22.10.2017 | Svátek má Sabina


ARCHITEKTURA: Zacherlův palác knižně

18.10.2016

Letos uplynulo 110 let od dokončení jedné z nejvýznamnějších staveb rakousko-uherské metropole. Zacherlův palác býval po dokončení označován za jednu z prvních skutečně moderních budov Evropy. Rané dílo slovinského architekta Jožeho (Josefa, Josipa) Plečnika (1872-1957) se nyní dočkalo rozsáhlé odborné monografie.

Zacherlův palác

Plečnik nás samozřejmě obzvlášť zajímá, neboť úspěšně v Praze v letech 1911-1921 působil jako pedagog Uměleckoprůmyslové školy a především navrhl nadčasové úpravy areálu Pražského hradu a lánského parku v letech 1920-1935, tedy v éře prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Nelze ani zapomenout na jeho projekt vinohradského kostela Nejsvětějšího Srdce Páně, který je nyní nominován – spolu s několika sakrálními stavbami ve Slovinsku – do prestižního seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Ostatně právě jeho rané vídeňské realizace, k nimž vedle Zacherlova paláce patří také Langerova vila v Hietzingu, kašna sv. Karla Boromejského ve čtvrti Landstrasse nebo kostel sv. Ducha v Ottakringu, otevřely Plečnikovi cestu do Čech. Odborníci znali jejich reprodukce z časopisu Volné směry, který vydával spolek výtvarných umělců Mánes a samozřejmě i ze svých vídeňských návštěv. Ostatně Plečnik se stal již před svým příchodem do Prahy řádným členem Mánesa. Není také bez zajímavosti, že na sochařské výzdobě Zacherlova paláce se podílel slavný německý umělec a rodák ze Všerub na Plzeňsku Franz Metzner, jenž v téže době navrhl i výzdobu paláce Vídeňské bankovní jednoty architektů Josefa Zascheho a Alexandra Neumanna v pražské ulici na Příkopě. Obklad paláce v rakouské metropoli pak tvoří desky ze slezské žuly.

Zacherlův palác 2

Zacherlův palác stojí kousek od Stephansdomu na nároží ulic Brandstätte, Bauernmarkt a Wildpretmarkt. Nepřehlédnutelná je nárožní věžová nástavba válcového tvaru, výrazná korunní římsa, podepíraná Metznerovými atlanty, plastika sochaře Ferdinanda Andriho, zobrazující archanděla Michaela na průčelí, jež je provedeno z leštěné šedé žuly, i elegantní parter s obchody, jejichž rozměrné výkladce vznikly díky vynesení stavby nad terén železobetonovou konstrukcí. Plečnik byl mistrem schodišťových hal a platí to i pro Zacherlův dům. Na sloupovou vstupní partii navazuje vlastní schodiště s konkávními stěnami, obložené dřevem. Je tu řada působivých detailů, které prozrazují autorův obdiv k dílu jeho profesora Otta Wagnera, ale také vliv prací a teorií německého architekta devatenáctého století Gottfrieda Sempera, čerpajících z antiky, zejména pak jeho teorie přepisu měkkých materiálů do trvanlivých. Plášť staveb tak připomíná tkaninu v kamenném provedení, bílé skleněné koule svítidel jsou jakoby podvázány stuhami, jež jsou ale vyrobeny z mosazi. Sám majitel domu Johann Ev. Zacherl byl podnikatelem v chemickém průmyslu, jeho otec kdysi zbohatl na prodeji přípravku proti obtížnému hmyzu, který slavil úspěch během Krymské války. Průmyslník si Plečnika oblíbil a dal mu volnou ruku. Slovinec pak pro něho navrhoval další stavby, včetně letního sídla, které však později zničil požár. Zacherlův vídeňský palác a jeho sochařská výzdoba má ostatně svou obdobu i v Praze. Jsou jí Šupichovy domy na nároží Václavského náměstí a Štěpánské ulice (architekti Emil Králíček a Matěj Blecha, sochaři Karel Pavlík a Antonín Odehnal, 1912-1915; viz zde).

Zacherlův palác 3

Kniha o Zacherlově paláci je souborem textů významných teoretiků. Znalec Plečnikova díla Damjan Prelovšek přibližuje soutěž na budovu, kterou Zacherl zadal v roce 1900 studentům Wagnerova ateliéru vídeňské umělecké akademie, i jednotlivé fáze Plečnikova vítězného návrhu - od ve svém pojetí ještě secesní verze, kdy průčelí pokrývá květinový dekor, až k definitivnímu střídmému modernistickému projektu. V svém dalším textu se zabývá vztahem architekta a jeho klienta. Maďarský badatel a expert na středoevropskou moderní architekturu a urbanismus Ákos Moravánszky a český teoretik Jindřich Vybíral, který nedávno vydal monografii Plečnikova a Kotěrova spolužáka z vídeňských studií a krnovského rodáka Leopolda Bauera, se zabývají průčelím Zacherlova paláce z různých aspektů. K tématu konstrukce paláce přispěl další plečnikovský expert a přední vídeňský architekt Boris Podrecca ve svém rozhovoru s architektem Peterem Zacherlem, jedním z dnešních majitelů a editorů knihy. Nechybí ani text legendy oboru teorie moderní architektury, britského experta Kennetha Framptona, který je autorem závěrečné stati „Zacherlův palác a záhada identity“. Mimochodem, většina zmíněných autorů se před dvaceti lety (to ten čas běží!) podílela na textu rozsáhlé publikace Josip Plečnik – architekt pražského hradu, která vyšla u příležitosti velké plečnikovské výstavy v roce 1996.

Zacherlův palác 5
Zacherlův palác 4

Postupně se tak daří podrobně mapovat dílo slovinského architekta, kromě řady Plečnikových monografií již vyšly publikace o téměř všech jeho významných stavbách ale třeba i o jím navržených sakrálních předmětech. Dala by se z nich sestavit pěkná knihovnička. Doufejme, že se podobných knížek dočkají i práce našich architektů, jako byli Kotěra, Gočár, Krejcar, Havlíček s Honzíkem a mnozí další.

Josef Plečnik: Zacherlhaus/The Zacherl House. Geschichte und Architektur eines wiener Stadthauses/History and Architecture of a Viennese Townhouse. Kolektiv autorů, editoři N., P. a U. Zacherlovi, vyd. Birkhäuser v Basileji, 2016, 280 stran.

Foto Damjan Prelovšek
LN 17. 9. 2016

ZdenekLukes.eu

zl@zdeneklukes.eu
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998



Diskuse


P. Princ
10:31
18.10.2016

J. Fridrich
14:41
18.10.2016

počet příspěvků: 2, poslední 18.10.2016 02:41









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.