10.12.2016 | Svátek má Julie






ASTRONOMIE: Pán prstenců málem pánem oblohy

2.5.2014

aneb Topocentrický pohled na vesmír v květnu 2014

V lednu byl v opozici se Sluncem Jupiter, před měsícem Mars a teď je na řadě Saturn. A neměli bychom zapomínat ani na Merkur, jejž budeme moci zahlédnout večer nad severozápadním obzorem.

Opozice, jak laskaví čtenáři již víte z minulých topocentrických pohledů na vesmír, je okamžik, kdy se nějaká nebeská tělesa ocitnou z hlediska nás, pozorovatelů, na obloze naproti sobě. Opozice planet se Sluncem vždy znamenají období jejich nejlepší viditelnosti (po celou noc) a současně se planety v opozici přibližují k Zemi na nejmenší vzdálenost a dosahují nejvyšší jasnosti.

Jak už jsem napsal, Jupiter si to užil v lednu, Mars počátkem dubna. Zatímco u Marsu hraje opozice úlohu přímo veledůležitou, protože jas i zdánlivá velikost jeho kotoučku při opozici vzroste opravdu významně, u vzdálenějších planet není efekt opozice tak výrazný. Proč tomu tak je, snad napoví obrázek:

Velikost kotoučku planety a jejích prstenců v době, kdy to máme k Saturnu nejblíž a nejdál, porovnejme na dalším obrázku:

Saturn najdeme v souhvězdí Vah a při opozici 10. května sice dosáhne své nejvyšší zdánlivé jasnosti, ale na obloze se snadno nechá přehlédnout. Přestože totiž Mars i Jupiter mají své opozice už za sebou, zůstává Mars, který je nedaleko Saturnu, vlastně v sousedním souhvězdí Panny, téměř 3x jasnější než Saturn. A Jupiter, pozorovatelný večer na západě v souhvězdí Blíženců, je 7x jasnější než Saturn. Jupiter brzy zapadá, ale ráno se zase na východě objevuje Venuše jako Jitřenka, a ta je dokonce 48x jasnější než Saturn!

Pravda, lidský mozek údaje ze zrakových čidel usilovně logaritmuje, takže roste-li jasnost geometrickou řadou, vnímáme ten nárůst pouze aritmeticky. Hvězda, jejíž světlo je 100x intenzivnější, se nám jeví jen "o pět" hvězdných velikostí jasnější než ta slabší, se kterou ji porovnáváme (budiž připomenuto, že pojem hvězdná velikost označuje subjektivní jasnost objektu, nikoli jeho úhlovou velikost či dokonce skutečný rozměr). Buď jak buď, Saturn je na obloze docela nenápadný a rozhodně nekraluje, ale při pohledu dalekohledem potěší svými prstenci a měsíci oko a srdce pozorovatelovo zdaleka nejvíc.

Zatímco planety vzdálenější od Slunce než Země jsou nejlépe pozorovatelné v období opozice, vnitřní planety, Merkur a Venuše, jsou zase pozorovatelné při tzv. největších elongacích (oddáleních) od Slunce. Nikdy se při pohledu ze Země nemohou ocitnout naproti Slunci, takže se vždycky více méně ztrácejí v červáncích. Merkur se v červáncích ztrácí spíš více než méně. Z jeho šesti letošních největších elongací je nejpříznivější ta, která nastane 25. května. Merkur bude 23° od Slunce a bude pozorovatelný přibližně od 7. května do konce měsíce ve večerních červáncích nad severozápadním obzorem. V dalekohledu sice nepotěší prstencem či přirozenými družicemi, ale mnohé možná překvapí tím, že střídá fáze. Střídá je v opačném pořadí než Měsíc, což je, mimochodem, důkaz, že Merkur obíhá okolo Slunce a ne okolo Země.

Měsíc je počátkem května na obloze večer. První čtvrť nastává 7. května v 5:14 (tento a všechny následující časové údaje jsou v SELČ), úplňku dosáhne 14. května ve 21:15. V poslední čtvrti uvidíme Měsíc na ranní obloze 21. května ve 14:58 a do novu docouvá 28. května ve 20:39. Během svého putování oblohou se Měsíc potká 4. května s Jupiterem, 11. května s Marsem a hned o tři dny později se Saturnem. Nejhezčí zřejmě bude setkání (konjunkce) s Venuší, která nastane 25. května. Srpek Měsíce projde jen 1,6° od Venuše, ale, bohužel pro nás, večer okolo 18. hodiny. I když samotnou konjunkci si tedy užijí pozorovatelé v jiných místech (topocentrech), u nás zase uvidíme Měsíc nedaleko Venuše po dvě rána – 25. a 26. května po 4. hodině nad východním obzorem:

V květnu je také na obloze pozorovatelná kometa C/2012 K1 (PANSTARRS). V dubnu byla nejblíže Slunci, na začátku května se ocitá v přízemí, tedy nejblíže Zemi – 4. května bude od nás vzdálená 220 miliónů kilometrů (ani v případě komet nemusí "nejblíž" nutně znamenat "blízko"). Není vidět očima, ale při hvězdné velikosti okolo +8,5 je snadno pozorovatelná malým dalekohledem nebo velkým triedrem. Pohybuje se mezi jarními souhvězdími pod obrazcem Velkého vozu (americky Big Dipper) a bude pozorovatelná i v červnu. Následující mapa pochází ze serveru universetoday.com, kde najdete více podrobností (anglicky).

A když už je řeč o kometě, přidám ještě na závěr informaci, že 5. května vrcholí aktivita meteorického roje eta Akvarid. V tomto případě meteory zdánlivě vyletují ze souhvězdí Vodnáře, z blízkosti hvězdy označené řeckým písmenem éta. Maximální frekvence je okolo 60 meteorů za hodinu. Jejich mateřskou kometou je ta nejslavnější – Halleyova (odborně 1/P Halley). Jde o mikroskopické částečky kometárního prachu, které se potkávají se zemskou atmosférou, v níž způsobují jev zvaný meteor. Pokud jej označíte lidovým "padající hvězda", jste povinni si něco přát.

Převzato z blogu JanVesely.bigbloger.lidovky.cz se souhlasem autora.
Autor je pracovníkem Hvězdárny a planetária v Hradci Králové



Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Diskuse


V. Vaclavik
16:01
2.5.2014

počet příspěvků: 1, poslední 2.5.2014 04:01









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.