18.11.2017 | Svátek má Romana








ARCHIV: Když se řekne drak?

12.4.2009 0:05

TOPlistNa Sardenu vyšlo 10. července 2001.

Dragon sky...

Tu jsem viděl, jak z nebe sestupuje anděl, který má v ruce klíč od propasti a veliký řetěz. Zmocnil se draka, toho dávného hada, toho ďábla a satana, na tisíc let jej spoutal, uvrhl do propasti, uzamkl ji a zapečetil, aby již nemohl klamat národy, dokud se nedovrší těch tisíc let. Potom musí být ještě na krátký čas propuštěn.

(Zjevení 20:1-3)

Když jsem kdysi dávno napsal pojednání o rozdílu mezi trollem a zlobrem, netušil jsem ještě, že bych se někdy k fantasy tématu vrátil, ale stalo se tak. Doufám, že nebudu moc čtenářů mystifikovat, protože draci jsou má oblíbené zvířátka a myslím, že si zaslouží, aby se s nimi čtenáři blíže seznámili.

Hlava, patrně drakaOpět si dovolím začít s pomocí definice draka ve slovníku, pro změnu nepoužiji Slovník cizích slov, ale Encyklopedii Diderot.
Drak 1. etnografie pohádkový tvor obyčejně v podobě hada nebo ještěra s křídly, s jednou i více hlavami a se schopností chrlit oheň; objevuje se v mytologii celého světa, někdy jako ztělesnění zla, jindy dobra; 2. přeneseně upoutaná létající papírová nebo látková konstrukce využívající síly větru; často výtvarně připodobněna představám draků.
Drak, latinsky Draco, zkratka Dra - cirkumpolární souhvězdí severní oblohy.

Kde se vůbec bere v lidech taková fantazie, aby vytvářeli bájná zvířata? Stačí málo, aby nějaký středověký křesťan někde v Africe uviděl v noci větší ještěrku, a už tady máme draka. Strašlivé stvoření, veliké, s křídly a sršící oheň. Ovšem mezi draky je ohromný rozdíl, a jak to bývá, nemyslím tím dětského draka na provázku, ale rozdíly mezi živými draky.

PSYCHIKA DRAKŮ Drak ze hry HOM&M 3
Prvním takovým rozdílem, který není na první pohled vidět, je dračí psychika. Z vyprávění barbarských západních kultur víme, že se drak spojuje se silami zla, zatímco východní kultury ho uctívají jako jeden ze čtyř symbolů dobra.
Sami si můžete vzpomenout na některé pohádky, které nám rodiče vyprávěli. Drak chtěl minimálně jednou měsíčně nějakou pannu k snědku a udatný rytíř nebo i obyčejný panoš musel draka zabít a získat půl princezny a království za ženu, ehm, tedy právě naopak.
Když se nad tím zamýšlím, tak je zajímavé, že pohádky vypráví, jak chce drak měsíčně jednu pannu, ale ve většině příběhů už není zmíněno, že by drak při boji nadával, prosil o milost, a přitom musí být očividně schopen komunikace a rozhodně inteligentnější než pes.
Dalším krokem k poznání psychiky západních zlých draků je Tolkienův Hobit. Tam jsme se také mohli setkat s drakem. A co jsme zjistili? Draci milují drahé kamení a různé poklady, dobře se jim na nich spinká.
O psychice draků z Číny, Japonska a Východu vůbec toho moc nevím. Moudří lidé z Orientu jim snad příliš lidských věcí nepřipisovali. V Číně byl drak symbolem (a stále je) dobra, stejně jako jednorožec, fénix a želva. Dokonce se věřilo, že z draků, kteří mohli měnit svou podobu, tvar a velikost, pocházeli císaři, ale jak víme, ne každý císař byl ztělesněním dobra, ovšem nemohu mluvit o dobru v souvislosti s bohem. V souvislosti s Východem uvedu, že drak je také zvířetem čínských horoskopů, tak se mrkněme, jak se chovají takoví lidé narození ve znamení draka. Drak v čínském horoskopu...
Takoví lidé jsou ročníky 1952, 64, 76, 88, 2000 a i starší. Jsou zodpovědní, ale nevypočitatelní. Přestože jsou trošku egocentričtí (ale kdo není?), tak jsou vůči druhým obětaví a nápomocní. V extremních situacích jedou naplno, ale přesto jednají klidně, vyrovnaně a s přehledem. Draci jsou známí láskou k cenným věcem.
Nemá rád všednost, sedavé zaměstnání, rád cestuje. Mravenčí práce není pro něj, proto ji rád přenechává druhým. Když se s danou činností ztotožní, dá ze sebe všechno. Jsou samostatní.
Svého partnera chce ideálního, dokonalého. Bohužel ho většinou nenachází. Sympatie pěstuje k Potkanovi a Opici, v oblibě nemá Psa.

