsem dlouhá léta setrvával (ne, že bych nepátral, ale nikdy se mi na to nepodařilo najít pramen), vyvedl. Děkuji. Zimní čas jsme měli v zimě 1946/47. Rozsudek, pardon, vládní nařízení, podepsal Klement Gottwald. A je to už i na wikipedii.

*****************************
Za hranicí vesmíru
Od počátku věků se lidé snažili zjistit a popsat to, co se skrývá v nezmapovaných koutech světa. Zvědavost a touha po poznání nás táhne kupředu i dnes a nutí nás ptát se: „Proč?“ Díky ní jsme založili různé vědní disciplíny, které nás dovedly od geocentrického systému k heliocentrickému, od teorie statického vesmíru k velkému třesku a nyní nám ukazují cestu až za horizont viditelného vesmíru. Více informací zde nebo rovnou v tomto videu:

Převzato z blogu se souhlasem autora.
Autor je pracovníkem Hvězdárny a planetária hl.m. Prahy



Diskuse


J. Pražák
18:16
22.3.2019

J. Skála
23:57
22.3.2019

V. Církva
14:00
22.3.2019

O. Kratky
13:15
22.3.2019

J. Lepka
9:28
22.3.2019

I. Polák
9:07
22.3.2019

V. B
8:53
22.3.2019

J. Prečuch
15:13
23.3.2019

R. Meišner
7:34
22.3.2019

P. Burda
8:46
22.3.2019

J. Prečuch
15:38
23.3.2019

B. Carina
19:10
23.3.2019

J. Prečuch
15:29
23.3.2019

počet příspěvků: 32, poslední 23.3.2019 07:10









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.