24.4.2018 | Svátek má Jiří


ARCHITEKTURA: Eugen Rosenberg

23.1.2018

Slovenští architekti v Českých zemích II.

V minulém díle (viz zde) našeho miniseriálu o působení slovenských architektů v českých zemích a naopak, českých na Slovensku, jsme se zaměřili na tvorbu Dušana Jurkoviče. Dnes se seznámíme s tvorbou dalšího slovenského rodáka, který se tentokrát výrazně zapsal do vývoje pražské architektury ve třicátých letech minulého století – Eugena Rosenberga.

Rosenberg - Štěpánská

Rosenberg - Štěpánská

Mnozí Slováci studovali architekturu v Budapešti nebo ve Vídni. Další pak v Praze. Patřil k nim například Klement Šilinger, jenž byl žákem Jana Kotěry na Akademii výtvarných umění, nebo nejrespektovanější slovenský funkcionalista Emil Belluš, absolvent pražské techniky. Ti i mnozí další se však po studiích vrátili na Slovensko, kde v období první republiky dostali mnoho zajímavých zakázek. Také rodák z Topoľčan Eugen Rosenberg (1907-1990) odešel za studiemi do české metropole. Ještě předtím však absolvoval krátkou praxi u švýcarského vizionáře LeCorbusiera v Paříži. V letech 1929-1932 se stal posluchačem profesora Josefa Gočára na AVU. Poté se na krátko vrátil na Slovensko, kde získal zakázky ve svém rodném městě. V letech 1933-1934 projektoval v Topoľčanech budovu Československého červeného kříže a vilku lékaře Viktora Mokrého. Ještě v témže roce se však Rosenberg vrací do Prahy, kde si otevírá vlastní projekční ateliér. Praxe u LeCorbusiera i u dvou představitelů funkcionalismu v české metropoli Karla Honzíka a Josefa Havlíčka předurčila jeho další směřování. V následujících letech navrhl několik moderních činžovních domů v katastru Nového Města a Holešovic-Buben. Ty patří k tomu nejlepšímu, co těsně před druhou světovou válkou v Praze vzniklo. Stylově náležejí k tzv. emocionálnímu funkcionalismu, který se již neomezuje jen na bílé hranoly s pásovými okny v proporcích zlatého řezu, ale vynikají i řadou noblesních detailů, technických fines i invenčním použitím materiálů, jako je keramika, ocel, sklo nebo dřevo.

Rosenberg - Štěpánská pasáž

Rosenberg - Štěpánská pasáž

Pojďme si tyto stavby nyní podrobněji prohlédnout. Asi nejvýraznější z nich je dvojice činžáků Ferdinanda Baumanna v ulici Štěpánské 36 a paralelní Ve Smečkách 27 v centru Prahy. Luxusní dům s průčelím do Štěpánské ulice má všechny atributy pražských tzv. elektrických domů: pásová okna, uskočené horní patro s bytem majitele a přilehlou terasou, dobře prosvětlené byty, moderně zařízené kuchyně a koupelny. Ozvláštněním průčelí je obklad z leštěné žuly i kombinace okenních rámů z chromované oceli a dřeva. V parteru je vstup do pasáže, která prochází vnitroblokem do druhého domu s průčelím do ulice Ve Smečkách, jenž má pro změnu obklad z bílé keramiky. Takové fasády jsou samozřejmě nákladné, ale udržují se mnohem snadněji než ty, jež jsou opatřeny omítkou. Samotná pasáž patří k těm nejelegantnějším v metropoli (i když by bylo asi lépe užít minulého času, neboť vlivem špatné údržby dnes působí dost zanedbaně). Najdeme tu vstupní prostorové výkladce z ohýbaných skel, keramickou dlažbu, řadu obchodů s ocelovými rámy i sklobetonové klenby. Dokonalé jsou i domovní vestibuly, přístupné z pasáže, nebo prosklená zábradlí schodišť. Oživením je pak reliéf sochaře Zdeňka Dvořáka s deskou, jejíž text přibližuje historii tohoto místa. Obě stavby provedla v letech 1937-1938 Českomoravská stavební společnost. (Video dnes na hlavní stránce Neviditelného psa nebo zde – pozn. red.)

Rosenberg - Antonínská

Rosenberg - Antonínská

Rosenberg - U Průhonu

Rosenberg - U Průhonu

Další Rosenbergovy činžáky najdeme v Holešovicích-Bubnech. Ten v Letohradské ulici 52 má hezký detail zábradlí lodžií z perforovaného plechu. Nedaleký dům s obchody na třídě Milady Horákové 56 zase upoutá sklobetonovou markýzou nad parterem. V něm se dodnes zachovala Erhartova cukrárna s řadou podmanivých detailů, jako jsou prodejní pulty, mobiliář nebo vitríny na výstavu cukrářských výrobků. Nedávno bylo obnoveno i logo adodnes to tu dýchá prvorepublikovou atmosférou. Další dům ve Schnirchově ulici má opět pásová okna a řadu vtipných detailů. Nová pamětní deska připomíná, že zde bývala prodejna a servis legendárních britských motocyklů Ariel, jejichž logo dodnes zdobí vstupní vrata. Zatímco dva domy na Ortenově náměstí 9-10 působí ve srovnání s výše uvedenými činžáky dost nevýrazně, stavba v ulici U Průhonu 16 upoutá nezvykle členěným středním arkýřem s lodžiemi. Konečně dvojice staveb v ulici Antonínské 4-6 má opět perforovaná kovová zábradlí balkonů a na tehdejší dobu netradiční obklad stěn vestibulu z dřevěné dýhy. Zakázku Rosenbergovi mimochodem zprostředkoval jeho učitel Gočár, který na sousední parcele projektoval nárožní činžovní dům.

Rosenberg - Milady Horákové
Rosenberg - Erhart 4

Rosenberg - Erhartova cukrárna

V roce 1938 Eugen Rosenberg, který byl židovského původu, Prahu narychlo opouští. Usazuje se v Londýně, kde se svými britskými kolegy Yorkem a Mardallem zakládá ateliér YRM, který si získá brzy značnou prestiž. Zabývá se projekty administrativních budov, škol, obytných staveb a podílí se i na návrhu velvyslanectví USA v britské metropoli, na němž spolupracuje se slavným americkým architektem EeremSaarinenem. Studio YRM je mimochodem funkční dodnes…

LN, 20. 1. 2018

Foto Pavel Hroch

ZdenekLukes.eu

zl@zdeneklukes.eu
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998



Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Diskuse


diskuse neobsahuje žádné příspěvky









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.