31.8.2016 | Svátek má Pavlína






ARCHITEKTURA: Moderní architektura Náchoda

23.6.2015

Během našeho letošního zájezdu po avantgardní architektuře Vratislavi s JL tourist (loni jsme navštívili Hradec Králové a Pardubice – viz zde) jsme navštívili také Náchodsko. Tam na počátku dvacátého století působil známý slovenský architekt Dušan Jurkovič, s jeho dílem v okolí města se ale seznámíme příště. Dnes bych se rád zastavil u několika výrazných moderních staveb přímo v Náchodě.

Čenský 1
Čenský 2
Čenský 3

Čenský

Jednou z nich je pozdně secesní hotel U Beránka s divadelním sálem, který tvoří jednu z dominant Masarykova náměstí. Jeho autorem byl absolvent a později profesor pražské techniky a významný architekt Alois Čenský (1868-1954). Ten patřil na počátku dvacátého století k představitelům historismu a secese. K jeho klíčovým stavbám v metropoli patří Národní dům na Smíchově, sousední tržnice a Vinohradské divadlo na náměstí Míru, zvenku historizující, ale se secesním interiérem. Pozdními pracemi jsou pak dvě vily na hradčanské baště sv. Tomáše, které jsou již pojednány ve stylu moderny. Čenského hotel U Beránka v Náchodě z let 1911-1914 je vlastně polyfunkční stavbou – je to takový malý Obecní dům. Jsou v něm restaurace a kavárna, salonky, víceúčelový sál i městské divadlo s řadou působivých detailů. Na výzdobě se podíleli Láďa Novák, Josef Pekárek, Josef Wenig, K. L. Klusáček a další umělci. Stavba prošla nedávno rekonstrukcí, škoda jen, že v obou stravovacích zařízeních doplnili zbytky původního mobiliáře nepříliš vkusným soudobým designem, který působí dosti těžkopádně. Kavárně by přitom více než mohutná křesla slušely obyčejné thonetky.

Janák - vila

Janák - vila

Výraznými osobnostmi náchodského textilního průmyslu se stali bratři Josef a Cyril Bartoňové z Dobenína, kteří byli také významnými mecenáši. V roce 1912 získali od císaře Franze Josefa I. šlechtický titul (o nějž však po roce 1918 zase přišli). Spolupracovali jednak s Jurkovičem, ale také s Pavlem Janákem a Otakarem Novotným – tedy zásadními postavami české moderní architektury první poloviny dvacátého století. Wagnerův absolvent a Kotěrův spolupracovník Janák (1882-1956), po Plečnikovi profesor Umprum a posléze i hradní architekt, navrhl pro Josefa Bartoně velký rodinný dům v exponované poloze na svahu nad náměstím. Z jeho četných pokojů i věže mohl majitel shlížet na celé panorama města včetně zámku i textilních továren. Stavba z let 1927-1928, která v sobě mísí prvky neoklasicismu a funkcionalismu, je umístěna v romantické zahradě. Nejzajímavějším interiérovým prvkem je v půdorysu kruhový obývací pokoj. Po válce Bartoňové věnovali stavbu náchodským dětem, které v ní mají své centrum dodnes. Exteriér vily se nyní opravuje. Janák je rovněž autorem výrazné dominanty Masarykova náměstí – domu Městské spořitelny s lázněmi a byty ve funkcionalistickém stylu z let 1928-1930, s osobitým motivem pilovitých arkýřů, směřujících do Palackého ulice. Dům má bílou vápennou omítku, šikmé střechy a výtvarnou výzdobu od Břetislava Bendy a Josefa Bílka, zajímavé ji i nádvoří.

Janák 3
Janák 2
Janák 1

Janák

Další stavba, spojená s Bartoni-Dobeníny, je jejich dům v nedaleké ulici Kamenice, navržený žákem Jana Kotěry a později profesorem Umprum Otakarem Novotným (1880-1959) v letech 1929-1931. Svým pojetím tvoří přechod od moderního klasicismu k funkcionalismu, podobně, jako Novotného další stavby tohoto období: Steinského palác v Hradci Králové nebo spořitelna v Benešově. Na průčelí se tedy objevuje motiv francouzských oken, ale také výrazný kovový arkýř, parter zdobí reliéfy Karla Dvořáka. Interiéry domu, v němž dnes sídlí městská knihovna, jsou velmi dobře zachované, zejména luxusní apartmá ve druhém patře, na jehož výzdobě spolupracoval architekt s Františkem Kyselou. Některá svítidla, kovové mříže, zábradlí, madla, nábytek i malované podhledy či leptaná skla jsou mistrovskou ukázkou pozdního art deco stylu a je výborné, že knihovna si významu těchto prvků váží a udržuje je v dobrém stavu.

Loos

Loos

V Náchodě najdeme také ukázku sociální architektury světoznámého architekta a teoretika Adolfa Loose (1870-1933). V horní lesnaté části ulice Na Vyšehradě v katastru Náchoda-Babí se nalézá skupina jednoduchých řadových domků s plochými střechami pro dělníky textilní továrny, které navrhl Loos v letech 1928-1931. Dnes jsou bohužel různě adaptované, takže ztratily svůj původní prostý výraz. Mimochodem, ani sami Náchodští o jejich existenci většinou nevědí (nebo vědí, ale nedokáží je lokalizovat). Kvalitní funkcionalistickou architekturu zastupuje v centru města dvojice činžovních a obchodních domů zdejšího rodáka a poté profesora brněnské techniky Adolfa Erbena (1904-1987). Jedná se o elegantní palác Zefyr v Palackého a Krámské ulici a další nárožní dům na Masarykově náměstí a Tyršově ulici s keramickými partiemi ze 30. let.

Účastníci zájezdu

Účastníci zájezdu

Konečně připomínám, že náchodským rodákem byl i Kotěrův žák Jan Letzel (1880-1925), který se spolupodílel na výzdobě secesního hotelu Arcivévoda Štěpán (dnes Evropa) na Václavském náměstí v Praze a navrhl i kouzelné secesní lázně Mšené poblíž Litoměřic. Proslul ale zejména v Japonsku, kde se pak usadil a projektoval řadu staveb, včetně Průmyslového paláce v Hirošimě – dnes známého A-Dome – tedy trosky-památníku, jenž je monumentem UNESCO. Letzel bohužel nemá ve svém rodném městě žádnou stavbu, domnívám se ale, že navrhl rodinnou hrobku na městském hřbitově s japonizujícími motivy (nachází se v jeho dolní části), jeho jméno pak najdeme na prostém hrobě v horní partii hřbitova. A pokud náchodský hřbitov navštívíte, nezapomeňte si prohlédnout i dvě hrobky Bartoňů z Dobenína. Vytvořil je další Kotěrův žák František Vahala, sochařská výzdoba je dílem Otakara Španiela.

LN, 20. 6. 2015
Foto autor

ZdenekLukes.eu

zl@zdeneklukes.eu
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998



Diskuse


diskuse neobsahuje žádné příspěvky









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.