19.3.2024 | Svátek má Josef


ASTRO: Kolik měsíců měla Venuše?

1.5.2014

Kolem planet ve Sluneční soustavě obíhají v některých případech až desítky známých měsíců. Většina z nich je bez jakékoliv atmosféry (jako například náš Měsíc), některé mají dokonce vlastní hustou atmosféru (Saturnův měsíc Titan). Nejvíce měsíců obíhá kolem dvou největších planet – Jupitera a Saturnu – zatímco kolem Marsu krouží dva malé satelity připomínající asteroidy. Ale jak je to s Venuší, která je stejně velká jako Země?

Venus 1

Radarový snímek povrchu Venuše pořízený sondou Magellan Foto: NASA/JPL

Jak víme, kolem Venuše neobíhá v současné době žádný známý měsíc. Společně s Merkurem představují jediné dvě planety, které nevlastní žádné přirozené satelity. Odpověď na tuto jednoduchou otázku hledají astronomové, zkoumající Sluneční soustavu, již několik desetiletí.

Astronomové mají tři možná vysvětlení, jak planety mohly získat měsíc či měsíce. Jednou z možností je jejich "zachycení" při přiblížení k planetě, což je podle astronomů případ planety Mars, která zachytila své měsíce Phobos a Deimos. Druhou možností je srážka planety s jiným objektem, kdy se ze vzniklých fragmentů zformoval dohromady budoucí měsíc – to je nejpravděpodobnější teorie vysvětlující vznik Měsíce doprovázejícího Zemi. Třetí možností je vznik měsíců v důsledku probíhající akrece hmoty ve Sluneční soustavě, přičemž měsíce vznikly podobným způsobem jako jejich planety.

Venus 2

Snímek Venuše pořízený sondou Pioneer Venus Foto: NASA/JPL/Caltech

S ohledem na množství materiálu kroužícího v mladé Sluneční soustavě je pro některé astronomy zcela překvapivé, že kolem Venuše dnes neobíhá žádný měsíc. Snad jej měla alespoň v dávné minulosti. V roce 2006 Alex Alemi a David Stevenson z California Institute of Technology prezentovali na schůzi Americké astronomické společnosti teorii, že Venuše mohla být dvakrát zasažena velkým kamenným tělesem.

"S největší pravděpodobností byla Venuše bombardována brzy po svém vzniku a na oběžné dráze kolem planety se zformoval z vyvrženého materiálu satelit (podobným způsobem jako u Země). Vytvořený měsíc se pozvolna vzdaloval po spirále směrem od planety v důsledku slapových sil. Podobně i náš Měsíc se od Země pomalu vzdaluje," uvedli astronomové.

"Nicméně po necelých 10 miliónech roků Venuše zažila druhý obrovský náraz, jak vyplývá z počítačových modelů. Druhý impakt se uskutečnil v protisměru vzhledem k rotaci Venuše, což způsobilo změnu směru otáčení planety," říká Alex Alemi. "Opačná rotace Venuše měla za následek, že se měsíc začal přibližovat zpět k planetě, až nakonec došlo k jeho pádu na povrch Venuše v důsledku dramatického osudového setkání."

Mohou existovat i jiná vysvětlení, avšak zjistit, které je nejpravděpodobnější, o to se snaží astronomové již dlouho, a proto mají zájem znovu detailně prostudovat planetu Venuši. Získání odpovědi na tuto otázku nás přitom může naučit mnohem více o vzniku celé naší Sluneční soustavy.

Zdroj: www.universetoday.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

Další události komentovány na www.astro.cz
Publikováno s laskavým svolením České astronomické společnosti.