Otto Wagner navrhl v letech 1897-9 další významné dominanty rakouské metropole: patří k nim domy na Linke Wienzeile vedle známé tržnice Naschmarkt. Jde o tzv. Majolikahaus a sousední rohový dům s bohatým zlacením štukových dekorací (obr. 1). Další jeho stavbou z této doby jsou dva pavilonky podzemní dráhy na Karlově náměstí, které mají kovovou konstrukci, mramorový obklad a opět bohatou rostlinnou dekoraci zlacením (2).

K prominentním stavbám vídeňské secese z těchže let je nedaleký pavilon mladých rozhněvaných secesistů, který je dílem opavského rodáka Josefa Marii Olbricha, o němž jsem psal kdysi zde a nedávno - v souvislosti s jeho slavnou darmstadtskou kolonií (viz zde). Pavilonu dominuje zlacená kopule složená z lístečků (3).

Kousek odtud - pořád na Karlsplatzu - byla nedávno obnovena proslulá Loosova kavárna Union (4). Dali jsme si tam s přáteli bohatou snídani, kterou servíroval starý číšník v obnošeném fraku. Jako bychom se vrátili o 100 let zpátky…
Konečně je ve Vídni krásný Plečnikův Zacherlhaus (psal jsem o něm už zde) - moderní palác z let 1903-6 na Brandstätte (minutu od Stefansdomu), obložená českou žulou. Římsu podpírají atlanti Franze Metznera (5)…

Ještě dále je architektura brněnského rodáka Adolfa Loose, jehož obchodní dům Goldmann a Salatsch z let 1909-11 na Michaelerplatzu s bezozdobnou fasádou (ale krásným mramorovým parterem; 6) tak znechutil císařpána, že si přestěhoval ložnici z protilehlého křídla Hofburgu jinam - na něco tak nemravného se nechtěl dívat…

Uděláte-li si výlet do Vídně, nezapomeňte vedle četných výstav prohlédnout si i tyto stavby, které posunuly vývoj světové moderní architektury. Všechny zmíněné jsou přímo v centru a obejdete je během hodinky.

Zdeněk Lukeš
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998