1.10.2016 | Svátek má Igor






ARCHITEKTURA: Království organické architektury v Löbau

2.8.2011

Haus Schminke architekta Hanse Scharouna patří k významným vilovým stavbám 20. století

V našem prázdninovém putování po zajímavých stavbách se tentokrát zastavíme v saském městě Löbau, které se nachází nedaleko našich hranic – z Liberce je to nějakých padesát kilometrů. Na jeho okraji stojí jedna z nejvýznamnějších moderních vilových staveb Evropy – dům rodiny podnikatele Fritze Schminkeho (1897-1971), ředitele továrny na těstoviny značky Anker. Dům navrhl v letech 1932-3 německý projektant Hans Scharoun ve stylu, který je označován jako organickáHaus Schminke 01 architektura. Byla to reakce na pravoúhlý konstruktivismus a funkcionalismus. Mnozí tvůrci chtěli do architektury zapojit také křivky, poukazovali na to, že sama příroda vytváří zakřivené linie a plochy, a měli pocit, že v moderní architektuře takové formy chybějí, lépe by totiž korespondovaly s okolní krajinou a navíc působily přirozeněji na uživatele, jimž příliš strohá forma nevyhovuje. Tvary domu také vycházejí z funkcí jednotlivých prostorů, nejsou tedy samoúčelné. Ostatně tato tendence je živá i dnes a inspirace přírodními tvary není rozhodně charakteristická jen pro Kaplického studio Future Systems, nýbrž patří k jednomu z hlavních proudů současné architektury.

K propagátorům organických forem v Evropě patřil německý projektant Hugo Häring, slavný Fin Alvar Aalto nebo sám iniciátor funkcionalismu Švýcar Le Corbusier ve své tvorbě ze třicátých let. A pak právě Bernard Hans Heinrich Scharoun (1893-1972), rodák z Brém, který po nedokončených studiích na berlínské technice působil jako pedagog na umělecké akademii ve východopruském městě Breslau (dnes polská Wrocław). Tam také v roce 1929 navrhl organicky tvarovaný objekt v rámci kolonie Werkbundu, jež je obdobou naší o něco mladší Baby (účastnil se však již výstavby první tzv. výstavní kolonie ve Stuttgartu v roce 1927). Organické tvary najdeme i na jeho domech sídliště Siemensstadt v Berlíně.

Pro nás je také důležité, že Scharounovými žáky byli bratři Lubomír a Čestmír Šlapetové, kteří postavili řadu vil organických tvarů na našem území, zejména na Moravě a ve Slezsku (Olomouc, Slezská Ostrava, Rožnov, Frýdek-Místek, Hlučín, Přerov, Příbor, Opava, ale i Černošice a Řevnice u Prahy). K propagátorůmHaus Schminke 05 organické architektury patřil i pražský architekt a básník Vít Obrtel, jenž v roce 1930 vytvořil unikátní model „vily na antické téma“, se žlutými zprohýbanými fasádami, později se přidali další: Ernst Mühlstein a Victor Fürth, Vladimír Grégr, Jaroslav Fragner, Karel Honzík nebo brněnský funkcionalista Bohuslav Fuchs, jehož koupaliště Zelená žába v Trenčanských Teplicích (dnes bohužel těžce poničené) patří k nejkrásnějším příkladům.

Vraťme se však k Hansi Scharounovi a jeho vile v Löbau. Také Schminkeho dům totiž patří k unikátním příkladům organické architektury. Protáhlá patrová stavba, připomínající trochu parník, je umístěna na mírném svahu; zatímco směrem k silnici se uzavírá, do zahrady se naopak rozvíjí. Sem směřují obrovské okenní pásy a v závěru se sem otáčí i terasa zvýšeného přízemí i patra, která je vůči domu natočena diagonálně. Za vstupem je situována kuchyně a velká hala se schodištěm, na niž navazuje prostorný obývací pokoj s jídelnou a zimní zahradou. V patře jsou malé ložnice a pokoj hosta a na konci pak vstup na zmíněnou terasu. Konstrukci domu tvoří ocelový skelet a cihlové zdi. Výrazná je barevnost v tónech bílé, modré, červené a žluté i řada organicky tvarovaných detailů od zaoblených nároží, zábradlí, kruhových „nautických“ oken, přes osvětlovací tělesa v kruhových nikách až po vnitřní zařízení. Unikátní jsou i mechanismy výklopných oken. Celý dům se pak odráží ve vodní hladině jezírka v romanticky pojaté zahradě, jejímž autorem byl Hermann Mattern. Stavba předběhla dobu o dvě tři dekády – podobnou architekturu známe u nás až z přelomu 50. a 60. let (např. tzv. Bruselská restaurace – pozůstatek naší expozice na EXPO 1958 v belgické metropoli, umístěná dnes v pražských Letenských sadech). Haus Schminke 10

Manželé Fritz a Charlotte Schminkeovi podivuhodný dům opustili na prahu let padesátých. Ten pak sloužil jako mládežnický klub. Nyní ho vlastní nadace, která jej postupně opravuje (zbývá ještě rekonstrukce některých venkovních omítek) a také zpřístupňuje veřejnosti. Návštěvu je nutno domluvit předem a pro zájemce zejména z řad studentů ještě důležitá informace, že v domě je možno po předchozí rezervaci také přespat. Probuzení v kajutové ložnici a následná snídaně na terase s výhledem do kouzelné zahrady je jistě nezapomenutelným zážitkem.

Hans Scharoun zůstal organickým formám věrný i po druhé světové válce, podobně jako Alvar Aalto. Na počátku 60. let navrhl v tomto stylu dvě klíčové stavby v Západním Berlíně: budovy Státní knihovny a Berlínské filharmonie. Složitý půdorys hudebního paláce s velkorysým interiérem je dostatečně známý. Trochu v jeho stínu je sousední tvarově jednodušší Staatsbibliothek. Je to však rovněž mimořádná stavba, která se stala prototypem moderních knihoven v mnoha zemích. Její působivost mimochodem kongeniálně zachytil režisér Wim Wenders ve svém slavném filmu z roku 1987 Nebe nad Berlínem (Wings of Desire)

LN, 30. 7. 2011

foto autor

zlukes@mistral.cz
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998



Diskuse


diskuse neobsahuje žádné příspěvky









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.