30.5.2016 | Svátek má Ferdinand






ASTRONOMIE: Láska a radost

2.1.2015

aneb Topocentrický pohled na vesmír v lednu 2015

Na novoroční obloze se sejdou Venuše s Merkurem, Marsem a Neptunem. Po celou noc svítí Jupiter a ráno se přidá ještě Saturn. Všem se jim ale pokusí vypálit rybník kometa. Máme se tedy na co těšit.

Ještě jsem nejmenoval planetu Uran. Ta je na večerní obloze v souhvězdí Ryb, ale protože není pozorovatelná bez dalekohledu a poněkud se straní té skrumáže nad jihozápadním obzorem, přejdeme ji v lednu bez povšimnutí.

O první jednání lednového večerního představení se postarají Merkur s Venuší, která je od konce právě uplynulého roku Večernicí. Na začátku ledna je Merkur nepozorovatelný, ale už ve druhém lednovém týdnu se začíná vynořovat nad jihozápadním obzorem. Snaží se dostihnout Venuši, ale nepodaří se mu to. Přiblíží se k ní ovšem na pouhých 0,7°. Venuše, nejjasnější ze všech planet, tak může kolem 12. ledna pomoci s hledáním Merkuru, kdyby snad červánky byly příliš jasné:

led1

V největší úhlové vzdálenosti od Slunce se Merkur ocitne 14. ledna a potom začne rychle klesat k obzoru a slábnout, takže v posledním lednovém týdnu už zase nebude k vidění vůbec, a 30. ledna se dokonce dostane mezi Slunce a Zemi, bude tedy v tzv. dolní konjunkci se Sluncem.

Jen co začne Merkur vyklízet pozice, zahrají Mars s Neptunem druhé jednání. Neptun, nejvzdálenější ze všech planet, je pozorovatelný pouze dalekohledem, ale 20. ledna se k němu přiblíží Mars na úhlovou vzdálenost pouhých 0,2°. To je asi třetina zdánlivého průměru měsíčního disku. A rozhodně se obě planety vejdou do zorného pole dalekohledu. Věc má ale háček. K nejtěsnějšímu přiblížení dojde okolo jedné hodiny ranní, kdy jsou obě planety hluboko pod naším obzorem. Chceme-li tedy využít jedinečné příležitosti k vyhledání Neptunu v těsné blízkosti Marsu, musíme se dívat 19. ledna večer. Čím později, tím bude větší tma, ale tím budou zase obě planety níž nad obzorem. Jako ideální čas pozorování se jeví šestá hodina večerní.

Nejjasnějším objektem v zorném poli dalekohledu, pokud jej namíříme správným směrem, bude Mars. Druhá nejjasnější bude hvězda sigma ze souhvězdí Vodnáře, které tvoří kulisy tohoto výstupu. Neptun nebude, co do jasnosti, ani na třetím místě. Bude vypadat jako nenápadná modrozelená hvězdička ležící severně od Marsu. Pokud dalekohled nepřevrací, pak bude Neptun „nad Marsem“:

led2

Největší nával se nad jihozápadním obzorem udělá o tři dny později. Třetí jednání zahájí Měsíc. Ten je 5. ledna v 5:52 v úplňku. Na začátku roku tedy na obloze vydatně překáží a přesvětluje všechno okolo sebe. Při svém putování od fáze k fázi se nejprve na obloze setká 8. ledna ráno s Jupiterem a po poslední čtvrti, která nastane 13. ledna v 10:46, se 16. ledna přiblíží k Saturnu. To už bude vypadat jako elegantní couvající srpek a v blízkosti planety jej uvidíme ráno na jihovýchodě. Do novu Měsíc docouvá 20. ledna ve 14:13 a začne se schylovat k tomu slíbenému třetímu dějství.

Po novu se Měsíc objeví jako tenoučký srpek ve večerních červáncích nízko nad obzorem. Tam už na něj čekají Venuše, Mars a úplně těsně nad obzorem i Merkur. Mezi Marsem a Měsícem se také skrývá Neptun, který se od druhého dějství, v němž hrál nejvýznamnější vedlejší roli, mezi hvězdami moc nepohnul. Podle Marsu jej však už nenajdeme, ten přece jen utekl směrem na východ. Ale hvězda sigma Aquarii (z Vodnáře), která nás trochu mátla během setkání Neptunu s Marsem, by tentokrát k vyhledání Neptunu mohla naopak pomoci. Na obrázku z programu Stellarium jsou jen objekty viditelné prostým okem:

led3

Do 27. ledna (5:48) Měsíc stihne ještě dorůst do první čtvrti. Ale v tu dobu už možná všechnu naši pozornost připoutá kometa. Jmenuje se Lovejoy, podle Terryho Lovejoye, který ji v srpnu roku 2014 objevil na jižní obloze v souhvězdí Lodní zádě. Ano, takové souhvězdí opravdu existuje. Je to jedna z větších trosek lodi Argo, která ovšem na obloze neztroskotala, nýbrž byla příliš veliká, a tak ji astronomové rozparcelovali na Lodní záď (Puppis), Lodní Kýl (Carina) a Plachty (Vela). Hned vedle je také Kompas (Pyxis), ale ten do původního souhvězdí lodi Argo nepatřil – Iásón a Argonauti kompas neznali. Souhvězdí vytvořil až na konci 18. století francouzský astronom Nicolas Louis de Lacaille. Kometa Lovejoy však v Lodní zádi už není. V průběhu prosince se vydala na sever a začala pořádně zjasňovat. Na konci prosince už měla 5. hvězdnou velikost. To znamená, že je vidět očima. Během ledna prosviští okolo souhvězdí Oriona přes Býka a Berana až do Andromedy. Mohla by dosáhnout dokonce 4. hvězdné velikosti.

led4

Dráha komety C/2014 Q2 (Lovejoy) mezi hvězdami v lednu 2015. Zdroj: Sky&Telescope

Čím menším číslem je vyjádřena hvězdná velikost, tím jasnější se nám kometa jeví. Pro porovnání: hvězdy Velkého vozu mají hvězdnou velikost 2. Nečekejme tedy žádnou kometu století. Očima vypadá jen jako rozmazaná hvězda nebo mlhavý obláček. V dalekohledu a na fotografiích však má už teď docela pěkný ohon. Na druhou stranu, komety jsou specialistky na vypalování rybníků. Takže je možné, že místo toho, aby vypálila rybník planetám, vypálí jej astronomům. Teď je jasnější, než se očekávalo, což bývá u komet občas provázeno „ztrátou dechu“. Tak se nechme překvapit, jestli z Lovejoy bude opravdu „láska a radost“ nebo naopak další kometa, která zklamala.

Převzato z blogu JanVesely.bigbloger.lidovky.cz se souhlasem autora.
Autor je pracovníkem Hvězdárny a planetária v Hradci Králové



Přidejte zkušenost se svou porodnicí na eMimino.cz
Přidejte zkušenost se svou porodnicí na eMimino.cz

pomůžete tak jiným maminkám, které mají porod před sebou.

Diskuse


diskuse neobsahuje žádné příspěvky









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.