22.10.2018 | Svátek má Sabina


ARCHITEKTURA: Podivuhodný Richard Klenka

18.9.2018

Byli architekti, kteří sledovali dobové trendy a ve své tvorbě nevybočovali z kánonů dané éry. A pak byli také takoví, kteří šli svou vlastní cestou. Často sklidili posměch nebo přinejmenším byli přehlíženi. K těm patřil i Richard Klenka rytíř z Vlastimilu.

Dům Pařížská 17

Dům Pařížská 17

Narodil se před 145 lety v Praze a uplatnil se jako architekt, designér, autor rekonstrukcí památek, pedagog a v neposlední řadě také průkopník cykloturistiky. Jeho jméno je již téměř zapomenuto a to je škoda, protože zejména v české metropoli po něm zůstalo několik výrazných staveb ve stylu svérázné secese. Klenkův děd Antonín, sládek a významný pražský měšťan, získal rytířský titul od císaře Františka Josefa v roce 1867. V erbu měl kosmým břevnem dělený štít s trojicí žaludů, dále lva, praporec a heslo Pro praemio recti. Rodu patřilo panství v Miloňovicích na Strakonicku. Mladý Richard studoval nejprve pražskou techniku, kde byl žákem Jana Kouly a Josefa Schulze, na jehož stavbě Uměleckoprůmyslového muzea potom jako elév pracoval. Po této praxi odešel – jako jeden z mála tehdejších architektů (mnozí dávali přednost Vídni) - do Paříže, kde pokračoval ve studiích na École des Beaux-Arts u profesora Gustava Raulina.

Paříž byla na přelomu devatenáctého a dvacátého století fascinujícím městem. Byla to doba nástupu secese, ale ta se uplatnila spíše ve výtvarném umění a designu. V architektuře byli Francouzi konzervativní a dávali přednost opulentním formám neobaroku. Našly se ovšem výjimky – známé jsou třeba secesní přístřešky pařížského metra od Hectora Guimarda. K nemnoha dalším představitelům nového stylu patřil také architekt Leon Benouville, do jehož ateliéru Klenka nastoupil. Francouz tehdy pracoval na návrhu pavilonů pro velkolepou světovou výstavu, která se konala v roce 1900 spolu s v pořadí druhými olympijskými hrami právě ve francouzské metropoli, a mladý projektant se tak podílel na jejich výzdobě.

Hostinec U Primasů, Výstaviště

Hostinec U Primasů, Výstaviště

Erb Klenků z Vlastimilu

Erb Klenků z Vlastimilu

Klenka s chotí

Klenka s chotí

Po návratu do Prahy nastoupil Klenka v roce 1902 další praxi – tentokrát u významného stavitele Františka Buldry, autora mnoha palácových staveb v centru města. Klenka podle vlastních záznamů navrhl pro Buldru např. průčelí paláce Louvre na Národní třídě s dodnes populární kavárnou, dnes už zbouraný dům na rohu ulic Na Příkopě a Na Můstku (tam, co dnes stojí postmoderní stavba manželů Šrámkových z osmdesátých let) nebo řadové činžáky v Dykově ulici na Vinohradech. První samostatnou Klenkovou prací se stal neobarokní nájemní dům v Italské ulici 4 rovněž na Vinohradech. V obdobném stylu navrhl i dům U Zlatého kříže na Staroměstském náměstí v sousedství paláce Kinských. Pozdvižení však vyvolaly až další Klenkovy stavby, zejména trojice nárožních domů s prvky historismu a secese a bizarní dekorací v eklektickém stylu. Šlo o činžáky v ulici Pařížské 17, na Strossmayerově náměstí 10 a Janáčkově nábřeží 5. Tyto stavby – zejména ta první v oblasti asanace – pobouřily architekty Kotěrova okruhu, tedy průkopníky střízlivé moderny. Ti Klenku a jeho kolegy, kteří se podíleli na dekoraci nových staveb v oblasti býv. ghetta, obvinili, že rezignovali na moderní architekturu a místo ní vytvářejí nevkusné eklektické budovy. Když se ale podíváme podrobněji na Klenkovy domy, najdeme tam řadu pozoruhodných detailů a dokonalé umělecké řemeslo, dnes se nám prostě ty stavby jeví v daleko příznivějším světle.

Dům Pařížská - portál

Dům Pařížská - portál

Komíny domu na Jiráskově nábřeží

Komíny domu na Jiráskově nábřeží

Klenka byl, spolu se stavitelem Františkem Weyrem, rovněž autorem hotelu Ambassador na Václavském náměstí, doplněném později o dostavbu dvorního traktu s populárním biografem Passage. I hotel je příkladem eklektické architektury, ale ze stavebního hlediska je zajímavý svou progresívní železobetonovou konstrukcí. Další Klenkovy stavby byly již kritiky jeho rané tvorby přijaty příznivěji a mají blíže k modernistické architektuře. To platí zejména pro tři domy v asanaci – mohutný činžák v Maislově 21 a dvojdům v Široké 4-6 s redukovaným dekorem, rozměrnými okny a tvrdými omítkami. V podobně střízlivém pojetí byl navržen i vlastní dům architekta – první vilový objekt na pražské Hanspaulce z roku 1909 - v ulici Nad Strakovkou 13 nebo budova s tiskárnou Josefa Vrly v Prostějově.

Dům Maiselova

Dům Maiselova

Klenka se rovněž aktivně účastnil Jubilejní výstavy Obchodní a živnostenské komory na pražském výstavišti, konané v roce 1908. Projektoval dnes už neexistující centrální pavilon a také dosud funkční hostinec U Primasů. V roce 1929 byl Richard Klenka pověřen, aby navrhl interiérovou expozici Československa na světové výstavě v Barceloně (Češi tam neměli vlastní stánek a vystavovali v rámci pavilonu navrženého Španěly). Zabýval se i restaurováním památek, např. chrámu sv. Mikuláše v Českých Budějovicích, navrhl rovněž oltář v poutním kostele na Svaté Hoře u Příbrami. Byl činný i jako pedagog – v letech 1902-1935 byl profesorem ornamentálního kreslení na pražské Uměleckoprůmyslové škole. Pamětníci na něj vzpomínali jako na podivína a také propagátora cyklistiky: vyrážel totiž každé léto na svém bicyklu do Španělska. Richard Klenka zemřel v roce 1954 a je pochován v rodinné hrobce na Olšanech.

LN, 8. 9. 2018

Foto autor, Pavel Hroch
Za snímek RK jsem zavázán panu Jiřímu Klenkovi

ZdenekLukes.eu

zl@zdeneklukes.eu
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998



Stát chce finančně podporovat mikrojesle a dětské skupiny, aby maminky mohly jít do práce
Stát chce finančně podporovat mikrojesle a dětské skupiny, aby maminky mohly jít do práce

Ministerstvo práce vyslalo do připomínkového řízení návrh, aby státní rozpočet financoval dětské skupiny a nově také mikrojesle. Do nich chodí hlavně děti, které nezískaly místo ve státní školce, ale jejich rodiče nastupují do práce dřív než po třech letech mateřské dovolené.

Diskuse


diskuse neobsahuje žádné příspěvky









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.