24.9.2016 | Svátek má Jaromír






ARCHITEKTURA: Podivuhodný kostel v Kodani

26.7.2011

Přední dílo evropského expresionismu se nachází v dánské metropoli

Dnes navštívíme dánskou Kodaň a podíváme se na jednu prazvláštní stavbu. Vždy mne fascinovala, ale až donedávna jsem ji znal jen z reprodukcí. Před časemGrundtvigs Kirke 2 jsem ji mohl navštívit a dojem byl skvělý! Jedná se o Grundtvigův kostel (Grundtvigs Kirke), navržený dánským výtvarníkem a architektem Jensenem-Klintem ve stylu expresionismu, s nímž se setkáváme hlavně v německé architektuře 20. let (Bruno Taut, Hans Poelzig, Erich Mendelsohn ad.). Na našem území je proto nejvíce staveb v tomto stylu soustředěno v oblasti Sudet, ale i v Praze nebo Brně bychom našli pár příkladů. Blízko k expresionismu má i český kubismus, a bývá proto řazen do tohoto proudu. A jaké rysy jsou typické pro expresionistickou architekturu? Stavby jsou velmi výrazné, často nesou inspiraci gotikou, příznačná je dynamika, ostré úhly a zborcené plochy. Architektura je to zpravidla poněkud nepraktická, ale zato emocionální, se zvýrazněnou vertikalitou. Styl lze chápat i jako reakci na rozevlátou a líbivou secesi nebo racionální modernu. Může působit i ponuře, čehož dokonale využil i německý režisér Robert Wiene ve svém slavném hororu z počátku dvacátých let Kabinet doktora Caligariho, který se celý odehrává v neklidných expresionistických dekoracích. Expresionismus je skutečně často spojován s určitou pochmurností, ale jak je patrné na dnes popisované stavbě, nemusí to platit vždy.

Peder Vilhelm Jensen-Klint (1853-1930) vystudoval stavitelství a pak ještě navštěvoval kurzy malířství na Dánské královské umělecké akademii, ale prestižní školu nikdy nedokončil. Velmi se zajímal o historické stavby z režného zdiva, pro Skandinávii tak typické. Cestoval rovněž do Itálie a Anglie. Zprvu stavěl domy pro své přátele ve stylu, který vycházel z tradiční dánské cihelné architektury. Věnoval se také malování, sochařství a návrhům nábytku, hrobek, keramiky i knižních vazeb. V roce 1913 pak vyhrál soutěž na projekt nového lutheránského kostela v kodaňském satelitu Bispebjergu, který nesl jméno pastora, básníka, filosofa, politika a autora dánské hymny Nikolaie Frederika Severina Grundtviga (1783-1872). Parcela navazovala na rozsáhlý kodaňský hřbitov, jehož hlavní osa lemovaná alejí směřuje přímo k průčelí chrámu. Válečné události ovšem způsobily, že stavba byla zahájena až v roce 1921. Monumentální trojlodní chrám s padesátimetrovou zvonicí, inspirovaný gotickými katedrálami a vybudovaný ze žlutých cihel, byl ovšem natolik stavebněGrundtvigs Kirke 5 náročný, že byl po etapách dobudován až deset let po smrti autora jeho synem Kaare Klintem (a interiéry dokončil Klintův vnuk Esben v průběhu šedesátých let).

Impozantní je především západní průčelí kostela, které ovšem vychází z tradic dánských sakrálních staveb se stupňovitým štítem. Zde trochu připomíná variaci na chrámové varhany se štíhlými píšťalami. Autor zkombinoval jak motivy převzaté z gotiky, tak i dynamiku expresionismu. Po vstupu do chrámu nás překvapí velmi příjemný vzdušný interiér se štíhlými pilíři, plný světla a velmi prostě zařízený, tedy žádná ponurost. V Dánsku typickým motivem je i v prostoru zavěšený model plachetnice v boční lodi kostela. Rozměry interiéru jsou impozantní – výška 22, šířka 35 a hloubka 76 metrů. V chrámu jsou umístěny dvoje varhany.

Jensen-Klint byl rovněž autorem prstence nízkých obytných budov, které kostel obklopují ze všech stran – jen na západě zůstává otevřený průhled na průčelí chrámu. I tyto domky – v podstatě sociální výstavba města Kodaně – jsou postaveny ze žlutých cihel a nesou obdobné motivy, jaké najdeme na sakrální stavbě. Nádvoří celého komplexu má pak jednoduchou parkovou úpravu. V podobném duchu, jako svou nejslavnější stavbu – Grundtvig Kirke, navrhl Jensen-Klint i další kostely – Anna Kirke a Betlémskou kapli v Kodani nebo kostelík v městě Gedseru na nejjižnějším výběžku Dánska.

Také u nás se na přelomu devatenáctého a dvacátého století stavěly evangelické kostely z neomítaných cihel v neogotickém stylu, jednalo se však o téměř typizované stavby z červených lícovek. Najdeme je například v Olomouci, Lounech nebo Opavě. S expresionismem nemají ale nic společného. Tento styl se uplatnil až později a jeho představiteli byli třeba Leopold Bauer – autor známého obchodního domu Breda & Weinstein v Opavě, jablonecký Rudolf Günther nebo pražští architekti Paul Sydow a Rudolf Weiser, částí tvorby též profesor pražské německé techniky Fritz Lehmann a Kotěrův žák Adolf Foehr, jejichž stavby najdeme též v Liberci a Ústí nad Labem, resp. v Karlových Varech. Kvalit kodaňských sakrálních staveb Jensena-Klinta však – s výjimkou Bauerova obchodního domu - nedosahují. Nic to však nemění na tom, že tvorba německy hovořících architektů, působících na našem území, stojí za podrobnější studium, zejména po dekádách téměř absolutního přehlížení.

Grundtvigs Kirke 1

LN, 23. 7. 2011

Foto autor

zlukes@mistral.cz
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998



Diskuse


P. Sulc
2:58
5.8.2011

počet příspěvků: 1, poslední 5.8.2011 02:58









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.