19.3.2024 | Svátek má Josef


ARCHITEKTURA: Washingtonské válečné památníky

30.5.2017

Dnešní washingtonské zastavení věnujeme válečným pomníkům. V zeleném pásu mezi Washingtonovým obeliskem a Lincolnovým památníkem je jich hned několik. Jejich architektonický výraz sahá od obligátního neoklasicismu až k soudobým výtvarným formám.

Památníky v D.C. 13

Nevelkou, ale nepřehlédnutelnou stavbou je v půdorysu kruhový pavilón v antikizujícím stylu, tzv. tempietto, jehož kamennou kupoli z bílého mramoru podepírají mohutné dórské sloupy. Stojí ve West Potomac parku na jih od mělkého protáhlého bazénu a je věnován obětem první světové války, které pocházely z území District of Columbia, tedy z Washingtonu. Autorem památníku je architekt Frederick Brooke, který stavbu provedl v roce 1931. Zajímavostí je, že uvnitř jsou poprvé zapsána i jména černošských a ženských obětí války.

Také další monument je pojat v tradičním stylu. Je věnován padlým vojákům z druhé světové války. Získal prominentní místo naproti Washingtonovu památníku a nedaleko od Obelisku. Vznikl na základě vítězného soutěžního návrhu architekta Friedricha St. Floriana a sochaře Raye Kaskeye až v roce 2004 a hned vyvolal řadu kontroverzí. Tvoří ho dva půlkruhy z kamenných pylonů, které nesou názvy členských států USA, Districtu of Columbia a některých amerických zámořských území. Jeden segment je označen jako Pacifický a druhý jako Atlantický (viz nápisy na altánech, které se tyčí na příčné ose).

Památníky v D.C. 1

Takové dělení je pochopitelně sporné a mnohým se zdá matoucí, neboť všechny státy USA se podílely na boji proti nepříteli společně. Tady byla zjevně důvodem rozštěpení snaha zachovat neporušenou západo-východní pohledovou osu, tedy od Washingtonova památníku k Lincoln Memorial. Další diskuse se samozřejmě vedou kolem pro mnohé až příliš tradičního pojetí stavby, která navíc poněkud připomíná některé monumentální kompozice známé z Třetí říše, zejména projekty Hitlerova architekta Alberta Speera. Nejde jen o kamenné prvky, ale také o bronzové věnce nesené orly, umístěné v obou pavilonech. Trochu nejasná je i další symbolika – na zdi, jež je součástí pomníku, je umístěno 4 048 zlatých hvězdiček, z nichž ovšem každá reprezentuje hned stovku válečných obětí. Pravda však je, že počáteční bouřlivé debaty nad pojetím díla v poslední době ustávají, lidé si na monument zřejmě zvykli.

Památníky v D.C. 7

Pokud se nám zdají oba výše popsané památníky obětem světových válek příliš popisné a tradiční, zlepší nám náladu ten třetí, dokončený v roce 1982 nedaleko Lincolnova památníku a věnovaný obětem vietnamské války. Jde o minimalistické, ale o to působivější dílo, jež opět vzešlo ze soutěže. Tentokrát ale porota naštěstí zvolila jiný přístup a vybrala návrh studentky Mayi Ying Linové. Jde o prostou zeď a pod ní cestu, zapuštěnou do terénu. Zvolna klesající stěnu tvoří velké desky z černého granitu, jež celé pokrývají jména padlých. Nejsou řazena dle hodností, ale dle dat, kdy byl voják zabit nebo prohlášen za nezvěstného.

Památníky v D.C. 9

Leštěná žula navíc odráží tvář pozorovatele i okolní krajinu. Nápisů se můžete bez problémů dotýkat. Je to silný koncept, ale českého pozorovatele samozřejmě napadne, zda se mladá autorka náhodou neinspirovala prakticky identickým – a opět velmi působivým - pojetím památníku obětí šoa v pražské Pinkasově synagoze. Jistě, tam jde o interiérové řešení a nápisy jsou černé (a červené) na bílých zdech, ale prostota a současně i působivost je v obou místně tak vzdálených monumentech stejná. Na ten pražský památník jsem se byl po návratu z Washingtonu hned podívat, připomínám, že ho na přelomu padesátých a šedesátých let vytvořili vynikající výtvarníci Jaromír John a Václav Boštík. Později byl dvakrát těžce poškozen – poprvé po okupaci v roce 1968, kdy byla Pinkasova synagoga pro veřejnost uzavřena, podruhé po velké povodni v roce 2002, poté však byl pečlivě restaurován a dnes patří k vyhledávaným místům někdejšího pražského ghetta.

Vraťme se ale zpět do USA. Tak jako v případě památníků světových válek vadilo milovníkům umělecké avantgardy jejich tradiční pojetí, byli to naopak mnozí oponenti z řad konzervativců, jimž se zdálo řešení Vietnam Veterans Memorial příliš minimalistické a žádali jeho doplnění o naturalisticky pojatou partii. To se jim bohužel nakonec podařilo prosadit. Naštěstí trochu stranou pak vzniklo sousoší s vojáky jako živými, dokonce v barevném pojetí a v životní velikosti. Působí to ovšem směšně a atrakce je to hlavně pro fotografie turistů, kteří si tu mohou s protagonisty zapózovat.

Památníky v D.C. 11

Bohužel podobně vyznívá i nejnovější přírůstek, připomínající americké oběti korejské války, který je situován naproti vietnamského memorialu. Vznikl v devadesátých letech dle návrhu sochaře Franka Gaylorda. I zde je černá kamenná stěna s nápisy, té ale chybí dobré proporce a rozvrh textu. Před ní se v jakési oranici pohybují mírně nadživotní postavy vojáků v plné zbroji. Výsledek je ale rozpačitý.

LN, 27. 5. 2017
Foto autor

ZdenekLukes.eu

zl@zdeneklukes.eu
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998