25.4.2017 | Svátek má Marek






ARCHITEKTURA: Od avantgardních vizí...

24.1.2017

... k nadčasovým rekonstrukcím památek

3. ledna tohoto roku uplynulo 50 let od úmrtí významného českého architekta, urbanisty, autora rekonstrukcí památek a pedagoga Jaroslava Fragnera (1898 – 1967). Fragnerova tvorba reflektuje skvěle vývoj na české i architektonické scéně meziválečného i poválečného období.

Jaroslav Fragner

Fragner studoval po první světové válce nejdříve na pražské technice. Nebyl však spokojen s konzervativními poměry na tomto učilišti, kde většina pedagogů byla ještě reprezentanty historismu, secese a neoklasicismu. Společně s kolegy Evženem Linhartem, Vítem Obrtelem a Karlem Honzíkem proto experimentoval s novými formami – snažil se zdynamizovat kubismus a po seznámení se s avantgardními vizemi Le Corbusiera a Bauhausu přešel rychle ke konstruktivismu. Podmanivé studie kreslili na zadní strany deskriptivních výkresů a vystavovali na neoficiálních studentských akcích.

Po sporech s profesorem Antonínem Balšánkem nakonec Fragner techniku opouští a studia dokončí až v Gočárově speciálce na AVU, kde měli studenti mnohem příznivější podmínky. Spolu s výše zmíněnými kolegy vytvořili tzv. Puristickou čtyřku a vstoupili do avantgardního Devětsilu teoretika a výtvarníka Karla Teigeho. První významná Fragnerova realizace – dětská nemocnice v Mukačevu na Podkarpatské Rusi - byla na tehdejší dobu, tedy polovinu dvacátých let, skvělou ukázkou konstruktivistické architektury. Železobetonová skeletová konstrukce, ploché střechy, pásová okna ve výklopných ocelových rámech a řada „nautických“ prvků, to byly atributy avantgardní tvorby. Kdysi jsem tento nemocniční pavilon navštívil a byl překvapen, jak stavba skvěle funguje.

Fragner - ESSO Kolín

Fragner - ESSO Kolín

V následujícím období tzv. bílého funkcionalismu vytvořil Fragner několik stěžejních děl ve funkcionalistickém stylu. K monumentům moderní evropské architektury patří elektrárna ESSO v Kolíně nad Labem, jejíž progresívní prvky, jako byla ocelová nýtovaná konstrukce turbínové haly nebo tehdy nejvyšší tovární komín v Evropě, zachytili na svých snímcích špičkoví fotografové té doby, jako byl Eugen Wiškovský nebo Jaromír Funke. Pro elektrárnu navrhl také několik měníren (ty jsou dnes bohužel zničeny přestavbami), pro ředitele Ing. Budila pak kolínskou vilu i působivý letní domek v Kostelci nad Černými lesy. Dalším moderním průmyslovým objektem byla továrna na léčiva v Dolních Měcholupech. Skvělou dynamickou stavbou je i kolínská prodejna firmy Tatra. Moderní rodinný dům vznikl na Barrandově, kde měl Fragner původně pro podnikatele Václava Havla navrhnout celou sérii staveb podél Barrandovské ulice.

Na několika víkendových domcích v rekreačním satelitu Nespeky si pak mohl vyzkoušet různé stylové variace od funkcionalismu až po romantičtější formy, typické pro architekturu pozdních třicátých let. Fragner zde těžil i ze své cesty do USA, kde byl zaujat tvorbou Franka Lloyda Wrighta, jak je patrné na Orlického vile, ale i na dnes už zbořené administrativě přístavu v Praze-Libni, či poslední etapě kolínské elektrárny, kde se vždy objevuje typický wrightovský motiv sloupků ve tvaru písmene V, které podpírají korunní římsu. Významnou realizací v centru Prahy se pak stal palác Merkur se známou kavárnou Vltava v Revoluční ulici. Tato výrazná budova s kamenným pláštěm a dokonalými detaily reprezentuje Fragnerův přechod k modernímu klasicismu (ostudné je, že dosud nefiguruje na seznamu nemovitých památek). Drobnou, ale velmi kultivovanou prací je i úprava parteru domu v Terronské ulici 62. Řada dalších projektů z této doby zůstala bohužel jen na papíře.

Fragner - Merkur

V roce 1938 vyhrál Jaroslav Fragner spolu se sochařem Vincentem Makovským soutěž na pomník TGM v areálu Pražského hradu, jejich velkorysý návrh však nebyl realizován. Hned po válce čerstvý profesor AVU a nástupce Josefa Gočára a také předseda spolku Mánes zvítězil v další důležité soutěži na budovu parlamentu na Letné (spoluautorem byl opět Makovský). I tentokrát k realizaci nedošlo a na exponované parcele později vyrostl Stalinův pomník. V roce 1946 však Fragner získal další významnou zakázku, již se naštěstí podařilo v následujících dvaceti letech dovést vítězně do konce. Šlo o rekonstrukci historicky cenného areálu Karolina na Starém Městě. Z komplexu mnoha budov vyniká novostavba vstupního objektu s cihelnou „holandskou“ fasádou a řadou působivých detailů vně i uvnitř, včetně slavnostní auly se zvlněným stropem.

Karolinum

Fragnerovy nadčasové úpravy Karolina jsou pravděpodobně nejvýznamnější a nejzdařilejší rekonstrukcí v centru Prahy druhé poloviny minulého století. Na výsledku mají zásluhu i jeho žáci, podobně, jako na úpravách Pražského hradu, jež Fragner vedl v éře prezidenta Antonína Novotného. Šlo o novou dlažbu II. nádvoří a radikální přestavbu středního křídla Nového královského paláce, kde se staly nejvýraznějšími prostory tzv. Široká chodba a Fragnerova síň s „bruselskými“ lampami. Všechny tyto adaptace jsou dodnes zachovány. Je skvělé, že u obou klíčových rekonstrukcí se Fragner zcela vyhnul pokleslým, ale režimem vnucovaným formám tzv. socialistického realismu neboli sorely. V tomto směru byl už méně úspěšný v dalších zakázkách té doby, jimiž byl kulturní dům v Ostravě, replika Betlémské kaple v centru Prahy a planetárium ve Stromovce. Nicméně i tyto stavby mají své kvality.

Fragner - Tatra
Fragner - Tatra 2

Fragner - Tatra

Na závěr musím ještě připomenout Fragnerovu pedagogickou práci. Na AVU vychoval řadu špičkových projektantů. O síle jeho osobnosti mi vyprávěli mnozí, ať už to byla Alena Šrámková nebo Eva Jiřičná či jeho asistenti Jan Fröml a Marian Bělohradský. Podle jejich vzpomínek byl Fragner perfekcionista, který vedl studenty a spolupracovníky k péči o sebemenší detail, ale i k respektu k dané lokalitě.

Fragner - Planetárium Praha

Fragner - Planetárium Praha

LN 21. 1. 2017
Foto archív rodiny JF a archív autora

ZdenekLukes.eu

zl@zdeneklukes.eu
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998



Recept: jablkovo–ořechový koláč
Recept: jablkovo–ořechový koláč

Zdravá rychlovka pro celou rodinu.

Diskuse


diskuse neobsahuje žádné příspěvky









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.