Nově otevřená prostranství a prostory

Končí desetiletá éra Václava Klause na Pražském hradě. Co se v areálu za tu dobu změnilo po architektonické stránce? Která nová prostranství a prostory se za tu dobu otevřely veřejnosti? To jsou otázky, které v posledních dnech často slýchám. Pojďme se tedy po území projít a zaměřme se nejprve na venkovní plochy. Příště se zase budeme věnovat jednotlivým stavbám a jejich vnitřním úpravám.

Brána z Opyše

Schody na vinici

Co se týče prostranství, otevřela se během tohoto období dvě po dekády zapovězená území, o jejichž skutečném vzhledu možná ani mnozí Pražané neměli tušení. Přitom to nejsou území nijak malá. Shodou okolností jsou umístěna na protilehlých koncích hradního areálu – východním a západním.

Když jsem poprvé na počátku devadesátých let vstoupil do prostoru někdejší Svatováclavské vinice – tedy na konec hradního hřebene, sevřeného mezi Staré zámecké schody na jihu a uličkou Na Opyši na severu – byl jsem okouzlen. Vše bylo sice v dosti bídném stavu, včetně tzv. Richterovy vily na konci cesty nad zatáčkou Chotkovy ulice, ale atmosféra byla skvělá: výhled na panoráma Prahy z nečekaného úhlu i možnost spatřit snad nejpodivuhodnější pohled na hradní areál od východu, pohled, v němž se prostupují na malé ploše všechny hradní věže a vytvářejí svéráznou kompozici. Za totalitní éry bylo ovšem území bývalé vinice zcela nedobytné. Ve vile bylo totiž sídlo kubánské ambasády a později centrála tajné policie. Na podlahách tohoto klasicistního domu a přilehlého skleníku, rozpříčkovaného na malé kanceláře, se ještě povalovaly různé spisy. Před zhruba osmi lety začala rozsáhlá rekonstrukce, jejímž autorem byl ateliér D3A, který už pro Hrad pracoval za Havlovy éry (postavil např. skleníky v Lumbeho zahradě nebo obnovil cestu podél dolního Jeleního příkopu). Nájemce vily, z níž se stala restaurace, vinárna a také kavárna, umístěná nově pod dlouhou pergolu porostlou vínem na centrální cestě, především obnovil vinici na jižním svahu. Na hřebeni pak vznikla romantická stezka s bylinkovými záhony. Obnoveno bylo i celkem sedm (!) kašen a rezervoárů. Areál je přístupný jak od západu z Opyše, tak od východu z branky na úpatí zámeckých schodů, kde byl obnoven pavilonek dle návrhu Otto Rothmayera. Vstup na vinici je celoroční a bezplatný.

Panorama

Lávka 1

Na straně západní se nachází tzv. horní Lumbeho zahrada. Od té dolní ji oddělila ulice u Brusnice, kudy krátce vedla na počátku minulého století tramvajová trať, jež pak území rozdělila na dvě části. Území pak ze severní strany uzavírá Jelení ulice, z jižní horní úsek Jeleního příkopu, zvaný zde novosvětský. Horní Lumbeho zahrada je takové zapomenuté místo. Za minulé éry tu byla zahrádkářská kolonie pracovníků ministerstva vnitra a obrany. Dnes je tu jen louka a ovocné stromy. Je to velký kontrast k ozdobným zahradám Pražského hradu. Tady si můžete v létě lehnout pod starou třešni nebo pustit pejska z vodítka. Zahradníci sem léta vyváželi větve a kompost, teď je tu uklizeno a tráva se čas od času stříhá. Z iniciativy paní Livie Klausové bylo hezky obnoveno i dětské hřiště, které je přístupné z uličky Nový svět. Tam je také na hradních pozemcích už pár let letní dřevěná divadelní scéna a zahrádka restaurace U Zlaté hrušky.

Na Baště - arkáda 1

Masarykova vyhlídka 1

V Jižních hradních zahradách byla loni dokončena rozsáhlá rekonstrukce vadného kanalizačního řadu, během níž byly obnoveny poslední Plečnikovy intervence – velká vyhlídka, Ptačinec, lampa u Moravské bašty a další prvky. Vrátil se jim tak definitivně vzhled z konce dvacátých let. Zahradníci znovu založili travnaté i koberce mlatové cestičky. Již dříve byla opravena i terasová Plečnikova vinice na jižním svahu.

Úprav se během posledních let dočkal také horní Jelení příkop. K Masarykově vyhlídce vede nová stezka, kterou na základě vítězného návrhu ze studentské soutěže navrhl Jan Pavel Vlček. Na konci příkopu lze vystoupat do ulice U Brusnice po pohodlných dřevěných lávkách Ivana Lejčiara. Nad jižní hranou příkopu byl z arkád zahrady Na Baště vybourán tzv. Háchův kryt a opravena Plečnikova lávka k Prašnému mostu. Pracovalo se i v Královské zahradě a Chotkových sadech, kde byla opravena známá Zeyerova kašna s jezírky.

Portikus

Lev

A na závěr si nechám jeden zcela nový exteriérový prvek – kamenný pylon s Makovského plastikou lva, jež kdysi zdobila kašnu na Druhém nádvoří. Sloup s rozšířeným prostranstvím před Pacassiho severní hradní branou upravil architekt Marek Štěpán. I on patří k renomovaným projektantům, kteří se na revitalizaci hradního území v minulé epoše podíleli.

LN, 16. 3. 2013

Foto autor

Pozn.: Podobné texty najdete v knížce Stavby a architekti očima Z. Lukeše, kterou právě vydalo Nakladatelství Lidové noviny.

ZdenekLukes.eu

zl@zdeneklukes.eu
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998