Psychiku jsem odbyl docela zkrátka, ale není toho moc co říci, protože takový drak (bájný tvor a ne člověk) mívá jednosměrnou povahu, buď jsme ho stvořili jako symbol zla, nebo dobra. Situace "u nás" na západě se ale vůči drakům vylepšuje. Ve filmu Jiří a drak byl drak neobyčejně inteligentní a dobrák, také ve fantasy se zablesklo pro draky na lepší časy. Robert Asprin v mýtu je popisuje v rámci standartu, co se podoby týče, ale psychicky u nich "vytvořil" jistou závislost (absolutní poslušnost) na pánu, takže drak nemůže zradit. A dráček hlavního hrdiny Glíp nám ukazuje, jak jsou dračí děti hravé. Bohužel jeho slovní zásoba obsahuje jedno slovíčko: "Glíp!", takže si s ním mnoho nepokecáme. Na dobré draky si můžeme vzpomenout i z vyprávění českých, novodobých pohádek. Jsou jimi drak Mrak a Ladův syn báby Kozimůry, drak Kabrahár.

JAK VYPADAJÍ DRACI? Skutečně dokonalý drak, nemyslíte?
Nyní přichází jeden z nejtěžších úkolů. Říci vám, jak takový drak vypadá. Myslím si, že draka byste měli poznat absolutně všude, ale budete až překvapeni, kolik podob může mít.
Hlavním poznávacím rysem draka z hlediska zařazení do systému živočichů je to, že patří mezi plazy.
Obecně je teď rozšířeno, že takový správný drak musí být velký, tak minimálně 30 metrů dlouhý, barevný, nejlépe černý, červený nebo zlatý. Nesmí se zapomenout, že vypadá strašlivě, chrlí oheň a vůbec celý jeho zjev upoutá lidské oko silou a energií, která z něj přímo srší. Ostatně, takového dokonalého draka můžete vidět na obrázku. Takhle si tedy draka představuje většina mladých lidí, tvůrců fantasy příběhů, a mohu též říci amerických filmových režisérů. Všimněte si také, že drakova hlava má spíše koňskou podobu, nežli podobu nějakého ještěra (alespoň na uvedených obrázcích).
Podle všech dostupných informací a vlastně už jen z definice ze slovníku můžeme říci, že drak, ale posuďte sami.

Někdy se říká, že v západoevropském umění vypadají draci, jejichž obraz ustálila středověká heraldika, natolik jako dinosauři, že z nich musí být odvozeni.

