23.7.2016 | Svátek má Libor






ARCHITEKTURA: Kostel sv. Václava v Praze-Vršovicích

12.10.2010

O architektovi Josefu Gočárovi, od jehož narození letos uplynulo 130 let (a od úmrtí let 65), jsem tu již před časem psal (viz zde). Dnes bych chtěl představit jednu jeho mimořádnou stavbu, která se v naší metropoli objevila na přelomu 20. a 30. let minulého století. Jde o kostel sv. Václava naJosef Gočár náměstí Svatopluka Čecha v Praze-Vršovicích, vysvěcený právě před 80 lety. Jedná se o katolický chrám, navržený nezvykle v konstruktivistických formách. To ale v žádném případě neznamená, že vznikla nějaká studená betonová stavba. Výsledkem je dílo velmi emocionální.

Historie kostela je zajímavá. V roce 1902 byl městys Vršovice povýšen na město a v témže roce byla farářem Františkem Dusilem vyhlášena sbírka na nový chrám. Měl být původně postaven poblíž Vršovického náměstí, tam však byly založeny sady. Nový prostor byl nalezen na pozemcích zrušeného hřbitova – na dnešním náměstí Svatopluka Čecha. Vzhledem ke svažitému terénu zde bylo počítáno s nezvyklou severo-jižní orientací chrámu. Byly vypracovány první studie, ale další vývoj utlumily válečné události. Nový impuls přišel až s nástupem faráře Stanislava Pilíka, který byl arcibiskupem Františkem Kordačem pověřen, aby letité snažení dotáhl k vítěznému cíli. <

Po dalších peripetiích bylo nakonec arcibiskupskou konsistoří doporučeno vypsání architektonické soutěže. Ta byla vyhlášena až na sklonku roku 1927 a porota byla vskutku reprezentativní – kromě zástupců církve v ní byli významní architekti Kamil Roškot, Otakar Novotný, Antonín Ausobský nebo Kamil Hilbert, odpovědný za dostavbu katedrály sv. Víta. Předsedou se stal významný odborník na sakrální architekturu dr. Josef Cibulka. Soutěže se zúčastnilo 52 projektantů a slovy předsedy poroty „nikomu už nenapadlo navrhovati gotický nebo barokní kostel. Historizující návrhy nedosáhly ani desetiny celkového počtu, a byly to ty nejslabší práce, které odpadly automaticky v prvním kole.“ Skutečně – architekty v té době oslovoval především Slovinec Josip Plečnik, který se nebál navrhnout v půdorysu čtvercovou loď, nebo dokonce delší příčnou než podélnou osu sakrálního prostoru. Tak byl ostatně pojat i první návrh Gočárův. Jeho koncept zaujal a byl v soutěži odměněn nejvyšší cenou. Autor byl pak spolu s dalšími oceněnými přizván do druhého kola. Na další etapě pak spolupracoval se svým žákem, mladým projektantem (a také respektovaným surrealistickým malířem) Aloisem Wachsmanem, který původně také soutěžil a jehož návrh (vytvořený společně s dalším Gočárovým žákem Pavlem Smetanou) byl rovněž vynikající.

Gočár znovu uspěl, nová varianta se však od té původní dost lišila. Opustil především motiv příčné lodi a velmi vtipně využil svažitého terénu. Střecha je stupňovitá a chrámovou loď přisvětlují okenní pásy v jednotlivých „schodech“. Z prvního soutěžního návrhu převzal Gočár motiv štíhlé padesátimetrové zvonice vylehčené sklobetononem a zakončené sedmimetrovým křížem ze žlutého opaxitu. Věž je umístěna na osu vstupu. Ten tvoří mohutný betonovýkostel sv. Václava rám předsíně s monumentálním schodištěm. Chrámová loď je zakončena apsidou a přisvětlena vysokými okny v presbytáři s vitrážemi Josefa Kaplického. Trojlodní prostor s převýšenou střední částí se směrem k oltáři mírně zužuje, což dodává interiéru perspektivní hloubku. Jako by autor vyslyšel přání dr. Cibulky, aby klasická chrámová dispozice nebyla bezhlavě opouštěna, a vrátil se tak k tradičnímu pojetí. S výkopovými pracemi bylo započato v říjnu 1929 a po jedenácti měsících byl kostel hotov a slavnostně vysvěcen pražským arcibiskupem Františkem Kordačem dne 21. září 1930.

Na výzdobě kostela se kromě Kaplického podíleli rovněž sochaři Čeněk Vosmík, Karel Pokorný a Josef Kubíček, autorem křížové cesty byl Bedřich Stefan. Ten měl původně vytvořit také čtyřmetrovou plastiku českého patrona na konzole zvonice. Zhotovil model, ale na výrobu definitivní sochy a její odlití už farníci neměli peníze. V totalitní éře nepřicházelo dokončení díla v úvahu a došlo k němu až nyní z iniciativy synovce původního autora ing. Jiřího Stefana, který se vzdal nároku na honorář za autorská práva, podobně, jako sochař Jan Roith, který sochu provedl. Finančně vypomohl také obvodní úřad.

A tak jsme se minulou neděli sešli na malé slavnosti. Po mši, kterou celebroval biskup Václav Malý a vršovický farář Stanislaw Góra, následovalo slavnostní odhalení plastiky. Gočárovo nadčasové dílo je tak po osmi dekádách kompletní, navíc dostalo i podmanivé večerní osvětlení. Štíhlá věž se objevuje na pražském horizontu jako bílý maják.

Ta stavba je pro mne důkazem, že není podstatné, v jakém stylu je kostel postaven – i strohý konstruktivismus není vyřazen ze hry. Podstatná je jeho architektonická kvalita, dobře navržený provoz a u sakrální stavby ještě něco navíc. Moc bych si přál, aby jednou trojice pražských moderních kostelů, vzdálených od sebe jen pár stovek metrů - Plečnikův chrám Nejsvětějšího srdce Páně a Janákův sbor Československé církve husitské na Vinohradech i vršovický Gočárův chrám sv. Václava - získala statut památky UNESCO.

LN, 9. 10. 2010

zlukes@mistral.cz
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998



Diskuse


počet příspěvků: 2, poslední 25.10.2010 01:46









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.