Se značnými rozpaky jsem sledoval kolotoče kolem tzv. Komuny – budovy v Přerově, která byla nejprve (v 60. letech) prohlášena památkou (ovšem dělnického hnutí), poté – značně zchátralá – o statut památky přišla po osobní intervenci prvního náměstka kultury ing. arch. Formánka v loňském roce, aby naopak byla těsně před zbouráním, které naplánoval majitel stavby, znovu do památkového seznamu vrácena (tentokrát již nikoli jako památka dělnického hnutí, ale jako cenný dokument moderní architektury).

Těžko se mohu vyjadřovat k tomu, zda si ochranu Komuna zaslouží nebo ne (o jiném případě – Máji – jsem psal před časem zde). Sám jsem se o její existenci dozvěděl až před 14 dny, jméno projektanta Roberta Motky jsem slyšel poprvé, datování objektu bylo zmatečné (chvíli se psalo o památce z počátku minulého století, jindy o stavbě z počátku 20. let, jinde zas o roce 1928…). Přitom šlo zjevně o dům, který byl několikrát stavebně upravován, uliční průčelí vypadalo na pozdní modernu z 20. let s prvky art déco. Zajímavé, jistě, ale nevím, zda to na zařazení do seznamu nejvýznamnějších památek stačí. Ale nemám dost znalostí – hodně záleží na interiérech – třeba tam bylo něco pozoruhodného - i na kontextu. Prý stála Komuna mezi paneláky a mezi jednookými slepý králem, jak se říká. Panelové sídliště nějaký pozůstatek starší zástavby (je-li v pořádku) může skutečně trochu humanizovat. Beru v potaz i fakt, že v Přerově moc památek moderní architektury nenajdete – na rozdíl třeba od Prostějova, kde jich jsou mraky (díky osvíceným manželům Vojáčkovým, kteří pozvali Kotěru, Králíka, Klenku, Putnu, Navrátila a další výborné architekty; Kotěra se jim pak odvděčil hezkým památníkem před Národním domem). V Přerově je hezká vila od bratrů Šlapetových ve stylu organické architektury, jinak asi nic pozoruhodného.

Jde mi teď spíše o princip. Nejdřív památka, pak zase ne, pak ano, ale v době, kdy se už bourá… Majitele, který mezitím nechal na parcelu, již řádně koupil, udělat projekt, to něco stálo. Nahradilo by mu MK ušlý zisk? Co stálo za změnou názoru? Občanské iniciativy – jistě, ale skutečně jim šlo o záchranu architektury nebo to byla jen záminka, aby se na tom místě nestavělo „ošklivé“ nákupní centrum? Nebo to byla nostalgie po staré „čtyřce“ či snad komunistických schůzích? Nebo měli pravdu někteří experti a vskutku jde o něco jedinečného? Třeba se nám ozve někdo z Přerova, abychom se dozvěděli více.

S občanskými sdruženími bývá problém. Někdy sledují jiné cíle, než hlásají, někdy je tvoří pár věčných brblalů, kteří protestují proti jakékoli změně (obzvláště neradi mají tito lidé budování tolik potřebných podzemních garáží v auty přecpaných městech, argumentují tím, že by si tam pak auta stejně nemohli dát, neb by to bylo drahé – přitom pak stačí malá vyhláška, jako v Amsterodamu – za parkování na ulici se platí několikrát víc než v garážích).

Jindy ale protestují občané právem a nejde o pár nespokojenců, ale většinu obyvatel, se kterými se arogantní úřady vůbec nebaví a vymyslí si nějakou ptákovinu. Třeba zbytečně zbourat kvalitní dům, který si záchranu zaslouží, a nahradit ho banalitou. Případ Komuny by však měl být přinejmenším upozorněním pro památkáře, aby si argumenty proti likvidaci nějaké stavby připravili lépe a včas.

zlukes@mistral.cz
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998