23.4.2018 | Svátek má Vojtěch


ARCHITEKTURA: Od Plečnika k funkcionalismu

3.11.2015

Před 120 lety se narodil významný architekt Pardubicka Karel Řepa

K nejoblíbenějším žákům slovinského architekta Jožeho Plečnika na pražské Uměleckoprůmyslové škole patřili Otto Rothmayer – Plečnikův pozdější stálý spolupracovník v úpravách Pražského hradu - a také Karel Řepa. Ten se narodil 23. října 1895 v obci Nový Ples na Královéhradecku. Když se slovinský architekt rozhodl v roce 1921 natrvalo vrátit do rodné Lublaně, kde pro něj byl zřízen post profesora na nově založené technice, doprovázel ho také Řepa, který zde svá studia dokončil a navrhl také jeden rodinný dům ve stylu art deco. Později se však mladý projektant vrátil domů. Nejprve pracoval v ateliéru významného pražského a plzeňského architekta Františka Krásného – prvního českého žáka proslulého profesora vídeňské umělecké akademie Otto Wagnera a jednoho z prvních projektantů, kteří k nám přinesli secesi vídeňského typu (vila sládka Kestřánka a tři domy na právovárečných parcelách v plzeňské Smetanově ulici z let 1897-1898). Krásný byl však především hlavním projektantem sokolské obce, navrhoval řadu tělocvičen a také přestavbu sídla organizace na pražské Malé Straně, kde sokolové získali barokní Michnův palác. Půjdete-li kolem Michnova paláce, všimněte si krásných železných mříží hlavní brány a plotu do Všehrdovy uličky. Právě ty jsou dílem Řepovým a skutečně připomínají práce jeho učitele Plečnika.

Později se Karel Řepa vrátil do svého rodného kraje ve východních Čechách a založil vlastní projekční ateliér v Pardubicích. Navrhl několik vil, které nezapřou Plečnikův vliv, mezi nimiž vyniká dům Viktora Kříže v Bulharské ulici s unikátně zachovaným interiérem včetně výrazné a často možná nečekané barevnosti. Řepa byl také projektantem několika činžovních domů ve funkcionalistickém stylu (např. dům Rolnického družstva na třídě Míru s velkou luxferovou stěnou přisvětující schodiště). Známou realizací je i Řepovo kino Jas s motivy organické architektury. Podobně jako další Plečnikovi žáci – Ludvík Hilgert, Josef Fuchs nebo Josef Štěpánek - tak postupně přešel od plečnikovské architektury moderního klasicismu k radikálnímu stylu meziválečné avantgardy. Velkou příležitostí se pro Řepu stala významná regionální Výstava tělesné výchovy a sportu, která se konala v Pardubicích v letech 1930-1931. Řepa navrhl sportovní stadion (ten je dnes bohužel v dosti zuboženém stavu) a řadu menších tematicky zaměřených pavilonů, které patřily ke špičkovým příkladům funkcionalistické architektury, později však byly zbořeny. Dnes se nám zachovaly jen staré černobílé snímky, ale i na nich je patrné, že každá z těch dočasných staveb měla originální tvar, společné byly ovšem atributy funkcionalismu – tedy bílá průčelí, nebo rovné střechy. Vedle stadionu vznikla v rámci této akce i nová dominanta náměstí Republiky – rozlehlá budova Průmyslového muzea (dnes Střední průmyslová škola potravinářství a služeb), která opět nezapře Plečnikův vliv, když architekt pokryl průčelí do náměstí útlými pilastry.

Řepa - Průmyslové muzeum

Řepa - Průmyslové muzeum

Pardubice - nádraží 1

Pardubice - nádraží 1

Největší realizací Karla Řepy je však až poválečná stavba hlavního vlakového nádraží, na jehož projektu spolupracoval s pražským specialistou na toto téma Josefem Dandou a pardubickým architektem Karlem Kalvodou. Projekt vznikl těsně po válce, ale dokončen byl až v padesátých letech, takže se stal jednou z posledních funkcionalistických staveb před nástupem stalinské sorely. Rozlehlá budova má průčelí z červených lícovek. Tvoří ji protáhlá horizontální hmota s velkou dvoranou a řadou pěkných detailů, k ní autoři přistavěli kontrastní vertikální kubus, v němž byl původně hotel. Pardubická stavba patří spolu s terminálem v Hradci Králové nebo Poděbradech k nejhezčím moderním vlakovým nádražím na našem území (v poválečné éře bych ještě přidal „bruselská“ nádraží v Havířově, Ostravě nebo Chebu). Dnes je památkově chráněno a zájemci o moderní architekturu mají nyní možnost navštívit v něm komorní výstavu věnovanou právě dílu Karla Řepy na fotografiích Štěpána Bartoše, který byl rovněž autorem snímků v Řepově monografii, vydané před 11 lety (autor Pavel Panoch). Pardubický architekt tedy patřil k těm osobnostem naší meziválečné scény, které dokázaly, že nejen v tradičních centrech avantgardy, jako byla Praha, Brno, Zlín nebo Hradec Králové, se objevila invenční díla, jež svou úrovní nezůstávala v ničem pozadu. A právě ta si dnes zaslouží ochranu i kvalitní péči.

Řepa - stadion

Řepa - stadion

Na závěr ještě dodávám, že Karel Řepa si se svým někdejším profesorem dopisoval až do padesátých let a byl také autorem známého fotografického Plečnikova portrétu, který zdobí i velkou plečnikovskou monografii z devadesátých let. O jeho odkaz pečuje jeho syn, rovněž významný český architekt a letošní pětaosmdesátník Miroslav Řepa, jenž byl např. autorem čs. pavilonu na expo v Montrealu 1967 nebo divadla ve Zlíně, v roce 1996 byl kurátorem velké plečnikovské výstavy v areálu Pražského hradu a letos pak byl autorem instalace Architecture Weeku v Jiřském klášteře Pražského hradu.

LN, 24. 10. 2015
Foto Štěpán Baroš a archív, klip Jiří Wagner

Na závěr ještě pozvánka na dvě přednášky tento týden: Dnes, tj. v úterý 3. 11. v 18:30 budu mluvit v břevnovském Kaštanu (www.kastan.cz) o architektuře pražských škol, ve čtvrtek 5. 11. od 19 hodin pak pokračuje v kubistické kavárně v domě U Černé Matky Boží (www.grandcafeorient.cz) cyklus, věnovaný moderní architektuře pražských čtvrtí, tentokrát to bude Libeň, Troja, Kobylisy, Střížkov, Vysočany nebo Karlín.

ZdenekLukes.eu

zl@zdeneklukes.eu
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998



Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Diskuse


diskuse neobsahuje žádné příspěvky









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.