22.5.2019 | Svátek má Emil


ARCHITEKTURA: Chocholovy kubistické domy pod Vyšehradem

12.2.2013

Josef Chochol

Letos uplyne sto let od dokončení dvou významných realizací Josefa Chochola v originálním stylu architektonického kubismu, k němuž položil základy český architekt a teoretik Pavel Janák. Jde zároveň o díla svým pojetím nejradikálnější.

Na stránkách Neviditelného psa jsme se s architektonickým kubismem setkali už několikrát. Víme, že vycházel z výtvarného směru, který prosazoval Pablo Picasso. Ten ovlivnil i několik českých malířů, sochařů, architektů a teoretiků, kteří v Praze založili Skupinu výtvarných umělců. Janák – rovněž její člen - se pak v roce 1911 pokusil využít principy kubismu i v architektuře a designu; měl to být jakýsi protest proti příliš racionální, a tudíž málo emotivní tvorbě architektů Kotěrova okruhu. Mezi několik projektantů, které nový styl oslovil, patřili vedle Pavla Janáka, Josefa Gočára nebo Vlastislava Hofmana i Josef Chochol (1880-1956). Tento písecký rodák vystudoval pražskou techniku a pak ještě absolvoval dva roky na speciálce prof. Otto Wagnera na vídeňské umělecké akademii. Po návratu ze studií upravil ve wagnerovském secesním stylu Brožíkovu síň Staroměstské radnice laděnou do elegantní černé a zlaté (1910-1911). Hned v následujícím období však propadl kouzlu kubismu. Stal se rovněž členem Skupiny a svůj talent pak soustředil na několik zakázek, které v roce 1912 získal v katastru pražského Vyšehradu, přesněji pod vyšehradskou skalou na nábřeží Vltavy, kde tehdy vznikala nová zástavba.

Chochol - Rašínovo nábřeží

V květnu roku následujícího pak byla dokončena jím navržená skupina tří domů na Rašínově nábřeží, jen pár desítek metrů od vyšehradského tunelu. Stavebníky byli vesměs pražští stavební podnikatelé: František Hodek, Josef a Jan Bayerovi a Antonín Belada. Trojdům je postaven paralelně s Rašínovým nábřežím a kompozičně vychází z klasicistního motivu: střední část je o patro vyšší, než obě symetrická "křídla" a je zakončena polygonálním štítem (do něhož byl o něco později vsazen reliéf). Centrálně umístěný vstup je v rizalitu, který je prolamován šikmými plochami, podobně jako průčelí i boční fasády postranních domů. V mansardových střechách jsou okna s kubistickým orámováním. Interiéry jsou překvapivě řešeny celkem konvenčně a poněkud nepraktická sešikmení se tam neobjevují, místnosti jsou pravoúhlé, jak jsem se sám přesvědčil, když jsem chodil navštěvovat stařičkého architekta (a později faráře) Jana Rosůlka a jeho sestru, známou herečku Marii, kteří bydleli v této Chocholově stavbě.

Chochol - Libušina

Chochol - Kovařovičova vila 2

Je-li trojdům velmi expresivně pojat, pak je další Chocholova vyšehradská budova ještě radikálnější. Jedná se o vilu stavebního podnikatele Bedřicha Kovařoviče v Libušině ulici, jen asi o dvě stovky metrů severněji. Také její průčelí je velmi dynamicky protvářeno šikmými plochami, což platí i o slepých bočních fasádách. Do zahrady se dům obrací výrazným rizalitem na půdorysu mnohoúhelníka. I původní pozemek měl polygonální tvar a také jeho oplocení směrem k nábřeží bylo kubistické. Silnice však byla později rozšířena na úkor zahrady, a tak její půdorys změnil tvar (plot však byl obnoven v původní podobě). Impozantní schodišťová hala byla později přepatrována, takže nejcennější interiérový kubistický prvek ztratil na působivosti. I tak je Kovařovičova vila jedinečnou ukázkou Chocholovy radikální kubistické tvorby. Také ona byla kolaudována v roce 1913.

Chochol v Neklanově

Dalším vrcholným Chocholovým dílem této éry byl nárožní činžovní dům v Neklanově ulici, který však byl dokončen až v následujícím roce. Podobně jako Janák s Gočárem, i Chochol s kubismem brzo skoncoval. Ještě před světovou válkou si začal skicovat průčelí v jednoduchých formách, kterými předznamenal další vývoj architektury k avantgardním směrům – purismu a konstruktivismu. Jeho dům pro spolek SIA z poloviny dvacátých let však v realizaci už tak radikální není. Chochol ve spolupráci s Ing. Františkem Menclem navrhl na konci dvacátých let železobetonový most přes Vltavu, zvaný původně Trójský, ten se však do dnešních dnů nezachoval. Upozornil pak na sebe i známou studií Osvobozeného divadla ve stylu ruských konstruktivistů, kvalitní byly i jeho projekty tří funkcionalistických domů v Holešovicích nebo vila v Neherovské ulici na Hanspaulce v Dejvicích. Tři kubistické objekty v katastru pražského Vyšehradu ale zůstanou navždy jeho nejvýznamnějším dílem.

LN 26. 1. 2013

Foto Ester Havlová a archív autora

ZdenekLukes.eu

zl@zdeneklukes.eu
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998



České ženy jsou na rodičovské nejdéle, návrat do práce mají nejtěžší
České ženy jsou na rodičovské nejdéle, návrat do práce mají nejtěžší

V Česku máme jednu z nejdelších rodičovských vůbec. Matky dvou dětí stráví doma průměrně 6–8 let, přestože by se mnohdy chtěly vrátit do práce dříve. Jaké jsou u nás rozdíly v rodičovské oproti ostatním evropským zemím?

Diskuse


diskuse neobsahuje žádné příspěvky









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.