19.1.2019 | Svátek má Doubravka


ARCHITEKTURA: Češi na Slovensku naposled

6.3.2018

Náš seriál, věnovaný Slovákům, kteří projektovali své stavby v českých zemích, a pak naopak architektům z Čech, Moravy a Slezska, kteří zanechali své stopy na území Slovenska v meziválečném období, se chýlí ke konci. V minulých dílech jsme se věnovali českým architektům trvale usazeným u našich východních sousedů a pak autorům lázeňských pavilonů a sanatorií, dnes si připomeneme další budovy, které na Slovensku navrhli čeští projektanti.

Byly to banky, školy, nemocnice, činžovní, družstevní a rodinné domy nebo továrny i sakrální architektura. Jak už víme, vysoké architektonické školství u našich východních sousedů za první republiky neexistovalo, země se však rychle rozvíjela, a tak množství projektantů, kteří sem přicházeli z českých zemí, asi nikoho nepřekvapí. My si představíme alespoň některé jejich zajímavé stavby.

Skřivánek v BB

Skřivánek v BB

Architekta-podivína Ladislava Skřivánka (1877-1957), žáka prof. Friedricha Ohmanna z vídeňské umělecké akademie, jsme si představili v samostatném portrétu nedávno (viz zde). U našich východních sousedů projektoval zejména školy, např. v Piešťanech. Na prahu třicátých let navrhl také budovu Národní banky československé v Banské Bystrici, samozřejmě opět ve svém charakteristickém stylu české renesance, včetně nezbytného atributu – sgrafitové výzdoby průčelí. Nutno však říci, že anachronická stavba v historickém kontextu města nevypadá špatně. To Skřivánkův vrstevník a Kotěrův žák Josef Gočár (1880-1945), jehož otec mimochodem pocházel ze Slovenska, byl již reprezentantem novějších směrů. Jeho filiálka pražské Legiobanky ve Zvolenu z počátku dvacátých let je pojednána ve stylu art deco, byť ne tak zajímavě jako Gočárova budova pro stejného investora na pražském Poříčí: válce a kruhy nahradil kvadratický dekor. Také známý pražský architekt a absolvent techniky Bohumír Kozák (1885-1978) byl ve druhé dekádě minulého století reprezentantem národního dekorativismu. Jeho ředitelství pošt a telegrafů v Košicích je však již příkladem autorova přechodu k modernímu klasicismu s prvky konstruktivismu. Rozsáhlý komplex, tvořený několika křídly různých výšek, má průčelí kryté okrovou keramikou v kombinaci s bílými omítkami a travertinem. Kruhová okna a zejména sklobetonová klenba poštovní haly již prozrazují vliv avantgardní architektury. Není proto divu, že areál, budovaný na sklonku dvacátých let, byl považován za jednu z prvních moderních staveb na Slovensku.

Gočár ve Zvolenu

Gočár ve Zvolenu

Významná díla vytvořili také představitelé avantgardní funkcionalistické architektury. Kotěrův žák Adolf Benš (1894-1982) navrhl v Bratislavě moderní vilu ing. Novotného dle Le Corbusierových zásad. Také jeho budova gymnázia v Ružomberoku z konce třicátých let je příkladem funkcionalismu, i když v méně radikálním podání: průčelí je ukončeno výraznou korunní římsou, střechu tvoří nízká valba a okenní pásy, jak je známe z moderních pražských nebo brněnských škol, zde nahrazují čtvercová okna. Zejména v interiéru je však ukryta řada podmanivých detailů, třeba dynamicky tvarované schodiště.

Karfík - Baťa, Bratislava

Karfík - Baťa, Bratislava

Krásné avantgardní stavby navrhli na Slovensku také známí brněnští funkcionalisté. Bohuslav Fuchs (1895-1972), další Kotěrův absolvent, projektoval v Trenčianských Teplicích koupaliště Zelená žába, což je krásný příklad tzv. organické architektury, dokonale souznějící s krajinnou scenérií. To prošlo v nedávné době rekonstrukcí. Fuchs byl také autorem činžovního domu v centru Bratislavy a sanatoria Morava, jež jsme si představili posledně. Jeho brněnský kolega Josef Polášek (1899-1946), žák Pavla Janáka z pražské Umprum, byl autorem moderně koncipované Masarykovy kolonie bankovních úředníků v Košicích se střešními terasami a projektoval též penzion Alfa v Novém Smokovci, bohužel necitlivě přestavěný v devadesátých letech. Konečně někdejší absolvent pražské techniky a další reprezentant brněnské zlaté funkcionalistické éry Jan Víšek (1890-1966), vyhrál v roce 1937 soutěž na moderní bratislavský palác Luxor, dokončený o dva roky později.

Gahura - Trenčín, vila dr. Sázela

Gahura - Trenčín, vila dr. Sázela

Důležitou roli sehrála na Slovensku také baťovská architektura. Známý zlínský obuvnický gigant vybudoval dvě významná centra v Batizovcích v podhůří Vysokých Tater (dnes Svit) a v Baťovanech (pův. Šimonovany, dnes Partizánske) na středozápadním Slovensku. I zde se stavělo dle známého principu společně pracovat, individuálně bydlet. Tovární objekty proto doplňovaly malé domky v zahradách. V baťovském konstrukčním stylu postavil Vladimír Karfík (1901-1996) také moderní kostel v Bratislavě-Petržalce. Tento absolvent pražské techniky, který prošel studii Le Corbusiera v Paříži a Franka Lloyda Wrighta v USA, projektoval pro Baťovu firmu rovněž obchodní dům v Bratislavě. Jiný baťovský architekt František Lydie Gahura (1891-1958), žák Plečnikův a Kotěrův, zanechal výraznou stopu v Trenčíně, kde navrhl na sklonku dvacátých let konstruktivistickou vilu dr. Sázela a o dva roky později i budovu červeného kříže v Nitře.

LN, 24. 2. 2018

Foto autor a archív autora

ZdenekLukes.eu

zl@zdeneklukes.eu
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998



Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Diskuse


diskuse neobsahuje žádné příspěvky









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.