Když jsem byl malý, ve Stromovce byly vzácné stromy označeny malými cedulkami s názvy dřevin v češtině i latině. Bylo to fajn a já se tak naučil poznávat jednotlivé typy stromů. Cedulky časem bohužel zmizely a nikdy už je nikdo neobnovil, což je škoda.

Když jsem šel v pátek z práce přes Královskou zahradu Pražského hradu, všiml jsem si, že se tam objevila řada cedulí u některých stromů. Jsou tam nejen názvy (též v angličtině – jen pozor, habr je hornbeam, nikoli hornbean), ale i povídání, jak se k nám dřeviny dostaly a jaké mají vlastnosti, jehož autorem je známý botanik s přiléhavým jménem Václav Větvička. Nadchlo mne, když jsem zjistil, že vedle kaštanu jsou cedulky hned dvě – jedna věnovaná stromu, druhá klíněnce, která si na něm pochutnává. Takže se dozvíte, jak a kdy se k nám tento škůdce dostal a další zajímavé informace.

Procházka Královskou zahradou je tedy o něco bohatší, jsou tam u tzv. Letní míčovny i cedule s historií tohoto parku i jeho jednotlivých staveb. Některé jsem vyfotil. Nejznámnější je samozřejmě Královský letohrádek – dílo Paola della Stellly, ovšem on navrhl jen přízemní pavilon. Krásné patro s kýlovitou střechou projektoval Bonifác Wohlmuth. Letohrádek je stále v opravě a nedávno v něm byly vystaveny nádherné reliéfy s antickými motivy, které se nyní postupně restaurují.

Míčovna se také po etapách opravuje. Po požáru za války byla rekonstruována Pavlem Janákem. Z 50. let je i dívka se znakem Pětiletky – dnes velká atrakce pro turisty. Když jsem šel kolem, slyšel jsem zrovna výklad průvodce v angličtině: Five – Year – Plan, cog wheel, siccle and hammer… Naproti stojí tzv. Domeček, ve skutečnosti ovšem docela velká stavba s ještě větším podzemím, kde býval i Husákův bazén; dokud tu ještě tento komunistický prezident bydlel, byla ovšem zahrada naprosto nedostupná. Domeček navrhl hradní architekt Pavel Janák – přistavěl k centrální části někdejšího barokního Dientzenhoferova skleníku dvě symetrická křídla. Měl to být rezidence Edvarda Beneše, ten se ovšem dokončení už nedočkal.

Méně známé jsou další stavby: empirový skleník, domky ve Stájovém dvoře, Lví dvůr, domek u Belvederu… A taky Stará a Nová oranžérie (ta nová od Evy Jiřičné, postavená díky iniciativě Olgy Havlové). A pod Královským letohrádkem obnovená Fíkovna… Jsou tu i barokní plastiky lvů a Braunova alegorie Noci (Den byl kdysi vybombardován). A hned několik fontán: Bendlova barokní, dále vodotrysk, malá fontánka ve střední části zahrady, Jarošova renesanční Zpívající fontána v italském giardinettu a navíc ještě Lví kašna na vnější jižní zdi a Plečnikova a Rothmayerova kašna v Oranžerii.

Prostě to vše stojí za malou letní procházku, kterou můžete zakončit v restauraci Lví dvůr, z jejíž terasy je pkný výhled na panoráma Hradu – zase trochu jiné, než z nedávno otevřené Svatováclavské vinice (viz zde)…

zlukes@mistral.cz
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998