(z knihy Almanach tajemna, str. 156)

Ovšem ve stejné knize se také dozvídáme, že ve světové mytologii se pod slovem "drak", které pochází z latinského draco, rozumí jakákoli nestvůra. Například v Arménii se "draci" podobají lidem a už jenom jméno Dracula (jak se můžete dočíst v diskuzi, tak Drakula znamená syn Draka) je zavádějící, protože Vlad Naražeč byl taková menší nestvůra.
Všeobecně jsou to čtyřnozí, dvounozí nebo i beznozí plazi. Mohou, ale nemusí mít křídla. V Číně a Japonsku mají místo ušlechtilých hlav draků na obrázcích velkou hlavu Psa z Fu. Pokud se nevyskytují v heraldice, mohou mít podobu hada. O tom svědčí i jejich místní jména - staroanglické wyrm, norské Orm, německé Wurm. Ale o hadech vs. dracích až za chvíli. Žlutý drak je nositelem štěstíČerný drak, znamení zkázy.
Zajímavá je také spojitost s významem draka a jeho barvou. Černí draci jsou nositeli zkázy, žlutí přinášeli štěstí a modří věštili narození významné osobnosti. Tyto významy barev se používaly ve staré Číně.
Ovšem tím jsme zdaleka nevyčerpali všechny možnosti, protože draci mohou mít i vícero hlav. V souvislosti s touto vymožeností se ale více mluví o saních (ž. rod, j. č., saň).
Dovolil jsem si teď zařadit několik ukázek toho, jak si draka představovali ve Starých pověstech českých (mrzí mě, že nemám scanner):

. vtom hrozný hluk, jako hřímání, otřásl síní, a již sám Bazilišek, drak s osmnácti ohony, kovové, měňavé barvy, ohnivé tlamy vrazil na své protivníky. Tu teprve nastalo Bruncvíkovi hoře. Bránil se, zápasil, sekal do draka, zranil ho kolikrát, ale sám už také krvácel. Kolik ran již utržil, několikrát již na zemi povalen. Ale pokaždé ho lev zastoupil. A když pak opět lev umdléval, sebral se Bruncvík a dal se v nový boj. Ten trval od nešporů, po celou noc a nazejtří ráno, až do samého poledne. Tu teprve padl Bazilišek, natáhl údy a zdechl.

(Staré pověsti české, str. 150, vydání v ČS první)

V Bruncvíkovi se také setkáváme, a to dříve než s drakem, se saní. Dovolím si opět citovat, protože myslím, že tyto ukázky jsou zajímavé a poučné.

Tak se rozhodl a vytasiv meč udeřil na zelenavou, kovově lesklou saň s devíti hlavami. Jak ji počal tepati a hlavy usekávati, upustil lev od boje a všechen krví zalit, udýchán, uštván zuřivým zápasem, ulehl, aby si odpočinul.

(Staré pověsti české, str. 145, vydání v ČS první)

Základní způsob boje s drakem, tedy mečem.V těchto dvou ukázkách se uvádí barva dračí a saní kůže. A opravdu, povrch dračího těla stojí za zmínku. Nejen proto, že bývají krásně zbarvení, šupinatí nebo hladcí, ale proto, že ti skutečně velcí a praví draci z Hobita a novodobé fantasy mají tak pevnou kůži, že jí nepronikne ani šíp, ani chladné ostří kopí či meče. Autoři fantasy ničí mýtus nádherných pohádek, kdy chrabrý jinoch porazil draka useknutím hlavy (případně několika), teď už před hrdinou čeká nelehký úkol skolit draka zásahem do skrytého místa. Jediného zranitelného místa na drakovi.
O tuhém dračím kořínku mluví vlastně i první ukázka. Bojovat od setmění až do rána, to je skutečně namáhavé.
Myslím, že už máte docela dobrou představu, jak draci vypadají, když si ještě vzpomenete na ty, kteří se mohli měnit a byli to převtělení císařové, tak už opravdu nemáte šanci draka rozeznat. Vzal jsem si k ruce Nezbedné pohádky Josefa Lady a dovolím si zacitovat ještě několik poznávacích znamení draka, ale je to pouze pro otrlejší povahy.

Babu to sice potěšilo, že nechce k jídlu nějakou pannu, kdepak by mu ji honem sháněla? - nebyla však spokojena s celým jeho zjevem. Byl takový nějak ulízaný, umytý, a snad dokonce i namazaný nějakým krémem. Zuby měl krásně vyleštěné a na jednom se skvěla zlatá korunka; jeho drápy byly krátce opilované a nabarveny růžovým barvivem.

