V našem životním zájmu je, abychom nepatřili k německé "pravici" a už vůbec ne k německé levici. V praxi to znamená demaskovat "naše" pravé i levé EUhujery jako nebezpečné hochštaplery (5. kolonu berlínskou).

Když šlo téma EU, nebylo mi volno ! Tak jsem napsala stížnost na Radu ČT k objektivitě vysílání. Eurohujerů je dnes naprosto jistě pod 50%, ale oni zásadně zvou jen tyto "génie".

Taktéž mě vytočil článek na Parl. listech - titulek - Blažek v ČT naznačil, co bude s Bradáčovou: Poradí mu Vesecká !

Na titulkáře asi fakt nebude jiné řešení, než vidle!

Blažek neustále čelil Moravcově tlaku, kdo bude tím st. zástupcem a každou chvíli předhazoval jméno Bradáčové. Takže Blažek nakonec řekl, že problematiku pražského státního zastupitelství nezná, tudíž to potřebuje přiblížit a rovněž se chce dozvědět od 4 BÝVALÝCH ST. ZÁSTUPCŮ, jak oni vidí navrhovaný ZÁKON, když s tou problematikou mají SKUTEČNÉ zkušenosti. A jmenoval Benešovou, Veseckou a ještě 2 mužské !

Typické - vytrhávání slov z kontextu i přímo lži ! Jsem nepříčetná z působení pravdoláskařů ve vedení redakcí !

 Odpověď na otázku kam chceme patřit je pro každého jen trochu rozumného občana této země jasná, pochopitelně, že k západní civilizaci. I přes zkušenost, že  jsme patřili východní civlizaci přes 40let, tak některým zde diskutujícím to nevadí.

Otázka po ekonomické úspěšnosti dnes nestojí tak, že se má Evropa vzdát svých civilizačních výdobytků, k nimž patří i idea sociálního státu (která mimochodem nevzešla primárně z levicového „mesianismu“ ale z křesťansko-demokratického prostředí) a stát se jakousi druhou Čínou.To je totiž cesta do nedemokratických pekel. Globálnímu kapitalismu se dnes skutečně lépe spolupracuje s „flexibilními“, na sociální situaci konkrétních lidí příliš nehledícími diktaturami. Otázka přežití slušně fungujícího sociálního státu je tak otázkou přežití liberální demokracie, t.j. přežití EU.

Rozděl a opanuj, nic jiného - napřed nás jakoby odstrčí (vy jistě chcete do východního bloku, že) a potom nás "zachrání" a přijmou zpět.

Rozhodně ne do Evropy takové, jaká je zde popisována jako vize německé SPD. Jakože ani teď nejsme již suverénním státem, tak potom bychom jím přestali být zcela. Zůstal by nám leda vašnosta na hradě i s fanglí a předseda vlády s pravomocemi krajského hejtmana. Stali bychom se bruselskou gubernií nebo - sice skrytě, ale de fakto ano - něčím jako další německou spolkovou zemí. Členem Svazu evropských socialistických republik. Tohle si vůči nám nedovolil ani Stalin, ani Brežněv!

Celkem se Německu nedivím, že nechce platit za zadluženou eurozónu a že by si to rádo samo kočírovalo, když už platí. Ale řešit to dalším prohlubováním omylu, jímž současná EU díky shora vnucované integraci  a euru je. zdá se být paradoxním, neomaleně drzým a  hlavně chybným záměrem.

Rozumným řešením je naopak dezintegrace, rozvolnění do podoby byvší EHS a zrušení rozbujelého bruselského centra i s jeho komisaři, cestovním parlamentem a loutkovým prezidentem a hovadiny vymýšlející byrokracií. Jen tohle umožní státům s různou mírou hospodářské vyspělosti řídit si své věci ku propěchu svých občanů a zabrání budoucím otřesům.

A nakonec cituji - šéfa německé SPD - je třeba říci lidem ve všech evropských zemích, že síla jejich národních států je přímo závislá na síle nové společné Evropy. Ale hlavně je třeba říci lidem, že už žádné národní státy mít nebudou a bude tudíž bezpředmětné hovořit o jejich síle - o síle něčeho, co neexistuje. Neboť stát, jež si neřídí své finance, svůj rozpočet a finanční a daňovou politiku, není stát, ale jen území byvšího státu.

Kam chceme v penězovodu od Severu k Jihu patřit ? V tom strukturálním penězovodu z ekonomik jakež takež fungujících, k ekonomikám neustále a neustále a neustále se rozvíjejících a požírajících strukturální fondy bez viditelného výsledku?

Daňová unie by tolik nevadila, ale to júro, to je lumpárna zavedená s vědomou myšlenkou, že až dojde k prů*eru, nakonec bude členům násilná integrace připadat jako nejlepší řešení. Aneb dobytí Evropy Německem po 70 letech mírovou cestou.