aneb Topocentrický pohled na vesmír v dubnu 2015

„Po dobu mé služby se nic zvláštního nestane,“ měl by hlásit vojín Duben, kdyby snad major Rok přišel na kontrolu. Ne, že by se na obloze v dubnu nedělo vůbec nic. Naopak, nastane několik moc pěkných úkazů, ale s březnovým zatměním Slunce v zádech a v porovnání s tím, co se chystá v měsících následujících, to všechno budou jen takové ochutnávky a předkrmy. Letošní duben je měsíc příslibů.

Měsíc s velkým M byl 4. dubna v úplňku, při kterém nastalo jeho úplné zatmění. U nás však bylo zcela nepozorovatelné, protože onen úplněk nastal ve 14:05 kyjevského zimního času (u nás používán pod krycím označením středoevropský letní), kdy byl Měsíc hluboko pod naším obzorem. Na druhou stranu, toto promarněné zatmění nám může posloužit jako připomínka toho, že i my se jednoho úplného zatmění Měsíce letos dočkáme, a to 28. září nad ránem.

Dorůstající Měsíc se 8. dubna setká s planetou Saturn. Ta je v dubnu pozorovatelná po většinu noci kromě večera, což je příslib brzké opozice, tedy období nejlepší viditelnosti Saturnu. To nás ale čeká až v květnu. Dubnové přiblížení Měsíce k Saturnu se odehraje ve dne, takže na obloze uvidíme Měsíc nedaleko planety 8. a 9. dubna, ale přiblížení to nebude nijak těsné.

Poté se Měsíc 12. dubna ocitne v poslední čtvrti (5:44) a 18. dubna v novu (20:56). O necelých 24 hodin později se můžeme pokusit pomocí triedru pozorovat poměrně těsné seskupení Měsíce, Merkuru a Marsu nízko nad západním obzorem. Prostým okem budou všechny tři objekty pravděpodobně nepozorovatelné, protože se budou ztrácet v červáncích. Obrázek vygenerovaný programem Stellarium ukazuje situaci nad naším (idealizovaným) obzorem 19. dubna ve 20:30 (kyjevského času).

Měsíc, Merkur a Mars večer na západě 19. 4. 2015

Kdyby byl výjimečně čistý vzduch, mohl by bez dalekohledu být vidět tenký srpek Měsíce necelých 24 hodin po novu. Mars je nejslabší, ale v případě Merkuru je to příslib dobré viditelnosti v následujících týdnech. Koncem dubna začne být Merkur večer nad západním obzorem viditelný i bez dalekohledu a období jeho největší slávy nastane v květnu – taky se mohl se Saturnem domluvit, aby to neměli oba najednou, že.

Měsíc postupně, do 26. dubna (1:54), doroste do první čtvrti. Mezi tím ještě potká Aldebaran, nejjasnější hvězdu v souhvězdí Býka. Mine ji o 1/3 stupně, což je ještě méně než se na první pohled zdá. Údaj se týká vzdálenosti středu Měsíce od hvězdy. Jenže zdánlivý průměr měsíčního disku je 1/2 stupně, poloměr pak 1/4 stupně. Teď mám dvě možnosti. Buď položit otázku: Jak daleko (ve stupních) je okraj Měsíce od Aldebaranu? – tím se z tohoto článku stane sbírka úloh z matematiky pro 7. ročník ZŠ. Nebo rovnou napsat, že Aldebaran bude pouhou 1/12 stupně od okraje Měsíce. Nebo to napsat obojí, čímž se z článku stane sbírka řešených úloh z matematiky pro 7. ročník ZŠ. Nejlepší bude jeden obrázek z programu Stellarium za tisíc slov, čímž se vrátím mezi normální lidi:

Těsná konjunkce Měsíce s Aldebaranem 21. 4. 2015

Obrázek prozradil, že úkaz nastane za soumraku. Nejblíže k Aldebaranu bude okraj Měsíce ve 20 hodin (kyjevského času). Těsné přiblížení Měsíce k Aldebaranu je ovšem také pouhou ochutnávkou. V následujících Měsících budeme moci pozorovat, jak Měsíc Aldebaran přímo zakrývá. Na tomto místě je třeba také připomenout, že takový úkaz, jako je zákryt hvězdy Měsícem, je silně topocentrický – záleží na tom, z kterého místa na povrchu Země pozorujeme. Měsíc je totiž k Zemi tak blízko, že jeho poloha mezi hvězdami se na různých místech opravdu značně liší. I pohyb v hranicích Evropy je znát. Na jihu Afriky (ve stejném časovém pásmu, ale na podzim, proto tam je větší tma) tentýž úkaz vypadá úplně jinak:

Konjunkce Měsíce a Aldebaranu 21. 4. 2015, Cape Town

Vraťme se ale do našeho malého českého topocentra (čtenáři ze vzdálenějších „koutů“ naší kulaté planety nechť mi toto omezení v rozletu prominou) se souřadnicemi 50° s. š. a 15° v. d. Obrázek toho sice řekl hodně, ale nevešla se na něj Venuše, jež bude v konjunkci (spojení) s Měsícem týž den:

Měsíc a Venuše v souhvězdí Býka 21. 4. 2015

Obrázek ukazuje situaci o hodinu později, tedy ve 21 h, kdy už bude větší tma, takže uvidíme i hvězdokupu Plejády. A nezapomeňme, že nízko nad horizontem bude ještě Merkur a v jeho blízkosti ztrácející se Mars. Všechno se to odehrává nad západním obzorem.

Venuše na večerní obloze je už teď nepřehlédnutelnou Večernicí a její účast v dubnovém představení je dalším příslibem do budoucnosti. V červnu bude na obloze úhlově nejdále od Slunce a v červenci dosáhne maximální jasnosti.

Nakonec se Měsíc, který nás postupně provedl mezi všemi planetami na dubnové obloze, ještě setká 29. dubna s Jupiterem, který jako jediný nic neslibuje – po únorové opozici se Sluncem, kdy byl vidět na obloze po celou noc a byl k nám nejblíž, spíš vyklízí pozice. Planety Uran a Neptun jsou v dubnu zcela nepozorovatelné, ale už teď můžu slíbit, že za půl roku to bude naopak – Uran a Neptun budou vidět po celou noc. Tím máme duben, měsíc příslibů, za sebou. A pak že se na obloze nic neděje.

Převzato z blogu JanVesely.bigbloger.lidovky.cz se souhlasem autora.
Autor je pracovníkem Hvězdárny a planetária v Hradci Králové