25.7.2016 | Svátek má Jakub






ARCHITEKTURA: Architekt mimořádné senzitivity

12.8.2014

Před 110 lety se narodil profesor Jan Sokol

Jan Sokol

Jan Sokol

25. května uplynulo 110 let od narození významného českého architekta a pedagoga Jana Sokola. Tento roudnický rodák byl absolventem pražské techniky, ale vzdělání si doplnil praxí u jedné z ikon moderní světové architektury Le Corbusiera (nebyl tam prvním Čechem, před ním tam už pracovali Vladimír Karfík a Karel Stráník). Po návratu ještě pokračoval ve studiu ve škole Josefa Gočára na Akademii výtvarných umění.

Tato kombinace učilišť byla samozřejmě skvělou průpravou: na konzervativní technice se dokonale seznámil s historickými styly, což později zhodnotil při práci na rekonstrukcích památek, praxe u slavného Švýcara a otce funkcionalismu znamenala další důležité podněty a geniální Gočár, který sám prošel řadou často antagonistických stylů, mu umožnil nabyté zkušenosti zpracovat. V roce 1932 nastoupil Sokol jako architekt na Ministerstvo veřejných prací, pracoval také v „hradním“ ateliéru Pavla Janáka, nástupce prof. Plečnika na postu architekta naší nejvýznamnější památky. Zde například pracoval na úpravách Královského letohrádku a přilehlého giardinetta. I tuto zkušenost Sokol v budoucnu ještě zhodnotí. V roce 1935 na sebe mladý architekt upozorňuje soutěžním návrhem na nový katolický chrám v Praze-Strašnicích.

Sokol - kostel

Jeho projekt je dodnes jedním z nejvýznamnějších příkladů nadčasové sakrální architektury, a kdyby byl postaven, zajistil by svému autoru navždy světovou slávu. Kostelní loď na eliptickém půdorysu s motivem zvlněné fasády a štíhlou vysokou zvonicí je vskutku mistrovským dílem. Podobně zůstal jen na papíře i soutěžní projekt na kostel ve Zlíně z roku 1940. A tak z této doby zůstaly jen drobné stavby: vlastní rodinný dům v Praze-Břevnově, v němž se mimochodem v sedmdesátých letech konaly proslulé filosofické semináře prof. Jana Patočky, nebo vila prof. Pichla v Praze-Střešovicích. Obě stavby jsou ovlivněné Le Corbusierovou tvorbou ze třicátých let, která již směřuje od tzv. bílého funkcionalismu k romantičtějším formám. První z nich jsem kdysi navštívil a mohl obdivovat velkorysou dispozici halového prostoru s ochozem, kde byla situována pracovna, vše přitom ukryto za nenápadným průčelím domu. Druhý objekt na pražské Horní Ořechovce bohužel necitlivě přestavěl jeho pozdější majitel Vladimír Železný. Se svým přítelem a stálým spolupracovníkem sochařem prof. Josefem Wagnerem navrhl Sokol také oltář do baziliky sv. Jiří. Současně od poloviny třicátých let Sokol učí předmět Nauka o slohu na pražské Uměleckoprůmyslové škole. Janák nakonec nadaného projektanta doporučí jako svého nástupce na postu vedoucího architektonického ateliéru Umprum, když v roce 1940 odchází do důchodu. Sokol se dokonce stává rektorem tohoto významného učiliště, které pak v roce 1947 zejména Janákovou zásluhou získává statut vysoké školy.

Sokol - vrata Zlaté brány 5
Sokol - vrata Zlaté brány 4

Po únorovém komunistickém puči v roce 1948 se ale pro Sokola, který byl věřící, stává situace na škole neudržitelná. V té době navíc těžce onemocněl a jeho bývalí žáci mi pak vyprávěli, jak mu po návratu z léčení nikdo neměl odvahu sdělit, že byl mezitím zbaven místa vedoucího ateliéru. Podobný osud ostatně postihl i jeho kolegu Otto Rothmayera, který musel rovněž školu z politických důvodů opustit. Sokol (stejně jako Rothmayer) se pak věnuje drobným návrhům úprav kostelních prostorů nebo sakrálních předmětů – monstrancí, kalichů či relikviářů – nad jiné vyniká relikviář pro lebku sv. Vojtěcha ze svatovítského pokladu ze stříbra, rytého křišťálového skla a rubínů.

Sokol - vlastní dům

Sokol - vlastní dům

Konečně v době politického uvolnění se Sokol vrací na Pražský hrad a pracuje v rámci hradního ateliéru Státního ústavu pro rekonstrukci památkových měst a objektů (SÚRPMO) na úpravách Starého královského paláce (bohužel neprovedených) a návrzích úprav interiéru hlavní lodi katedrály sv. Víta po druhém vatikánském koncilu. Z těch je ale provedeno opět jen torso a ještě často jinak, než architekt původně zamýšlel. Vynikající je oltářní stůl, tvořený prostou kamennou deskou, podepřenou pozlacenými ocelovými „I“ profily (spolupráce Jan Fröml) a vrata Zlaté brány, na jejichž výzdobě Sokol spolupracoval s Wagnerem. Společně také realizovali pomník Jaroslava Vrchlického na Petříně a vyhráli soutěž na Dvořákův pomník na dnešním Palachově náměstí. Sochu, která byla dodatečně umístěna zcela nevhodně před hlavní vstup Rudolfina zády do náměstí, navrhovali tehdy postavit na vysoký pylon s kašnou před filosofickou fakultu.

Sokol - paměti

Prof. Jan Sokol se také zabýval úpravami Přemyslovského paláce v Olomouci, ty byly sice později provedeny, ale nepříliš citlivě. K nápravě došlo až během nedávné rekonstrukce na Arcidiecézní muzeum (studio HŠH). A pak jsou tu různé nenápadné, ale zajímavé práce: vyhlídková cesta vedoucí přes Petřín na Smíchov, série hrobek přátel na břevnovském hřbitově (např. filosofa Jana Patočky, astronoma Františka Nušla nebo básníka Jana Zahradníčka). Podle projektu z roku 1966 pak byl v průběhu sedmdesátých let postaven pavilon pro transferovanou barokní fresku Václava Vavřince Reinera v Duchcově, pocházející z tamního špitálu, který musel uvolnit místo těžbě uhlí.

Sokolovo dílo není příliš obsáhlé, není také divu, neboť v totalitní éře architekti jeho typu nedostávali mnoho příležitostí. Vyniká však mimořádnou senzitivitou a respektem ke kontextu. Jan Sokol zemřel v roce 1987. Byl otcem filosofa Jana a grafika Václava Sokola. V roce 2004 vydala pražská Triáda jeho paměti pod názvem Moje plány. Paměti architekta.

LN, 28. 6. 2014
Foto autor, jeho archív a Pavel Hroch

Pozvánka: V sobotu 16. srpna bude Psí vycházka do Starého Bubenče. Sraz u Místodržitelského letohrádku ve Stromovce v 10 hodin. Koná se, nebude-li pršet.

ZdenekLukes.eu

zl@zdeneklukes.eu
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998



Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Diskuse


diskuse neobsahuje žádné příspěvky









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.