31.7.2016 | Svátek má Ignác






ARCHITEKTURA: Gessnerovo dílo v Česku a Psí vycházka

29.9.2010

Následující řádky bych rád věnoval poněkud opomíjené tvorbě moravského rodáka a významného vídeňského architekta Huberta Gessnera. Narodil seGessner - Brno v roce 1871 ve Valašských Kloboukách, byl tedy vrstevníkem zakladatele české moderní architektury Jana Kotěry. S ním se po studiích na brněnské průmyslovce a stavební praxi také sešel v proslulém vídeňském ateliéru prof. Otto Wagnera. Byla to tehdy snad nejprestižnější architektonická škola – Wagner dokázal na stará kolena přejít od historismu k secesi a moderně a vytvořil v rakouské metropoli jedinečná díla. Patří k nim stanice městské dráhy, domy na Linke Wienzeile, objekty spojené se stavbou Donaukanalu nebo areál ústavu choromyslných na Steinhofu, či nadčasová budova Poštovní spořitelny. K jeho žákům a spolupracovníkům patřily kromě výše uvedených rovněž další klíčové postavy vídeňské secese: Josef Hoffmann (rodák z moravské Brtnice), Josef Maria Olbrich (rodák z Opavy), Leopold Bauer (narozený v Krnově; o jeho obchodním domě Breda und Weinstein v Opavě jsem psal v Orientaci 4. září), František Krásný, Otto Schönthal, bratři Deiningerové nebo také Slovinec Josip Plečnik.

Gessner ve wagnerovském stylu vytvořil ve Vídni několik staveb, většinou ve spolupráci se svým mladším bratrem Franzem, který rovněž prošel Wagnerovým ateliérem. Patří k nim Dělnický dům ve čtvrti Favoriten, budova úrazové pojišťovny nebo krásná vlastní vila na Höhe Warte s trojicí „bow-window“ oken na hladkém průčelí. Ve dvacátých letech, v éře tzv. Rudé Vídně, se věnoval především sociální výstavbě, nimž patřily tzv. hofy – rozsáhlé objekty s vnitřními dvory a řadou služeb pro své obyvatele (Reumann-Hof a Karl- Seitz-Hof). Výraz těchto staveb je již poznamenán expresionismem. Ve Vídni také Hubert Gessner umírá v roce 1943.

Tento architekt však zanechal neméně výrazné stopy také na našem území. V rodném městě navrhuje již v roce 1896 ve stylu wagnerovského secesního klasicismu Bratmannovu vilu. Ta se stala spolu s budovou Obchodní komory v Hradci Králové (dnes Pedagogická fakulta), jejíž návrhGessner - Hradec Králové vypracoval se svým spolužákem Ottokarem Böhmem (rodákem z Heřmanova Městce) první stavbou v tomto stylu na našem území (obě budovy byly dokončeny v roce 1900). Významné byly také opavské Gessnerovy práce: Skassikův dům nebo hotel Slezský dvůr, které ovšem byly poničeny během války. V Brně patří k významným stavbám budova bývalé úrazové pojišťovny ulici Milady Horákové s průčelím obloženým barevnou keramikou.

Největší realizací Huberta Gessnera je areál Moravského zemského léčebného ústavu císaře Františka Josefa I. (dnes Psychiatrická léčebna), budovaný ve spolupráci s MUDr. Vincencem Návratem v letech 1905-9 v Kroměříži. Architekti se inspirovali obdobně velkoryse řešeným Wagnerovým projektem vídeňského Steinhofu. I zde je v centru umístěn chrám s mohutnou kupolí, dále administrativní objekty a v parku volně stojící léčebné pavilony s jednoduchou secesní dekorací. Tyto pavilonové areály (můžeme k nim přidat také opavskou nemocnici nebo komplex léčebny v Praze-Bohnicích) byly budovány dle nejnovějších lékařských a hygienických požadavků a ostře kontrastovaly se staršími zařízeními tohoto typu, která spíše připomínala vězení. Místnosti byly dobře prosvětleny velkými okny, byly tu prostorné verandy a velká péče byla věnována také parkové úpravě.

Hubert Gessner byl také autorem několika industriálních areálů. K nejpůsobivějším patří továrna na výrobu rakví v rakouském Atzgersdorfu (dnesGessner - Odkolek 1912 součást vídeňské čtvrti Liesing) s jednoduchým průčelím z šedobílých vápnocementových cihel. Podobný styl i materiál zvolil architekt také pro stavbu Odkolkových mlýnů v ulici Ke Klíčovu 1 v Praze-Vysočanech, stavěných v téže době, tj. v letech 1913-19. Místo výroby rakví se tu ale pekl chleba a housky. Vysočanský areál je nádhernou ukázkou architektonické moderny, v Praze mu mohou konkurovat jen Hübschmannovy holešovické parní mlýny při Janovcově ulici.

Bohumil Hübschmann – mimochodem další Wagnerův absolvent – by však měl dnes větší radost, než jeho starší kolega Gessner: zatímco holešovické mlýny byly nedávno vzorně rekonstruovány a nově adaptovány pro administrativní provoz, byty a obchody (je v nich i hezká kavárna), Odkolkovy mlýny jsou už léta mimo provoz, část areálu je sice památkově chráněna (bohužel ta méně zajímavá) ale zdá se, že jejich osud je zpečetěn – na jeho místě má vyrůst nová zástavba. Komplex tvoří silo, mlýnice, pekárna a administrativní budova. Střízlivé modernistické průčelí je z šedých lícovek, fasáda je členěna lizénami a římsami a zakončena vysokým stupňovitým štítem s kruhovými okny. Naproti přes trať v ulici Pod Pekárnami 17 ještě Gessner projektoval obytnou budovu pro zaměstnance, ta byla bohužel nedávno omítnuta a tak ztratila veškeré kouzlo průčelí z režného zdiva.

Gessner navrhl pro Odkolka ještě další pekárny v Liberci a také ve Vídni na Ottakringu. Jak upozorňuje Lukáš Beran z Výzkumného centra průmyslového dědictví ČVUT, tam si však stavby váží, kvalitně ji nedávno adaptovali na bydlení. To by mohla být inspirace pro pražského majitele bývalé Odkolkovy továrny. Bylo by to jistě atraktivní bydlení a současně by byl zachráněna mimořádně cenná stavba jednoho z nejvýznamnějších představitelů moderní evropské architektury.

A na závěr pozvánka na první podzimní vycházku. Bude se týkat okolí Dejvické ulice na pomezí Dejvic a Bubenče v Praze 6. Uskuteční se tuto sobotu, tj. 2. října od 10 hodin, ovšem nebude-li pršet. Sraz u nových prosklených výstupů z metra na stanici Hradčanská.

Pozn.: foto Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT, Štěpán Bartoš a ZL

LN 25. 9. 2010

zlukes@mistral.cz
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998



Diskuse


diskuse neobsahuje žádné příspěvky









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.