24.4.2024 | Svátek má Jiří


ARCHITEKTURA: Slovenská epopej 5

3.8.2010

aneb Z Tater do Košic

Pátý den naší cesty putování po architektuře Slovenska (starší díly viz zde, zde, zde a zde) jsme opustili Vysoké Tatry a vydali se do Haliče. OvšemHansen nejdříve jsme se zastavili v Kežmarku, kde je dílo jednoho z nejvýznamnějších architektů XIX. století – Theophila von Hansena. Tento Dán strávil léta v Aténách, kde studoval antiku a taky stavěl řadu budov. Potom působil jako profesor vídeňské akademie (jeho žáky byli např. Vratislav Pasovský, Jan Koula, Václav Roštlapil a mnozí další Češi). Ve Vídni postavil řadu budov na Ringu, z nichž nejvýznamnější je parlament. Má i stavby v Brně (Kleinův palác ad.). Kežmarský evangelický kostel ční jako maják nad městem. Projekt byl údajně určen pro Jeruzalém. Stavba má rysy katolického, evangelického kostela i synagogy a byla míněna jako ekumenický objekt. Je to krásný chrám. Vedle je starý barokní dřevěný evangelický kostelík s nečekaně bohatou vnitřní výzdobou – dnes památka UNESCO. Také náměstí Kežmarku je půvabné, podobně jako v Bardejově (další zastávka), jehož centrum je rovněž památkou UNESCO a na němž fascinuje to, co si uvědomíte až po chvíli – nejsou tam auta! A hned to vpadá zcela jinak… To bych zavedl i v Telči, Litomyšli a dalších menších historických městech, ale vím, že je to dnes nereálné…

Hlavním cílem putování se však staly legendární Jurkovičovy vojenské válečné hřbitovy z první světové války. Navrhl jich kolem třiceti a některé se zachovaly, nyní jsou navíc postupně opravovány z peněz EU. Na prosté hroby s kříži se vracejí i jména padlých z obou válčících stran. Hřbitovy jsou ze dřeva, kamene nebo kombinace, nacházejí se na kopcích i v údolích, ale najít je není vždy snadné. Jsme na polském území a mapy nejsou moc přesné, něco prozradí místní. Nejvíc práce nám dá vystoupit na strmý kopec, trvá to víc než hodinu, ale nakonec je výprava úspěšná. Nacházíme hřbitov s pěti mohutnými věžemi, zakončenými kříži, které byly kdysi jistě vidět z velké dálky, dnes je vše zarostlé v lese. Ale i tady se vzorně opravuje. Tohle hledání moc doporučuju dobrodružnějším povahám s dobrou fyzičkou, kterým nevadí delšíJurkovic-kopec pátrání. My zvládli během odpoledne jen tři kousky, ale rozhodně to stojí za to…

Večer jsme dorazili do Košic. Tady je v centru velká pošta z 20. let od Bohumíra Kozáka, na hlavním náměstí je krásný secesní hotel jak od Osvalda Polívky, dále pěkně opravený Baťa a samozřejmě nádherný gotický dóm. Náměstí i přilehlé prostory jsou hezky upravené (zásluha býv. prezidenta a primátora Schustera). Vtipně je řešena třeba venkovní tržnice se skládacími stánky, které se večer změní na lavičky. Na večeři jsme byli v Pražské restauraci, kde Slováci bouřlivě oslavovali vítězství nad Italy na MS ve fotbale. Jeden se zrovna vrátil z Afriky a mohutně foukal do vuvuzely. Čechům shovívavě zaplatil borovičku a seznámil nás s bývalým čs. reprezentantem v hokeji, jehož jméno jsem bohužel zapomněl. Příště nás čeká dlouhá cesta do Bratislavy se zastávkami v Banské Bystrici, Sliači, Zvolenu a Partyzánském/Baťovanech.

Nase vyprava

zlukes@mistral.cz
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998