31.5.2016 | Svátek má Kamila






ARCHITEKTURA: Červenobílý chrám nové republiky

1.7.2014

V hradecké Labské kotlině vytvořil Josef Gočár nejen školy, ale i působivý Ambrožův sbor

Čeká nás pokračování našeho putování po moderní architektuře Hradce Králové a Pardubic, dnes je to už třetí část a bude věnována jediné stavbě. Minulý týden jsem zde představil soubor Gočárových škol v Hradci Králové, které patří do tzv. „holandské“ etapy tvorby slavného architekta, neboť mají neomítaná průčelí z červených cihel. V Hradci je však ještě jedna stavba Josefa Gočára (1880-1945), která částečně reprezentuje architekturu režného zdiva, ale současně pracuje i s aparátem tzv. „bílého funkcionalismu“, tedy se stěnami z vápenné omítky. Představuje tak jakýsi přechodový stupeň mezi oběma styly.

Ambrož 1
Ambrož 4

Tou stavbou je areál umístěný hned vedle školních souborů, jež jsme si tu již představili, tedy na území Labské kotliny, současně jen pár kroků od Ulrichova náměstí. Jde o sbor církve československé husitské kněze Ambrože z let 1925-1927 se vstupem z Ambrožovy ulice. Není to první Gočárova sakrální architektura a ani poslední. Z let 1909-1910 již pocházejí jeho vizionářské projekty evangelického kostela a Lutherova ústavu pro Hradec Králové, jeden s motivem půlválcového zastřešení, druhý kaskádovitě sestupující ze svahu pod Velkým náměstím. Ze stejné doby je hmotově opět lapidární projekt protestanského kostela do Loun s výraznou štíhlou kampanilou. Žádná z těchto vizí však nebyla bohužel realizována (a kdyby byla, šlo by dnes o kultovní stavby evropské moderny). Po Ambrožově sboru se Gočár k tématu sakrální architektury vrací prakticky vzápětí jedním ze svých klíčových děl – katolickém chrámu sv. Václava v pražských Vršovicích (1927-1929), který vytvořil na základě soutěžního návrhu spolu se svým žákem, architektem a malířem Aloisem Wachsmanem. Toto dílo patří ke stěžejním příkladům funkcionalistické architektury, a též k důkazům, že i v tomto na první pohled racionálním stylu lze vytvořit podmanivou stavbu s duchovní funkcí. K sakrálním tématům se pak Gočár vrátil ještě studií dominikánského kláštera do Prahy-Bráníku z poloviny třicátých let a konečně soutěžním návrhem kostela a památníku Tomáše Bati ve Zlíně z roku 1940. Je zajímavé, že téměř pro všechny tyto návrhy je charakteristická velmi vysoká štíhlá věž.

Ambrož 3

Vraťme se však k Ambrožově sboru do Hradce Králové. Jak zdůrazňuje historik umění Pavel Panoch v před časem vydané Gočárově monografii (Josef Gočár. Titanic, Praha 2010), „Josef Gočár si stavbou Ambrožova sboru, která dobře ilustruje proces jeho hledání nových forem, splnil dávný záměr postavit v Hradci Králové chrám nekatolické konfese.“ Jedinečné je zde již urbanistické řešení. Autor využívá protáhlého trojúhelníkového pozemku a postupně na něm řadí tři základní objemy obehnané vysokou zdí s kolumbáriem obráceným do intimního areálu nádvoří. Na západě – tedy u základny trojúhelníkové parcely - je to symetrická dvojice dvou farních budov z režného zdiva, stylově navazující na sousední školní stavby. Ty mezi sebou svírají hlavní vstup. V budovách je úřad biskupa, byt faráře a kostelníka, farní místnosti, učebny. Uprostřed komorního nádvoří, sevřeného mezi sbíhající se obvodové zdi s kolumbáriem, pak Gočár umístil výraznou vertikální dominantu: štíhlou hranolovitou kampanilu, vylehčenou nikami s žaluziemi. Ta je konečně krytým mostem spojena s vlastní obřadní síní, která celou kompozici z východní strany uzavírá. Tvarem připomíná celý soubor velkou loď, což má symbolický význam, ale odpovídá to i kánonu funkcionalismu, který rád cituje industriální nebo nautické motivy. Těmi jsou v tomto případě kruhová okna chrámu a především jeho kýlovité zakončení na východní straně. K provozním budovám z červených cihel je chrámová část v materiálovém i barevném kontrastu: místo červeného cihelného zdiva je tu bílá vápenná omítka.

Gočár zde pracuje nejen s lapidárními tvary, ale i moderními materiály – železobetonem nebo ocelovými prvky. Interiér působí prostě, jak bylo ostatně i požadováno církví, kterou po vzniku samostatné československé republiky její zakladatel Karel Farský oddělil od katolické. Na rozdíl od o něco mladšího pražského chámu je vnitřek sborové síně bílý a velmi prostě zařízený (oltářní kříž je ovšem nový). Kromě dřevěných lavic je tu vlastně jen oltářní stůl a kulovité lampy, zavěšené ze stropu. Přes tuto strohost má návštěvník uvnitř slavnostní pocit, což je dáno dobře zvolenými proporcemi i neobvyklým kýlovitým tvarem celého prostoru.

Ambrož 5

Celý areál Ambrožova sboru je dnes samozřejmě nemovitou památkou a je kvalitně rekonstruován. Společně s evangelickým sborem Oldřicha Lisky a katolickým železobetonovým chrámem Božského Srdce Páně architekta Bohumila Slámy patří k trojici moderních sakrálních staveb města, které by chtělo usilovat o nominaci svého moderního centra do prestižního seznamu památek světového kulturního dědictví UNESCO. Ten statut bych Hradci skutečně přál; zejména urbanismus a stavby, které tam zanechali zakladatel české moderní architektury Jan Kotěra a jeho nejtalentovanější žák Josef Gočár, patří k vrcholným dílům moderní evropské architektury, dílům však dosud ne zcela známým a hlavně doceněným.

LN, 21. 6. 2014
Foto Štěpán Bartoš

ZdenekLukes.eu

zl@zdeneklukes.eu
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998



Diskuse


diskuse neobsahuje žádné příspěvky









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.