21.5.2019 | Svátek má Monika


ARCHITEKTURA: Jaromír Krejcar - geniální dítě své doby

13.3.2018

Únor 1948 znamenal také zásadní mezník v československé architektuře. Skončila velkolepá éra funkcionalismu a jediným povoleným stylem se stal v totalitní éře tzv. socialistický realismus neboli sorela. Architekti navíc ztratili tvůrčí svobodu – museli povinně pracovat v projektových ústavech. To vedlo k nové emigrační vlně, k níž se připojili ti, kteří v tomto systému odmítli žít a pracovat. Patřili k nim i někteří příslušníci meziválečné avantgardy. Dnešní text proto věnujeme osobnosti, jejíž život vystihuje všechny peripetie první poloviny dvacátého století snad nejlépe. Tou byl architekt, urbanista, teoretik a pedagog Jaromír Krejcar.

Jaromír Krejcar

Jaromír Krejcar

Krejcar se narodil v roce 1895 v rakouském Hundesheimu. Pocházel z chudých poměrů. V Praze vystudoval průmyslovku a od roku 1917 se stal posluchačem Jana Kotěry na Akademii výtvarných umění. Patřil ke Kotěrovým nejnadanějším žákům a respekt si získal projekty věžových domů, což nebylo tehdy téma u nás příliš obvyklé. Poválečný stylový zmatek, kdy vedle sebe probíhal kubismus, styl národního dekorativismu, ale nejmladší generace již sleduje dění v centrech západoevropské avantgardy i ruský konstruktivismus, charakterizuje i raná Krejcarova práce. Pomník legionářů v Ústí nad Orlicí z roku 1923 se soklem v mašinistickém stylu (spolupráce Josef Mařatka). Další návrhy mladého projektanta jdou však už jasně ve šlépějích švýcarského novátora Le Corbusiera, německého Bauhausu i ruských konstruktivistů. V té době se Krejcar sbližuje s teoretikem a zakladatelem spolku Devětsil Karlem Teigem, s nímž se podílí na vydávání sborníků, představujících avantgardní stavby i moderní techniku, ale také básně, fotografie nebo výtvarná díla. Je sice od počátku reprezentantem té složky Devětsilu, která považuje architektonickou tvorbu za uměleckou disciplínu, vzhledem k jeho mimořádnému talentu mu však technokrat Teige poskytuje značný prostor a ve své edici vydává také jeho monografii.

palác Olympic

palác Olympic

Vliv Bauhausu je patrný na raných funkcionalistických realizacích Jaromíra Krejcara z let 1926-1930. Je to palác Olympic ve Spálené ulici), jehož perspektivní kresba s reklamou na básnickou sbírku svého přítele z Devětsilu Jaroslava Seiferta Na vlnách TSF pak zdobila nejednu evropskou publikaci věnovanou funkcionalismu. Nemenší ohlas vzbudil Krejcarův návrh na sanatorium Machnáč v Trenčianských Teplicích, palác jednoty soukromých úředníků ve Francouzské ulici v Praze na Vinohradech, či návrh vily spisovatele Vladislava Vančury na Zbraslavi (pozměněný v realizaci). Příkladem moderního bydlení je i vila Richarda Gibiána v Praze-Bubenči. V tomto plodném období je mladý projektant stále ve víru událostí. Píše, propaguje československou architekturu v zahraničí, patří ještě stále ke klíčovým představitelům levicové avantgardy. Jeho druhou ženou se stává známá novinářka Milena Jesenská. Krejcar je proslulým bonvivánem, vyprávějí se četné historky o jeho velkorysých večírcích.

Po roce 1930 však přichází změna. Ekonomická krize limituje další zakázky. Rodinné problémy i četné dluhy nakonec odvádějí Krejcara do Moskvy, kde působí v letech 1934-1935, tedy právě v době Stalinova upevňování moci. Sověti sice své externisty ze Západní Evropy platí valutami, ale poměry jsou tísnivé, navíc diktátor propaguje dekorativní architekturu, která nemá s předchozí slavnou konstruktivistickou érou nic společného. O Krejcarově pobytu v SSSR toho moc nevíme, údajně pracoval u architekta Mojseje Ginzburga na několika projektech. Po rozvodu s Jesenskou se oženil s ruskou Židovkou Rivou a pak se vrátil zpět (v tom měl větší štěstí než další Češi pracující tehdy v Moskvě, jako byl Josef Špalek nebo Antonín Urban). Zážitky ze Stalinovy říše si pak raději nechával pro sebe. O tom, že nebyly právě příjemné, svědčí i fakt, že po návratu konvertoval ke katolické církvi a přerušil styky s Levou frontou i Teigem.

Krejcar - pavilon

Krejcar - pavilon

Naštěstí se však ještě dostal k jedné velké zakázce, možná nejvýznamnější ve svém životě, byť se týkala jen stavby dočasné. Vyhrál totiž soutěž na československý pavilon na světové výstavě v Paříži 1937. Se spolupracovníky Zdeňkem Kejřem, Ladislavem Sutnarem a Bohumilem Soumarem i geniálním konstruktérem Jaroslavem Polívkou vytvořil na břehu Seiny nadčasovou ocelovou konstrukci se skleněným pláštěm a vyhlídkovou terasou, která bývá dnes řazena mezi předchůdce high-tech stylu. Po válce se Krejcar zúčastnil bez většího úspěchu několika soutěží, vypracoval projekt kibucu pro Izrael a díky pozvání Jiřího Krohy začal také přednášet na brněnské technice, kde byl paradoxně jmenován profesorem v roce své definitivní emigrace. Po komunistickém puči odešel se svou ženou Rivou nejprve do Paříže, kde se setkal s přáteli Josefem Šímou, Ferdinandem Peroutkou nebo Bohuslavem Broukem. Pak pokračoval do Londýna, kde přednášel na slavné škole Architecture Association. Čas na další práci mu však dopřán nebyl. Jeden z nejnadanějších českých architektů zemřel v roce 1949 (některé prameny uvádějí rok 1950).

Krejcar - Gibiánova vila

Krejcar - Gibiánova vila

LN, 3. 3. 2018
Foto Pavel Hroch a NTM

ZdenekLukes.eu

zl@zdeneklukes.eu
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998



Jak vypadá sex po narození dětí? Realita je krutá, přiznávají rodiče
Jak vypadá sex po narození dětí? Realita je krutá, přiznávají rodiče

Je mi 20, jemu bude 30. Tvrdí ze ja mám sex na prvním místě, ale on už ne.. je pravda ze změnil práci. Je ridic. Predtim ale dělal náročnější práci a sex ještě byl několikrát týdne. Teď stěží jendou a to ještě on si nevzpomene ani měsíc…

Diskuse


diskuse neobsahuje žádné příspěvky









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.