(Nezbedné pohádky, str. 124, šesté vydání)

JAK DRAKA ZABÍT!?
Koukám, že na draka může i krásná žena, chm, chm, chm...Ke klasickému zabíjení draků a saní patřilo stínání hlav. U většiny živých tvorů je to nejspolehlivější způsob. Tento způsob se zvláště osvědčuje u draků dvouhlavých, tříhlavých až i dvanácterohlavých! Je přeci lepší hlavy po jedné usekat, aby nedošlo k mýlkám, kolik jich vůbec měl, než jednoduše zabodnout svůj meč do drakova srdce. Také si myslím, že zdolat takovou devítihlavou saň by pomalu mohlo malé dítě. Už jste si někdy zkusili dohodnout se o vedení útoku, když jednomu tělu poroučí tolik mozků?
Téměř neporazitelný válečný stroj udělal z draka Tolkien a mnoho autorů se toho chytlo. Drak chrlí oheň o velmi vysoké teplotě. Kůže se nedá prorazit prostředky dostupnými hrdinům fantasy a navíc ještě jsou draci proti magii odolní. Takže zbývá zjistit, kde takový drak má své jediné zranitelné místo. Toto místo se nachází na břiše. Tolkien to vysvětlil tím, že drak ulehal na svém pokladu a právě v onom místě, kde vyčníval obrovský drahokam, se vytvořila prohlubeň a v ní byla kůže přeci jen prorazitelná.
Tyto klasické hrdinské způsoby mají jednu nevýhodu. Drak před vlastní smrtí zabije několik udatných mužů a až nějaký hejsek, o kterém příběh vypráví, přijde a unaveného draka skolí.
Na svatého Jiří vylézají hadi a štíři. Toho si nevšímejte. Další způsob zabití draka nalezneme právě v legendě o svatém Jiřím. Takže Jirka si nebere žádné servítky. Draka jednoduše probodává kopím. Většinou tedy zabodne kopí do oka, do tlamy, alespoň tak bývá vyobrazen. Myslím, že hrdinství není v tomto příběhu poznat. Jiří, na koni, se rozjede, z mlhy se na draka vyřítí a prostě se někam trefí. Drak si ani nestačí uvědomit, že zhynul. A navíc ten drak ani nedosahuje délky 15 metrů, takže většinou je Jiří vyobrazen, jak zdolal dračího adolescenta.
Pokud byste uvažovali, že draka otrávíte, tak vás bohužel zklamu. Draci jsou všežravci a to úplní. Jejich chemická továrna rozloží absolutně vše. I když je tu jistá pravděpodobnost, že se mohu mýlit.
Zelená je tráva a co ten drak?Zajímavým aspektem dračího zabití je zabití tzv. "baziliška", což je netvor vylíhlý z kohoutího vejce a požírající lidské maso. Zabít ho můžete pouze zrcadlem, když spatří svůj odraz. Stejně tak zabíjí i on, pokud mu pohlédnete do očí, jste mrtvi. Poněkud mi to připomnělo známou Medúzu, ale podobnost bude jen čistě náhodná :-)
V několika bájích a pohádkách je také uvedeno, že proti běsnícímu živlu, jakým drak určitě je, pomáhala udatným hrdinům zvířata, která si při svém putování získal. Nejinak tomu je i v české národní pohádce Drak dvanáctihlavý.

