19.3.2024 | Svátek má Josef


ARCHITEKTURA: Podivín české architektury

7.11.2017

Architekt Ladislav Skřivánek (1877-1957) patří k zajímavým osobnostem české architektury první poloviny dvacátého století. Má za sebou desítky realizovaných staveb od západočeských Klatov až po slovenskou Banskou Bystrici. Přesto je jeho tvorba dnes již prakticky neznámá a není ani divu, jeho architektura nesleduje dobové trendy a je poněkud anachronická…

Skřivánek - Hoppeho dům, Vysoké Mýto

Ladislav Skřivánek se narodil před 140 lety v Čáslavi. Studoval na vídeňské technice a pak na tamní akademii, kde byl žákem profesora Friedricha Ohmanna – někdejšího pedagoga pražské Uměleckoprůmyslové školy a známého obdivovatele pražské barokní architektury. Svá studia uzavřel na polytechnice v Berlíně-Charlottenburgu, tehdy jediném učilišti, kde se přednášela stavba měst – tedy urbanismus. Skřivánek po návratu do Čech nejdříve tvořil ve stylu secesním, k nejzajímavějším stavbám patří dům generála Viktora Hoppeho ve Vysokém Mýtě, ukončený segmentovým štítem a zdobený řadou bizarních štukových dekorací. Architekt ovládal taky neobarok nebo vídeňský styl, kombinující secesi s biedermeierem, ale hlavní doménou mladého projektanta se stala tvorba ve stylu české renesance. Sem patří jeho plzeňské domy ve Veleslavínově ulici, zdobené freskami Mikoláše Alše z roku 1904. O pět let mladší je činžovní dům v Eliášově ulici v Praze-Dejvicích, jehož fasádu pokrývá podivuhodný a velmi složitý ornament, provedený v technice sgrafita, kterou si autor zvláště oblíbil. Sgrafitová průčelí byla u nás populární v době renesanční – tzv. „psaníčka“ na fasádě imitovala kamennou bosáž, jak to známe třeba z budovy Schwarzenberského paláce na Hradčanech nebo litomyšlského zámku. Na průčelí renesančních domů se však objevovaly složitější výjevy, jak zase dokládá dekorace Míčovny v Královské zahradě Pražského hradu, průčelí domu U Minuty, jenž je součástí Staroměstské radnice, nebo fasáda Martinického paláce na Hradčanech.

Ladislav Skřivánek

V té době již Skřivánek učil na pražské Umprum jako profesor ornamentálního kreslení a tam se sblížil se slovinským architektem Jožem Plečnikem, jenž tu působil od roku 1911. Plečnik dokonce napsal úvodní text do Skřivánkovy dnes už zcela nedostupné monografie z té doby. Oba přátelé pak spolupracovali na projektu činžovního domu na nároží Žatecké a Platnéřské ulice ve staroměstské části pražské asanace z let 1913-1914. Skřivánek navrhl půdorysy stavby a rozvrh průčelí, Plečnik projektoval jeho dekoraci a další jejich kolega z Umprum prof. Josef Drahoňovský vytvořil štukový dekor. Mimochodem, o Plečnikově spoluautorství bychom neměli ani tušení, kdyby se v pozůstalosti Ladislava Skřivánka nezachovala složka s jeho kresbami a další údaje o jejich spolupráci.

Z této doby pocházejí i některé Skřivánkovy stavby ve stylu moderního klasicismu, jako je třeba záložna v Hlinsku, opět s excentrickou výtvarnou výzdobou a četnými nápisy na průčelí, které se stávají pro jeho tvorbu typickými. Jde o různá moudra, průpovídky, úryvky z básní apod. V roce 1913 si postavil dle vlastního návrhu vilu v ulici U Písecké brány na hradčanských baštách.

Skřivánek - Krušovice, škola
Skřivánek - Krušovice, škola-detail 1

škola Krušovice

Ve dvacátých letech a na prahu třicátých let architekt Skřivánek navrhl desítky veřejných staveb, zejména škol, ale také úřadů nebo bankovních domů. Ty jsou většinou pojednány v jeho oblíbeném stylu české renesance, včetně sgrafitové výzdoby. V té době to byl ovšem naprostý anachronismus. Nicméně nelze těm budovám upřít jisté kouzlo. Většinou jde o masívní stavby, připomínající spíše zámky, než veřejné budovy. To platí o dostavbě Kotěrova a Zascheho paláce Všeobecného penzijního ústavu v pražské Podskalské ulici, domažlických úředních budovách, klatovské, krušovické nebo duchcovské škole. Opět tu najdeme všudypřítomné sgrafito a četné nápisy provedené ozdobným písmem. Některé jsou dosti bizarní, jako třeba známé úsloví Ježek sám sobě kadeřav, aby se děti poučily. Posledním architektovým dílem byla obdobně malebně navržená budova Národní banky československé v Banské Bystrici na Slovensku, postavená na prahu třicátých let, tedy v době, kdy naší architektuře dominoval avantgardní funkcionalismus. Skřivánek byl rovněž autorem několika rodinných domů pojednaných v obdobném stylu. Na olomouckém domě dr. Šrota pak na průčelí vytvořil i svůj autoportrét.

Skřivánek - Šrotova vila

Skřivánek - autoportrét na Šrotově vile

Kdysi jsem mluvil s několika architekty, kteří si Skřivánka pamatovaliz pražské Umprum. Mluvili o něm jako o přísném kantorovi vysoké štíhlé postavy se zlatým skřipcem na nose. Jim už tehdy připadal jako postava z devatenáctého století, zjevem se trochu podobal herci Jindřichu Plachtovi, ale legrace s ním moc nebyla, navíc učil studenty neoblíbenou deskriptivní geometrii. To daleko zábavnější byl další excentrik v pedagogickém sboru prof. Richard Klenka rytíř z Vlastimilu. Ale o jeho tvorbě zase někdy příště.

Skřivánek - VPÚ Praha

LN, 4. 11. 2017
Foto autor a archív autora

ZdenekLukes.eu

zl@zdeneklukes.eu
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998



P. Vavruch 20:27 20.1.2021