22.2.2018 | Svátek má Petr


ROZHLEDNÍK: Listovitý pěstní klín z Polanky nad Odrou

28.4.2016

Někdy se věci propojí způsobem až neuvěřitelným. Když zde 28. října 2015 vyšel článek Nejstarší památky přítomnosti člověka na Ostravsku, vůbec jsem netušil, že by mohl mít úzký vztah k dříve uveřejněnému textu z 9. září 2015 Ostravský geograf Vladimír Kroutilík devadesátiletý. Na souvislost mezi oběma tématy mne upozornil až pan Tomáš Rozehnal, vysokoškolský učitel geologie, který zprostředkoval setkání s panem Kroutilíkem. Dozvěděl jsem se tak podrobnosti o nálezu našeho snad nejkrásnějšího pěstního klínu ze středního paleolitu. Rád se o ně se čtenáři podělím.

Listovitý pěstní klín z Polanky nad Odrou

Listovitý pěstní klín z Polanky nad Odrou

Lidé putovali Moravskou bránou statisíce let před dobou, v níž na Landeku sídlili lovci mamutů. Na Ostravsku, které bylo opakovaně zasaženo kontinentálním ledovcem (naposledy před cca 180 000 lety), jsou však nálezy artefaktů z kultury pozdního acheuléenu (před přibližně 200 000 lety) a starší mimořádně vzácné. Ledovec svou silou modeloval krajinu a při tom smazal i stopy, které zde v těch dávných dobách lidé zanechali. Zbytky stanovišť zmizely pod ledovcem zcela a materiální památky se ocitly na jiných místech, pokud vůbec dokázaly transport v ledovci přečkat. Nálezů je proto málo a při jejich výčtu se nejen obrazně, ale doslova vystačí s prsty jedné ruky.

V článku z 28. října 2015 byl zmíněn úštěpový pěstní klín z baltského pazourku nalezený roku 1942 v Ostravě-Přívozu na hromadě štěrku. Karel Žebera, který místo nálezu zkoumal až do roku 1953, jeho stáří určil na 300 000 let. Artefakt by podle toho pocházel z teplého období mezi dvěma velkými dobami ledovými (a dvěma zaledněními Ostravska). Další nález dvou pazourků v roce 1976 z říčních štěrků v Zábřehu nad Odrou je sporný, protože nemusí jít o artefakt, nýbrž o přirozený tvar.

Odhadované stáří 400 000 let by znamenalo, že původ artefaktu je neznámý, neboť jde o ledovcové sedimenty vzniklé o přibližně 150 000 let později za předposlední velké doby ledové a artefakty na místo nálezu přinesl ledovec. Pěkný pěstní klín pochází z Bohuslavic, kde byl v roce 1984 nalezen na poli nedaleko cesty z Bohuslavic do Závady. Jen letmo byl zmíněn nález listovitého pěstního klínu v Polance nad Odrou roku 1964.

Žádný z uvedených artefaktů se tak v době nálezu nenacházel na svém původním místě, kde jej zanechal člověk. Z četných pískoven a štěrkoven se na Ostravsku vozil materiál do průmyslových podniků a na stavby, takže nález artefaktu na hromadě navezeného štěrku nebo na poli u cesty z pískovny nic nevypovídá o místě jeho skutečného původu.

Dr. Vladimír Kroutilík

Dr. Vladimír Kroutilík

Listovitý pěstní klín z Polanky nad Odrou je zvláštní hned ze dvou důvodů. Předně to je asi nejkrásnější artefakt ze všech našich nálezů z pozdního acheuléenu. Nepochybně proto se objevil na obálce publikace Paleolit Moravy a Slezska (Dolnověstonické studie, svazek 8) vydané Archeologickým ústavem AV ČR v roce 2002. Tím dalším důvodem jeho zvláštnosti je pak to, že se – přestože pěstní klín byl nalezen na druhotném místě – podařilo místo, odkud pochází, zjistit. Je to historie stará víc než půl století. A pan Vladimír Kroutilík je pamětníkem a aktivním účastníkem toho, co se tehdy odehrálo kolem pěstního klínu z Polanky nad Odrou.

V červnu roku 1964 byl v písku rozsypaném u kolejiště tehdejšího závodu 2 Vítkovických železáren nalezen velký pazourkový nástroj. Nálezce jej předal panu Vladimíru Kroutilíkovi. Místo nálezu nebudilo velkou důvěru, že by se dal zjistit původ artefaktu, nicméně panu Kroutilíkovi se to podařilo. Ví se tedy s určitostí, že písek, v němž byl pěstní klín nalezen, byl do železáren přivezen z pískovny v Polance nad Odrou. Pískovnu, dnes již neexistující, se podařilo určit.

Vladimír Kroutilík předal nález k posouzení svému někdejšímu učiteli Karlu Žeberovi, jehož přednášky za dob vysokoškolského studia v Praze navštěvoval. Autentičnost artefaktu tak potvrdila osoba z nejpovolanějších. Na papírovém sáčku se dochoval vlastnoruční text Karla Žebery z roku 1964, v němž je artefakt označen za klínovitě listovitý hrot (Keilblatt). Karel Žebera si jen spletl dva velké ostravské hutní podniky a do poznámek napsal NHKG. Čtenáři možná znají ten zvláštní pocit, který se člověka dotkne, když sáhne na nějakou starou písemnost. Proto jsem záznam na papírovém sáčku vyfotografoval.