Netrvalo dlouho, povstala veliká bouře, voda v jezeře se rozpěnila jako mléko, skály se třásly a stromy ohýbaly se až do kořenů a zprostřed jezera vyvalil se dvanáctihlavý drak. Tu panna myslivce vzbudila; byl rychle na nohou, vytasil svůj ostrý myslivecký tesák a povídá ke svým zvířatům: "Teď je na vás, já vám daroval život, nyní vy taky mi pomozte!" - Zatím vyvalil se drak na břeh a rovnou cestou na myslivce se hnal; ale lev skočil mu mezi krky, medvěd na hřbet a vlk na ohon, a kousali a trhali, až potoky černé krve z něho tekly. Drak se svíjel jako klubko, řval, až bylo hrozno, tloukl sebou a šlehal na vše strany plamenem ze všech dvanácti tlam. Ale myslivec nemeškal, přiskočil a srážel tesákem jednu hlavu po druhé, až všech dvanácte hlav zutínal. Pak vyndal nůž, vyřízl z každé hlavy jazyk a schoval je do své myslivecké torby.

(Naše národní pohádky, str. 171)

Na závěr této kapitolky mám pro vás perličku. Jedná se o nejoriginálnější dračí zabití v historii a autorem je opět Josef Lada.

Druhý den ráno bylo v Kuňkavé Lhotě velké pozdvižení. Po okresní silnici, která vedla od královského města ve Lhotě, vedli čtyři obecní zřízenci draka. Byli to: obecní policajt, ponocný, obecní pastýř a kovář. Ještě večer dostali rozkaz, aby si přišli pro draka a dovedli ho ke Škubánkovům.
.
A teď nastal ten historický okamžik!
Honza dal drakovi jednu za uši, drak zafuněl, svalil se na podlahu a bylo po něm.

(Nezbedné pohádky, str. 78-80, šesté vydání)

KDE A JAK DRACI ŽIJÍ?
A hele, ono to leze z vody?Draci bývají spojováni se dvěma živli. S ohněm, který mohou chrlit, a s vodou, kde někteří žijí a odkud vzešli. Začněme nejprve popisem draků po(d)zemních.
Stačí si vzpomenout na hry Dungeons and Dragons, či Dračí doupě, a hned je nám jasné, že draci žijí v různých jeskyních, slujích, doupatech. Tyto útvary se vyznačují zejména svojí prostorností, a když vezmeme v úvahu, že drak může být delší 30ti metrů (z toho je ovšem třetina až polovina tvořena ocasem), tak je to prostor skutečně obrovský.
Draci jsou dlouhověcí (pokud si někdo nevzpomene, že se stane hrdinou) a většinu času mohou ve sluji prospat. Takže taková dračí jeskyně je dobře ukrytá. Ne, to jsem řekl špatně. Otvor je vidět, ale lidé se jaksi neodvažují draka provokovat svou přítomností, navíc drak vyhledává společnost žen, a to jednou za čas (takže je to klasický mužský).
Taková dračí jeskyně nepřekypuje bohatým vybavením, za to překypuje bohatstvím. Jak již jsem zmínil, je trendem, že drak spí na hromadách zlata.
Pokud jde o vodu, je to jednodušší. Ve vodě žije spousta "draků", protože jsme si uvedli, že draci mají dokonce podobu hada (zato velkého, se spoustou zubů a výrůstků). Tak ve vodě nacházíme právě vodní hady (draky). V historii a skutečnosti vám budu vyprávět o stvoření světa, právě hady.
Zkoumání ubytování draků pod vodou zatím neproběhlo, ale už jen výše zmíněná ukázka hovořila o dvanáctihlavákovi vystupujícímu z jezera. Z toho vyplývá, že vodní draci jsou obojživelní. Milují věci na hladině, o tom mohli vyprávět přeživší středověcí námořníci. Ohromná mořská nestvůra pozřela naši loď. A slovo nestvůra do definice draků spadá také, protože při bližší specifikaci nestvůry dojdeme k tomu, že se jedná spíše o plaza.
Obojživelnost s sebou přináší snášení vajec. Z toho vyplývá, že jsou draci hermafroditi nebo existují samice draků, neboli dračice, nebo obojí. Podrobnou zmínku o dračích námluvách jsem nikde nenašel, ale řekl bych, že to bude podobné všem plazům. Draci v mých představách se blíží spíše dinosauřím zvykům. Takže jsou jedinci různých pohlaví. Draci se o svá mláďata nejspíš vůbec nestarají a o životě takového mladého dráčka se také mnoho neví. Jisté je, že všežravost drakovi umožňuje přežít i v lese bez zvěře.
Zuřivý útok...Dalším zajímavým aspektem u draků je jejich spíše samotářský život. Někteří migrují z místa na místo, když dojdou panny, jiní mají stálé teritorium a většinu času prospí, když nespí, létají po okolí a shánějí něco na zub.
Tak jako tak. V dračích zvycích je spousta bílých míst, protože v historii se draci hodili pouze na zastrašování dětí a k získání posmrtné slávy mnoha světců-drakobijců.

