26.9.2016 | Svátek má Andrea






ARCHITEKTURA: Jeho jméno bylo tabu. Byl totiž Němec

11.9.2012

Před 140 lety se v Krnově narodil Leopold Bauer, jeden z hlavních architektů vídeňské secese

Architekt, urbanista, designér a pedagog Leopold Bauer (narozen 1. 9. 1872 v Krnově – tehdejším Jägerndorfu), jeden z hlavních představitelů vídeňské secese, patřil k řadě osobností německé národnosti, jejichž jméno bylo během totalitní éry téměř zapomenuto. Na našem území je přitom řada Bauerových staveb, mnohé z nich se však vinou nezájmu ocitly v dezolátním stavu nebo nesloužily důstojným účelům, jako například Bauerův nedokončený kostel sv. Hedviky v Opavě, v jehož lodi byl ještě v osmdesátých letech sklad podniku Řempo.

Bauer - kostel sv. Hedviky 2

Bauer - památník

Dnes jsou některé budovy, včetně zmíněného kostela, již opraveny a Bauer se dočkal i důstojného památníku na Hlavním náměstí v rodném městě. Na postupném znovuobjevení díla téměř zapomenutého umělce má pak zásluhy zejména historik a teoretik umění Jindřich Vybíral.

Bauer byl Plečnikovým a Kotěrovým vrstevníkem. I on studoval na proslulé škole architektury profesora Otto Wagnera na vídeňské umělecké akademii. Pracoval pak v jeho ateliéru, cestoval po Evropě a stal se jedním z čelných představitelů vídeňské secese – spolu se svými kolegy: opavským rodákem Josefem Mariou Olbrichem a Josefem Hoffmannem, který pocházel z Brtnice u Jihlavy. V roce 1913 se Bauer stal Wagnerovým nástupcem na vídeňské akademii, ale o šest let později na tento prestižní post rezignoval. Jako architekt prošel vývojem od wagnerovské secese a moderny k neoklasicismu, ale v jeho díle najdeme i další vlivy. Jeho nejproslulejší vídeňskou stavbou je budova Rakousko-uherské (dnes Národní rakouské) banky na Otto-Wagner-Platz ve stylu poněkud suchého moderního klasicismu z let 1911–19. V rakouské metropoli navrhoval rovněž rodinné domy nebo sídliště Vogelweidhof. Pro nás je důležité, že řadu realizací má krnovský rodák také na našem území. Významná je již ta první – vila pro dr. Karla Reissiga v Brně z let 1901–1903 (Hlinky 148) ve stylu kombinujícím prvky pohodlného anglického domu s motivy střízlivé geometrické secese vídeňské provenience. V moravské metropoli navrhl i další vily, ty však byly později (bohužel i v nedávné době) poničeny necitlivými adaptacemi. Z jeho dílny pochází i návrh činžáku na brněnské Masarykově ulici 7. Monumentální rozměry má i známé Priessnitzovo sanatorium z let 1908–1910 v Lázních Jeseník s oblíbeným motivem arkád. Z téhož období je i hezký secesní kostel v Tošovicích-Odrách. Významnou stopu zanechal samozřejmě i v rodném městě Krnově. V roce 1904 projektoval rozlehlý Střelecký dům na Dobrovského ulici, upravil rodinný hotel a několik starších vil a na počátku třicátých let navrhl velmi zajímavou budovu tělocvičny v ulici Petrovické, která nese rysy pozdního art deco i konstruktivismu.

Bauer - Priessnitz

Bauer - Obchodní komora

Snad ještě cennější jsou Bauerovy práce pro Opavu. Stavba Obchodní a živnostenské komory (dnes součást Slezské univerzity) pochází již z let 1908–10, ale působí na dobu vzniku velmi moderně. Podivuhodným dílem je pak obchodní dům Breda & Weinstein z konce 20. let (viz Nová šance pro významnou stavbu, NP 7. 9. 2010). Jedna z největších staveb svého druhu v Evropě nese totiž nejen rysy německého expresionismu, ale také jasný odkaz na architekturu chicagské školy, zejména dílo Louise Sullivana.

Stav této mimořádně cenné památky evropského formátu a bezesporu nejvýznamnějšího Bauerova díla je bohužel stále zoufalý. Léta je tu tržiště a na působivém interiéru jsou stále patrné důsledky nedávného požáru. Přitom stavba sloužila až do 90. let perfektně svému účelu; všechna patra byla prodejní a zachovala se řada původních detailů. Tajemná architektura měla něco do sebe a návštěva obchodního domu byla pro mne už od dětských let, strávených ve slezské metropoli, vždy svátkem. I když komunisté přejmenovali dům na Průkopník, starý název byl nevymýtitelný. Říkali jsme všichni: půjdeme nakupovat do Bredy.

Bauer - Priessnitz schodiště

Bauer - kostel sv. Hedviky 1

Další dominantou Opavy je výše již zmíněný moderní kostel sv. Hedviky. Ten už autor před svou smrtí v roce 1938 nestačil dokončit. K tomu došlo až v devadesátých letech, kdy byl chrám opraven architektem Tomášem Černouškem a vysvěcen. Na své původní místo se vrátil i mohutný kříž na věži.

Méně známé jsou Bauerovy stavby v Čechách. Dvě vily ve stylu geometrické moderny najdeme na Šumavě, kde působily malé sklárny, jež s vídeňským architektem a designérem rovněž spolupracovaly. Pro jejich majitele navrhl v letech 1903–6 rodinné domy ve Vimperku (čp. 180) a Klášterském Mlýně (čp. 4). Dalším objektem je tzv. zauhlovací a vodárenská věž továrny Ignáce Ginzkeye ve Vratislavicích nad Nisou, známých také jako rodiště Ferdinanda Porscheho (dnes jsou součástí Liberce). Projekt je z roku 1916 a představuje přechodový stupeň mezi modernou a expresionismem. Šedesát metrů vysoká stavba je výraznou dominantou a lze si jen přát, aby byla zapsána do seznamu nemovitých památek a opravena.

Bauer - Střelecký dům

Bauer - Brno dům na Masarykově

Leopold Bauer byl výraznou osobností evropské architektury. Někdy mu je vyčítáno, že během první dekády minulého století postupně opustil ideály architektonické moderny, jíž pokládal základy jeho učitel Otto Wagner, a Bauerova tvorba směřovala nikoli k avantgardě meziválečné éry, ale spíše k expresionismu a neoklasicismu. V Praze ostatně sledovali podobné trendy další, o něco mladší Wagnerovi žáci Bohumil Hübschmann, František Roith nebo Antonín Engel. Tato kritika ale nijak nesnižuje invenci projektanta, jehož díla zaujmou na první pohled.

LN, 8.9.2012

ZdenekLukes.eu

zl@zdeneklukes.eu
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998



Diskuse


diskuse neobsahuje žádné příspěvky









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.