Poznámky dr. Karla Žebery z roku 1964

Poznámky dr. Karla Žebery z roku 1964

Samotný listovitý pěstní klín byl již několikrát publikován, většinou ale jako kresba, jak to je u odborných archeologických publikací běžné. Na správnou technikou provedené kresbě je někdy tvar nástroje a opracované plochy vidět lépe než na nekvalitní fotografii. Před několika lety vyšla výpravná kniha o dějinách Ostravy. Listovitý pěstní klín z Polanky nad Odrou zmiňuje necelými dvěma řádky a ilustrace – schematická kresba velikosti 4 cm toho moc neukazuje.

Materiálem pěstního klínu z Polanky nad Odrou je baltický pazourek. Konkrétně jde o pazourek z nejstaršího paleocénu (dán). Při bližším zkoumání povrchu jsou vidět úlomky mechovek, což je fosilie typická pro tento druh baltického pazourku. Jedná se tedy o surovinu, kterou si tvůrce nástroje našel v ledovcových sedimentech.

Listovitý pěstní klín z Polanky nad Odrou

Listovitý pěstní klín z Polanky nad Odrou

Zbarvení artefaktu je žlutočervené. Při určitém osvětlení připomíná jantar. Na povrchu nejsou viditelné známky zvětrání, což svědčí o tom, že artefakt nebyl vystaven povětrnostním vlivům a v pískovně se nacházel v sedimentech hlouběji pod povrchem.

Podle Vladimíra Kroutilíka byl původně pěstní klín světlejší a za těch více než 50 let výrazně ztmavnul. Proces, který k tomu vedl, znám není. Může to být způsobeno třeba tím, že artefakt byl desítky tisíc let uložen ve vrstvách štěrku, kde mohly být určité podmínky (bez přístupu vzduchu, působení vody, v ní rozpuštěných látek aj.) a po vyzdvižení mohlo působením vzduchu dojít k reakcím na povrchu kamene, které vedly k jeho ztmavnutí. Mohlo kupř. přestat působení látek, které se při jeho uložení v písčitých sedimentech podílely na zesvětlení a jak vrstva patiny vyschla, došlo k ztmavnutí. Je to ale pouze domněnka.

Pokud jde o stáří pěstního klínu, dřívější literatura uvádí 180 000 let. To se zhruba shoduje s dobou, kdy z Ostravska ustoupil kontinentální ledovec. Toto stáří by přicházelo do úvahy v případě, že by člověk zanechal nástroj v sedimentech, kde mohl získávat materiálovou surovinu. Mohlo tomu ale být i jinak. Nástroj třeba vznikl podstatně dříve, v teplém období mezi dvěma velkými dobami ledovými a do ledovcových sedimentů v Polance nad Odrou se dostal činností ledovce z míst, která již nelze určit. Pak by mohl mít i 300 000 let. Možné to je, neboť od stejně starých acheuléenských nálezů kupř. z Francie se typově pěstní klín z Polanky nad Odrou nijak výrazně neliší.

Setkání 13. 4. 2016

Setkání 13. 4. 2016

S panem Vladimírem Kroutilíkem jsme v jedné z kaváren v obchodním centru Forum Nová Karolina strávili přes 3 hodiny. Pěstní klín jsem fotografoval mobilem na kavárenském stolku. Zrcadlovkou ze stativu při pořádném osvětlení by to bylo jistě lepší. Troufám si ale říct, že ty fotografie jsou pro představu, jak artefakt vypadá a jak byl opracován, lepší než všechny jeho kresby, které jsem měl možnost vidět. Bůh ví, proč se v archeologii stále trvá jen na kresbách. O pěstním klínu jsme se ale bavili jen krátce, byla spousta jiných témat. Je škoda, že s podobnými osobnosti jako je pan Vladimír Kroutilík, se nelze setkat v rozhlasových pořadech nebo v televizním vysílání.

Foto: autor



Bentley Bentayga 6,0 Bentayga W12 First...
Bentley Bentayga 6,0 Bentayga W12 First...

r.v. 2016, naj. 210 km, benzín, 1. majitel
8 190 000 Kč (s DPH)

Diskuse


Z. Jenny
22:42
28.4.2016

Z. Xerxová
20:09
28.4.2016

H. Williamson
23:07
28.4.2016

J. Polák
0:08
29.4.2016

M. Crossette
17:31
28.4.2016

Z. Lika
17:36
28.4.2016

T. Zana
18:43
28.4.2016

Z. Yga
19:56
28.4.2016

Z. Jenny
22:37
28.4.2016

M. Pajakerryková
14:31
28.4.2016

M. Beda
10:59
28.4.2016

Z. Lika
10:49
28.4.2016

T. Zana
9:00
28.4.2016

Z. Yga
8:03
28.4.2016

Z. Xerxová
6:32
28.4.2016

K. Dee
5:54
28.4.2016

A. Bytová
12:27
28.4.2016

počet příspěvků: 24, poslední 29.4.2016 07:28









KONTAKT na Liku z redakce Zvířetníku je zde více...
ARCHIV ZVÍŘETNÍKU od února 2010 do prosince 2013 najdete na stránkách Dagmar Ruščákové DeDeník
HLEDÁTE POMOC PRO NALEZENOU VEVERKU?
Vše potřebné zjistíte zde...
Víte, jak správně psát - a to nejen na Zvířetník? Podívejte se do Nápovědníku !