DRACI VE SKUTEČNOSTI A NAPŘÍČ HISTORIÍ
A čeká nás nejrozsáhlejší část tohoto povídání, možná také nejpoučnější. Seznámím vás se zmínkami o dracích od starověku až po novověk a nakonec uvedu příklady "skutečného" draka s křídly.
Zajímavé mýty o stvoření mají původní Australané a Indiáni, poslouchejte.
Abych pravdu řekl, některé australské kmeny si myslí, že svět nikdo nestvořil, že je to hřbet obrovského hada, existující od nepaměti.
A jejej, drak je nějakej tuhej...Evenkové tvrdí, že Zemi stvořil had spolu s mamutem. Žili ve vodě, souš nebyla. Časem se jim znelíbilo se tak máčet, proto mamut zabodl kly do dna a začal vyrývat zemi. Had ji odnášel a rovnal. Podobně stvořili nebe a vzduch a tak stvořili svět.
Íránci podle jedné posvátné knihy tvrdí, že Zemi stvořil had spolu s želvou. Mongolové a Huronové věří, že svět stvořila želva. I jiné národy věřily (věří), že svět nesla na hřbetě různá zvířata. Motiv vyzvednutí Země z vody těmi zvířaty je častý, ale národy stejně nevyřešily otázku, kde se vzala voda. Ovšem nebudeme spekulovat, zda byla dřív slepice, nebo vejce.
V Africe se věřilo, že hadi ukradli vodu a vznikla poušť. Ale v mnoha národech je přesto začali uctívat. Nemá smysl si povídat o všech těch hadech, krokodýlech, žabách. Chceme slyšet o dracích. Takovým zajímavým drakem-hadem by mohl zajisté být hlavní bůh Aztéků, stvořitele a boha větrů, velikého a moudrého Quetzalcoatla. Byl to opeřený had (drak).

Ovšem je čas pokročit k mýtům a pověstem, protože nestvůry nás doprovází celou historií.
Stačí si vzpomenout na urputný boj hrdiny Beowulfa podle básně z 8. století, který ale dračím zraněním podlehl. Norský Sigurd zabil draka střežícího poklad.
V ruském folklóru drak žije ve vodě, ohni nebo horách. Občas sežere mladou ženu a nějaký zachránce musí drakovi utnout hlavu, prostě klasika.
Pak se draků ujalo křesťanství. V Bibli jsou zmínky o dracích (kdo ví, jestli je to dobře přeloženo). Ukázku se Zjevení Janova jste viděli v úvodu. Pak byl popsán souboj s drakem ještě v knize Danielově. Křesťanství využilo těchto zmínek v Bibli a například sv. Jiřím ztotožňovalo boj dobra se zlem. Abych Jiřímu skutečně nekřivdil, tak řeknu, že to byl skutečný mučedník ze 4. století př. Kr.

