8.12.2016 | Svátek má Květoslava






ARCHITEKTURA: O štvanickém stadionu a pozvánka na PV

8.11.2011

Populární zimní stadion na pražském ostrově byl původně otevřenou arénou

Hodně se teď hovoří o známém zimním stadionu, který se nachází na pražském ostrově Štvanice v katastru Holešovic. Samozřejmě v souvislosti se zbouráním dřevěné konstrukce, která zakrývala ledovou plochu. Málo se ale ví, že tato konstrukce není původní a že stadion býval léta nezastřešen. Domnívám se, že právě tento stav by bylo potřeba obnovit, a pokusím se vysvětlit proč.

Historie hokejové Štvanice začíná na konci dvacátých let, kdy bylo rozhodnuto, že v rámci projektu oživení vltavských ostrovů, kterým byla městem osvíceně dedikována rekreační funkce, vyroste kromě stávajícího tenisového komplexu 1. ČLTK (První lawn-tennisový klub) také stadion s první umělou ledovou plochou u nás. Měl sloužit nejen vrcholovému sportu - hokeji a krasobruslení, ale především rekreaci Pražanů. Výstavba stadionu souvisela i s prudkým rozvojem čtvrti Holešovice-Bubny (tehdy Praha VII), kam expandovalo bubenečské výstaviště a kde se stavěly nejen činžáky, ale také moderní administrativní paláce, jako nedaleká Úrazová pojišťovna (arch. Jaroslav Rössler; dnes radnice městské části Praha 7) nebo funkcionalistická budova Elektrických podniků hl. m. Prahy (arch. Adolf Benš – Josef Kříž; později Dopravní podniky). Původně industriální předměstí se mělo proměnit v moderní obchodní a rezidenční pražskou čtvrť.

Projekt zimního stadionu byl zadán mladému, ale renomovanému architektu Josefu Fuchsovi (1894-1979), žáku Jože Plečnika z pražské Uměleckoprůmyslové školy. Ten měl za sebou již návrh dalšího holešovického paláce - Pražských vzorkových veletrhů (tzv. Veletržní palác; spoluautor Oldřich Tyl), jedné z největších konstruktivistických budov v Evropě, který byl v té době právě dokončen. Fuchs navrhl štvanický stadion areál ve funkcionalistickém stylu. Jeho součástí byl bílý horizontální hranol s restaurací, kavárnou, administrativou a zázemím. Ten byl umístěn podél Hlávkova mostu, vedoucího přes Štvanici. Tehdy tam ovšem ještě nevedla neblahá severojižní magistrála, mostovka byla poloviční šíře a na ostrově byla zastávka tramvaje. Západní strana restaurace pak kaskádovitě sestupovala na niveletu vlastního ostrova, kde stál zimní stadion, rozdělený na hokejovou a bruslařskou část. Stupňovitá zadní strana restaurační budovy tedy sloužila jako hlavní tribuna. Menší tribuny byly i podél ledové plochy. Později, když se tam konaly velké sportovní akce, byly tyto tribuny rozšiřovány a částečně zastřešeny.

A významných akcí se konala na štvanickém stadionu řada, například čtyři mistrovství světa v hokeji. To poslední se uskutečnilo v roce 1959 a to už byla ledová plocha tři roky pod střechou, neboť pro mistrovství světa v basketbale žen byla nad kluzištěm postavena dřevěná bouda. Nešlo o žádný architektonický klenot, jen o utilitární zařízení. Snad se ani nejednalo o definitivní úpravu, spíše jen o provizorní opatření do doby, než bude konečně vybudován nový moderní krytý stadion. A to se stalo na počátku šedesátých let v nepříliš vzdáleném areálu Výstaviště, kde byla dokončena víceúčelová Sportovní hala (dnes Tesla arena). Dřevěná konstrukce na Štvanici postupně chátrala a během posledních let už byla v dezolátním stavu. Když jsem se byl na stadionu před asi sedmi lety podívat, byly už ve střeše díry, část byla prohnilá a udivovalo mne, že si vůbec nájemce a majitel - tedy hlavní město – neuvědomují možné riziko zřícení nebo požáru. Když pak byla hala loni definitivně uzavřena, byl to logický důsledek zanedbané péče.

Štvanice v r. 2009 b

Štvanice - květen 2011

Bouda byla nakonec stržena. A já se domnívám, že by se už neměla stavět – nebyla součástí původního Fuchsova areálu, stylově se k elegantnímu "bílému" funkcionalismu ani nehodila a spíše architekturu degradovala. Chápu naprosto sentiment generací, které jinou než "dřevěnou" Štvanici neznaly – sám k nim ostatně také patřím. Teď je ale příležitost vrátit stadionu skutečně ten původní prvorepublikový vzhled. Ostatně dnes se "retro" bruslení pod otevřeným nebem, které má svou specifickou atmosféru, zase vrací – viz nesmírně populární zápasy NHL v otevřených arénách. Myslím si také, že by ostrov Štvanice měl opět sloužit především všem Pražanům, nejen elitním sportovcům. Dnešní technologie umožňují natáhnout jarní sezónu, každý si asi z mnoha filmů nebo osobní návštěvy vybaví bruslení na otevřeném kluzišti v newyorském Rockefellerově centru, kde se milovníci piruet mohou prohánět i v květnu nebo září. Dokonce už existuje i speciální hmota, na níž můžete bruslit třeba i v parném létě.

Štvanice - září 2011

Pokud ovšem budou trvat památkáři na svém, bude se znovu stavět dřevěná bouda – vlastně její kopie. Ta byla totiž – byť dodatečně - také zapsána jako památka. Bylo by to sice proti původnímu architektonickému záměru, ale zase by to přesně odpovídalo liteře zákona. Domnívám se, že pokud by bylo zastřešení štvanického stadionu skutečně nutné, bylo by lépe zvolit soudobé řešení co se tvaru i použitého materiálu týče. O nutnosti zachovat skvělou původní funkcionalistickou budovu snad není třeba mluvit. I ta v posledních letech chátrala a vlastně už nebyla téměř vidět pod nánosem různých reklam. Samozřejmě by si revitalizaci zasloužil celý ostrov. Není to tak dávno, co na jeho západním konci bylo hezké letní koupaliště. To zmizelo po povodni v roce 2002. Což i to znovu obnovit?

Na závěr pozvánka na druhou podzimní Psí vycházku. Naposledy se projdeme po pražských pasážích, tentokrát v oblasti Národní, Spálené a Vodičkovy ulice a Karlova náměstí. Sraz (za každého počasí) tuto sobotu, tedy 12. listopadu v 10 hodin na Jungmannově náměstí u pomníku.

LN, 5. 11. 2011

zlukes@mistral.cz
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998



Diskuse


diskuse neobsahuje žádné příspěvky









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.