2.7.2016 | Svátek má Patricie






ARCHITEKTURA: Jurkovičovy Pustevny na Radhošti

8.4.2014

Nedávný požár, který téměř zničil chatu Libušín na radhošťských Pustinách, znamená samozřejmě velkou kulturní ztrátu. Naštěstí je velká naděje, že se podaří slavnou stavbu – dnes národní kulturní památku - rekonstruovat do původní podoby. Pomůže stát i veřejná sbírka.

Autorem Pusteven, ale i podobných staveb na Moravě, v Čechách a na Slovensku byl svérázný slovenský umělec, architekt a etnograf Dušan Samuel Jurkovič. Narodil se v Turé Lúke u Myjavy v roce 1868 v rodině slovenských vlastenců, byl bratrancem spisovatele a politika Svetozára Hurbana-Vajanského. Byl synem notáře Juraje Jurkoviče a měl šest sourozenců. Studoval měšťanku v Šamoríně a gymnázium v Šoproni, v letech 1884-1889 pak navštěvoval vídeňskou Staatsgewerbeschule, v jejímž čele stál tehdy proslulý rakouský architekt a urbanista Camillo Sitte. Mladý student se tak v rámci výuky mohl seznámit s různými řemeslnými technikami, ale také poznat architektonické styly, Sitteho teorie tradic a inovací i práce Johna Ruskina a Williama Morrise, které pak rozvíjel ve své tvorbě. A samozřejmě na vlastní oči viděl radikální přeměnu rakouské metropole, zejména výstavbu nových paláců na Ringu.

Po návratu na Slovensko v roce 1888 Jurkovič pracoval pro svérázného martinského tesaře Blažeje Bullu, autora dřevěných výstavních pavilonů, vycházejících z tradic oravské architektury. Poté nastoupil ke vsetínskému staviteli Michalu Urbánkovi, jenž se rovněž zajímal o regionální dřevěné lidové stavby. Zásadní byla jistě pro mladého architekta návštěva Zemské jubilejní výstavy v Praze v roce 1891. Pravděpodobně ho více než smělé železné konstrukce Průmyslového paláce, Strojovny a Petřínské rozhledny zaujala Česká chalupa architekta a etnografa Jana Kouly – volná kopie východočeského lidového stavení. Její popularita pak vyvolala další výstavní projekt – Národopisnou výstavu v roce 1895, jíž se už Jurkovič s Urbánkem aktivně účastní. Postavili tam celou valašskou vesnici a čičmanskou zádruhu. Na výstavě se Jurkovič seznámil s malíři Mikolášem Alšem a Jožou Uprkou, s nimiž později často spolupracoval.

Po velkém úspěchu Národopisné výstavy se stal mladý Slovák vyhledávaným architektem dřevěných výletních staveb, které vycházejí z lidové architektury. Její prvky pak autor kombinoval, invenčně dotvářel a od roku 1899 doplňoval i o výzdobu ve stylu nastupující secese. Typická byla také výrazná barevnost detailů. V roce 1896 tak získal zakázku na dřevěnou rozhlednu v Brňově, ale ta byla nakonec dle původních plánů postavena až v roce 2011 a v jiné lokalitě – najdete ji na Karlově kopci u Rožnova pod Radhoštěm. O rok později vzniká koncept ubytovny a jídelny přímo na Radhošti. Jurkovič vybudoval hotel Maměnka a restaurační pavilon Libušín, propojený se starším objektem Staré pustevny, jíž přestavěl. Areál doplnila zvonička, objekt kulečníku, hřiště sokola a orientační tabule (kulečník a hřiště se nedochovaly). Celý komplex harmonicky zapadá do přírodní scenérie, bohužel ho dnes doplňují nevkusné kiosky pro turisty v rádoby Jukovičově stylu. Stavby jsou vskutku rázovité, najdeme na nich nespočet různých výtvarných detailů zčásti inspirovaných lidovými vzory, zčásti invenčně vytvořených autorem. Výsledkem je jakási pohádková architektura, trochu bláznivá, ale v každém případě roztomilá. Možná překvapí nezvyklá barevnost interiéru Libušína s dominující azurovou. Jurkovič ovšem navrhl veškeré vnitřní zařízení opět v lidovém duchu. Stěny zdobily malby Mikoláše Alše, z nichž se bohužel po požáru dochovalo jen torso. V roce 1900 byl celý areál Pusteven dokončen, investor – Pohorská turistická jednota Radhošť – vydal při této příležitosti publikaci, v níž autor komentuje své dílo: "Práce tato jest jakési súčtování výsledků mého dosavadního studia lidových staveb při stavbě uměle konstruované. Doufám, že v době, kdy nejen u nás, leč i jinde po Evropě snaha po obrození z utkvělých forem se objevuje, není nevčasný tento podnik, tím spíše, protože základem práce mojí jest jednoduché, ale jednoduchostí tou právě silné umění lidové." Pustevny se staly poutním místem a jejich popularita přinesla autorovi četné další zakázky tohoto typu – na Náchodsku to jsou přestavba statku Peklo, chata na Rezku, vyhlídková chata na Dobrošově nebo úpravy zámeckého areálu Bartoňů z Dobenína v Novém Městě nad Metují. Dále rozsáhlý, ale Jurkovičem nikdy nedokončený areál lázní Luhačovice, vlastní dům v Brně, přestavba statku pro malíře Uprku v Hroznové Lhotě, či kaple křížové cesty na Hostýn. Na rodném Slovensku pak vzniká Spolkový dům ve Skalici s výzdobou obou výtvarných přátel architekta.

Na pracích po roce 1900 je již patrný postupný Jurkovičův odklon od výrazného dekoru i barevnosti. Interiéry zámku v Novém Městě prozrazují vliv vídeňských uměleckých dílen Wiener Werkstätte, po roce 1907 pak již architekt přechází k moderně a v meziválečném období k modernímu klasicismu a dokonce i konstruktivismu. Dušan Samo Jurkovič umírá v roce 1947. Jeho raná tvorba, vycházející z principů slovanské lidové architektury, je však jedinečnou kapitolou evropského umění, srovnatelnou s obdobnými pokusy Stanisława Witkiewicze v Polsku.

LN, 30. 3. 2014
Foto autor

Na závěr pozvánka na dnešní přednášku v břevnovském Kaštanu (www.kastan.cz). Představím několik zapomenutých, leč skvělých architektů pražské pozdní secese: Homoláče, Justicha, Kovařoviče, Masáka a Králíčka. Začátek v 18:30 hodin.

ZdenekLukes.eu

zl@zdeneklukes.eu
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998



Přidejte zkušenost se svou porodnicí na eMimino.cz
Přidejte zkušenost se svou porodnicí na eMimino.cz

pomůžete tak jiným maminkám, které mají porod před sebou.

Diskuse


J. Gogo
13:09
8.4.2014

V. Halašta
22:24
8.4.2014

V. Halašta
22:32
8.4.2014

V. Vaclavik
11:22
8.4.2014

počet příspěvků: 6, poslední 8.4.2014 10:32









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.