Podle některých badatelů prý stvůra podobná draku vznikla z dávného obrázkového písma a znaku znamenající vodu. Pro draky je ale také příznačný živel oheň. Ten může mít spojitost s astronomickými jevy. Například v roce 793 byli nad anglickým královstvím northumbrijským spatřeni "ohniví draci", kteří byli vykládáni jako znamení vikingské invaze.
Sumeřané stvořili draka "západního typu" v mýtu o Enlilovi a Zu. Babyloňané tento příběh přetvořili a vznikl příběh o tom, jak Marduk zahubil Tiámatu, dračici symbolizující chaos.
Pokud si přečtete informace o drakovi z Ottova naučného slovníku, zjistíte, že draky nosili již staří Řekové a Římané vyobrazené na svých štítech, korouhvích a zástavách.
V mnoha vyprávěních o dracích se asi národy snažily ospravedlnit zábor cizího území. Zmínka o draku je v samotném vyprávění o argonautech.
Jisté je, že draci jsou mnohem slavnější a vyskytují se v naší historii mnohem více, než si myslíme.
Skutečný drak z JV Asie...Abych nezapomněl, tak musím zmínit, že ve volné přírodě, zvláště v Asii, se vyskytuje drak létavý (Draco volans). Je krásně zbarvený, dlouhý 25 cm. Hlavní důvod, proč dostal své jméno bude asi v tom, že má jasně zbarvené kožní záhyby, které mu dovolují "létat", tedy plachtit. Samečci mají barvu záhybů oranžovou a samičky zelenou nebo modrou. Dokáže plachtit ze stromu na strom až 50 metrů. Více se dozvíte v Ottově slovníku nebo knize Obojživelníci a plazi. Jasné je, že tahle ještěrka dostala jméno po drakovi a ne naopak.

ZÁVĚREM
Předpokládám, že vám tento článek alespoň trochu osvětlil problematiku draků. Bohužel jsem ho nechtěl natahovat přespříliš, proto jsem k tomuto článku přidal dodatek, přesněji řečeno přepis hesla drak z Ottova slovníku naučného, myslím, že tam také najdete mnoho informací. Je krásné, jak si lidé dokáží vymýšlet a je mi až líto, že tvorové jako draci neexistují, je jen na nás nechat si pro bájné tvory trochu místa v hlavě. Jestliže si to místo pro fantastické tvory ponecháme, budou žít i nadále.
Alespoň v našich myslích.

POUŽITÁ LITERATURA

  1. Almanach tajemna - vydal Reader´s Digest Výběr, spol. s r. o., vydání první, Praha 1998
  2. Staré pověsti české - Alois Jirásek, vydal Československý spisovatel v Praze roku 1981
  3. Nezbedné pohádky - Josef Lada, Vydal jako svou 6301. publikaci Albatros v Praze roku 1983, vydání šesté
  4. Naše národní pohádky - vydalo nakladatelství Svoboda v Praze roku 1982, vydání první
  5. Obojživelníci a plazi - Jurij Dmitrijev, Vydalo Lidové nakladatelství, vydavatelství a nakladatelství ÚV SČSP v Praze v roce 1988
  6. Bible - ekumenický překlad z roku 1985
  7. Ottova encyklopedie obecných vědomostí na CD-ROM

K napsání bylo použito též vzpomínek autora, které nasbíral čtením knih Roberta Asprina, J. R. R. Tolkiena, Terry Pratchetta a zajisté i dalších autorů a samozřejmě sledováním četných televizních pořadů a filmů.

Použité obrázky jsou z her Heroes of Might & Magic 3, Warlords 3 a první strany knihy Stráže! Stráže! Několik obrazků je také z díla slavného ilustrátora Borise Valleja. Autor se také omlouvá za nemožnost nascanování zajímavých ilustrací z výše uvedených knih a obrazového materiálu z výše uvedených filmových titulů.

Veškeří draci jsou smyšlení a jakákoliv podobnost se skutečností je náhodná, pokud v textu není uvedeno jinak.

Jan Pechanec


Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Diskuse


diskuse neobsahuje žádné příspěvky
















Přijďte si popovídat na nový Sarden
Denně několik článků s obrázky, které zde nenajdete. Denně mnohem více možností a zábavy. Denně diskuze s přáteli i oponenty. Denně možnost dám najevo redaktorům a ostatním čtenářům, které texty stojí za to číst... více...

Členství vás nic nestojí, naopak můžete něco získat. Čtěte více...