2.12.2016 | Svátek má Blanka






ARCHITEKTURA: Newyorské mrakodrapy IV

28.4.2015

aneb Co se nepostavilo a nešťastná Dvojčata

Ferris

Ferris

Dnes se v našem nepravidelném seriálu věnovaném historii nejvyšších budov New Yorku (minulý díl viz zde) podíváme na posledního rekordmana, nejdříve se však zastavíme u několika nerealizovaných projektů. Přesto, že tyto mrakodrapy nebyly nikdy postaveny, zaslouží si pro svou originalitu alespoň krátkou zmínku.

Už v roce 1921 vystavil podivínský architekt Bertram Grosvenor Goodhue nádherný projekt, ve svém výrazu ještě umocněný efektní perspektivní kresbou známého kreslíře mrakodrapů Hugha Ferrise. Je na ní zobrazena mohutná věž, tyčící se do výše tisíce stop. Je jakoby vytesána ze skály a svým gotickým zakončením připomíná věže katedrál. Součástí této Convocation Tower byl ostatně chrám, umístěný v mohutné základně stavby. Mrakodrap měl stát na místě Madison Square Garden (té původní, později zbořené). Goodhue zemřel už v roce 1924, ale ještě několik let po jeho smrti byl obdobný mrakodrap - ale v mnohem menším měřítku - postaven podle jeho plánů v Lincolnu (Nebraska).

Larkin Tower

Larkin Tower

Sears

Sears

V roce 1924 se objevil další výstřední projekt, jehož autorem byl John Russell Pope. Tentokrát šlo o padesátipatrový mrakodrap ve tvaru obrovského egyptského obelisku. Měl stát při Páté avenue mezi 44. a 45. ulicí, později se s ním počítalo na jiném místě. O dva roky později navrhli inženýři a architekti bratři John a Edward Larkinové neuvěřitelný mrakodrap pro konkrétní místo - při 42. ulici mezi 8. a 9. avenuí (později zde byla postavena jiná pozoruhodná výšková stavba - McGraw-Hill Building Raymonda Hooda). 110 patrová Larkin Tower měla dosáhnout výšky 1208 stop, což je o 500 stop více, než tehdy stále ještě nejvyšší budova světa - nám dobře známý Woolworth. Na rozdíl od této dominanty však architektura proponovaného mrakodrapu nebyla příliš invenční - připomínala obrovský teleskopický dalekohled. Hranolovitá hmota v nepravidelných intervalech uskakovala směrem vzhůru, ale byl to příliš banální motiv, evokující výtvor dítěte, které na sebe vrší kostky stavebnice - pravda - v obludném měřítku. Problémy byly i s technologií a ekonomikou takového projektu. Speciálně navržená ocelová konstrukce byla sice reálná, ale věž by musela mít mnoho výtahů (počítalo se s kabinami s dvěma palubami nad sebou - jako u patrových autobusů), které by zabraly velkou část půdorysu stavby, kromě toho byla nahoře příliš štíhlá a obtížně využitelná. Jakkoli se v roce 1926 zdál projekt Larkinovy budovy neuskutečnitelný, netrvalo dlouho a byl postaven dům ještě o něco málo vyšší - Empire State Building.

Konečně ještě zmíním jiného obra, jehož výstavbě zabránila světová krize na přelomu 20. a 30. let. Šlo o druhou věž pojišťovny Metropolitan Life při Madison Square (ano - přímo v sousedství nám už dobře známé „benátské campanilly“). Architekti Harvey Wiley Corbett a D. Everett Waid počítali s osmdesáti podlažími ve stupňovitě uskakující pyramidě, která už nesla rysy nového stylu art deco, jenž ovládl americkou scénu jazzové éry konce 20. let. Mrakodrap se dokonce začal stavět, ale krize zabránila další práci - vedle starší budovy Napoleona Le Bruna z roku 1909 tak zůstalo jen torzo - mohutná základna mrakodrapu, který měl být nejvyšší na světě.

WTC
WTC attack

Sbohem a šáteček. Naposledy New York, jakožto město hostící nejvyšší budovu světa. Vlastně hned dvě: v letech 1966-1977 vyrostly na Dolním Manhattanu poblíž řeky Hudson dvě věže Světového obchodního centra (WTC). Byly postaveny na půdorysu čtverce, ale obě byly vzájemně pootočeny tak, že jejich strany nejsou paralelní. To je dobře, protože architektura to tvarově moc nápaditá není a jakékoli oživení je ku prospěchu věci. Američan japonského původu Minoru Yamasaki (ve spolupráci s ateliérem známého autora věžových domů podél Central Parku Emeryho Rotha) projektoval stavby v době vrcholícího „krabicového“ stylu a později byla tato forma shledána některými teoretiky jako banální. Autorovi bylo často také vyčítáno měřítko, které příliš nerespektovalo stávající strukturu této části města. Dnes bychom asi tak příkré soudy nevyslovili, konečně obě Twin Towers nebo jen Twins, tedy „dvojčata“, jak se věžím začalo říkat, se brzy staly neodmyslitelnou součástí manhattanského panoramatu a tím i jedním ze symbolů celé země.

Twins

Twins

Technická stránka obou staveb byla však velmi zajímavá: část váhy objektu se přenáší do pláště, který je tvořen hustou ocelovou sítí. Nešlo už tedy o lehkou zavěšenou fasádu, tak typickou pro předchozí výškové budovy. Až zblízka byla patrná struktura - vertikály, mezi nimiž byla úzká vysoká okna. Dole se tyto vertikály spojovaly a vytvářely podivuhodný „gotický“ motiv hrotitého oblouku. Obě věže World Trade Center měřily 1352 stop (412m), měly 110 pater a vycházely z mohutné společné podnože s pasážemi a parkingy. Byly tu ještě další stavby - hotely apod., šlo tedy o celý komplex, na který dodnes navazuje další soubor věžových domů z 80. let - World Financial Center od arch. Césara Pelliho. Ve WTC pracovalo na 50 000 lidí. Ve „Dvojce“ byla nahoře vyhlídková terasa s heliportem a pod ní v nejvyšším patře tzv. „sky lobby“ - observatoř pro turisty. Na vrcholu „Jedničky“ WTC byla luxusní restaurace. Speciální výtahy překonaly výšku budovy za 57 vteřin. A ještě zajímavost na závěr: 7. srpna 1974 Francouz Philippe Petit přešel po laně z vrcholu jednoho „Dvojčete“ na druhé. Trvalo mu to téměř hodinu. Smutný osud obou věží WTC známe. O tom, co vyrostlo na jejich místě, jsem psal zde. V následujících dekádách se nejvyšší mrakodrapy přestěhovaly do Chicaga a pak na asijský kontinent, New York svůj primát po téměř sto letech nadvlády ztratil.

Foto archív ZL

LN, 18. 4. 2015

Abychom dohnali manko Psích vycházek, zvu ty, kteří nepojedou na prodloužený víkend mimo Prahu na další už tuto sobotu 2. května. Sraz v 10 hodin na rohu ulic Evropská a Thákurova (kousek od zastávky tramvaje č. 20 a 26 Thákurova). Půjdeme se podívat na kampus ČVUT a další zajímavé stavby této části Dejvic.

ZdenekLukes.eu

zl@zdeneklukes.eu
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998



Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.