20.11.2018 | Svátek má Nikola


ANALÝZA: Je Evropská unie zárukou míru v Evropě?

15.9.2018

Klíčovým argumentem ve prospěch existence Evropské unie jsou její zásluhy za zachování míru. Podívejme se tedy na tyto zásluhy blíže.

Minulost

Od druhé světové války až podnes neproběhla v Evropě větší válka, zejména v zemích Evropské unie. Mírový stav trvá 73 let od roku 1945. Tento výsledek je přisuzován existenci Evropské unie.

Nejdříve trochu zpřesnění. Evropská unie (EU) vznikla v roce 1993 podpisem Maastrichtské smlouvy (podpis v roce 1992). Samotné EU můžeme tedy připsat 25 let míru. Předchozí období bylo sice obdobím silné obchodní a politické spolupráce na území dnešní EU, ale významně zde chyběly prvky superstátu, které se začínají prosazovat právě vznikem EU. V období 1945 až 1989 byl mír v Evropě udržován především tzv. jaderným patem mezi USA a SSSR, resp. mezi NATO a Varšavskou smlouvou. Existence obou vojenských uskupení pak snižovala i možnost válečných aktů uvnitř těchto uskupení. Nicméně i tehdy došlo ke známým incidentům (Maďarsko 1956, Československo 1968, Kypr 1974). Poválečné období pak bylo ovlivněné extrémním hospodářským a demografickým vyčerpáním Evropy, averzí vůči řešení politiky válkou a poznáním, že válka v Evropě není ekonomicky výhodná, nelze například získat významné zdroje surovin. Navíc došlo k národní „homogenizaci“ evropských států a zanikla záminka (zejména Německa) tyto menšiny chránit či přidružovat k mateřskému státu. Všimněme si, že tam, kde tato „homogenizace“ v důsledku druhé světové války neproběhla, viz bývalá Jugoslávie, došlo později k rozpoutání války, na jejímž konci byl vznik víceméně národnostně homogenních států. V současné době na Balkáně zůstala pouze Bosna jako multinárodnostní a hlavně multináboženský stát, ve kterém však narůstá napětí mezi Srby, Chorvaty a bosenskými muslimy.

Je především třeba připomenout, že 25 let míru není ani v evropském prostoru nic zvláštního, v 19. století v Evropě probíhaly pouze lokální války, poslední pak byla prusko-francouzská válka, která skončila v 10. května 1871. Poté následovalo „dlouhých“ 43 let míru až do začátku první světové války. Existují i kontinenty s delším obdobím míru, např. Jižní Amerika, bez toho, že by tento mír zajišťovala nějaká nadnárodní organizace, natož superstát. Naopak výrazná válečná aktivita probíhá v islámském prostoru nebo na hranicích zemí islámu s ostatními zeměmi. Jde o tzv. „krvavou hranici islámu“, jak ji popsal S. Huntington ve svém Střetu civilizací.

Současnost

Na území Evropské unie v současnosti probíhají války nízké intenzity, jde o války nového typu. Především jde o neozbrojenou invazi (migraci), obsazená území (no-go zóny), válečná hlasování, terorismus, organizovaný zločin a informační války.

Válka nemusí být pouze přímočaře vyhlášena jiným státem a nemusí jít pouze o tanky valící se přes hranice. Důležitá je obecná bezpečnost. Z pohledu běžného člověka je jako hrozné vnímáno válečné strádání, násilná smrt, ztráta svobody, likvidace hodnot násilným způsobem a obecné ohrožení života, což nemusí být způsobenou pouze „klasickou“ válkou.

Za válku nízké intenzity můžeme považovat nelegální (ale i legální!) migraci z Blízkého východu a z Afriky. Obsazování cizího území je jedním z cílů války a tak se děje i (zejména masovou) migrací. Dochází ke krátkodobému (Calais ve Francii) nebo dlouhodobému (no-go zóny) obsazování evropského území cizí kulturou.

Probíhají a mají probíhat tzv. válečná hlasování, tj. pomocí hlasování v Evropském parlamentu a Radě Evropy se mají prosadit opatření, která jsou jinak dosažitelná pouze válkou. Jde zejména o takzvané migrační kvóty, kdy je území národního státu obsazováno cizinci, které místní obyvatelstvo odmítá. Možné jsou velmi vysoké pokuty (dle Lisabonské smlouvy), které lze připodobnit válečným reparacím.

Na území Evropské unie probíhá boj s terorismem, v letech 2000-2017 bylo při teroristických útocích zabito 705 lidí, 83 % útoků mělo islamistické pozadí. Teroristické útoky proběhly především na území západní Evropy, což často souvisí s počtem obyvatel muslimského vyznání na daném území. Francouzská tajná služba DGSE uvádí odhad, že 0,5 promile populace muslimů ve Francii jsou potenciální teroristé. Při střízlivém odhadu, který je cca 6 miliónů muslimů, to znamená, že 3000 francouzských muslimů je odhodláno spáchat teroristický útok.

Organizovaný zločin na území Evropy získal další mocný impuls, kterým je nelegální migrace. Kromě obchodu s narkotiky, zbraněmi a organizování prostituce tedy přibyla relativně nová aktivita posilující moc organizovaného zločinu.

Současnost v EU z pohledu bezpečnosti bych obecně hodnotil jako stav vytváření podmínek pro příští válku. Důvody jsou následující:

Schengenský prostor umožňuje lepší operabilitu organizovaného zločinu a je výhodný pro nelegální migraci.

Nárůst populace muslimského vyznání vytváří lepší podmínky pro nárůst počtu potenciálních teroristů.

Současné evropské azylové zákony, přijatá ideologie a byrokratická neschopnost znemožňují efektivně bránit vnější hranici EU.

Pokračující migrace z Afriky a Blízkého východu.

Zahraniční politika EU vedoucí k obklíčení EU nespolupracujícími, až nepřátelskými státy (Rusko, Turecko, státy severní Afriky, zhoršení vztahů s Velkou Británií). Důvodem může být neobratnost EU v zahraniční politice, EU je totiž založena na dodržování principů a pravidel. Unii tak řídí úředníci, nikoli politici.

Destruktivní důsledky zavedení eura, které způsobuje ekonomickou divergenci mezi státy EU a celkově snižuje ekonomický výkon eurozóny. Je třeba připomenout, že války se vedou spíše v chudých než bohatých regionech. Kdo chce mír, buduje bohatou společnost.

Budoucnost

Zhoršená bezpečnostní situace budoucnosti vyrůstá z politického, sociálního a ideologického podhoubí, které vzniká a šíří se dnes. Tendence popsané v části „současnost“ budou spíše posilovat, každopádně vidíme jen málo snahy tyto tendence zvrátit.

Tyto tendence by existovaly i bez Evropské unie, ale ta působí ve směru jejich dalšího posilování. Jednou z příčin je i koncept budování Evropské unie jako superstátu.

Například národní identita je nahrazována identitou náboženskou, což vytváří předpoklad budoucích náboženských střetů. Lidé mají potřebu se identifikovat s nějakou skupinou, vezmeme-li jim národ, najdou si jinou identitu. Projekt evropského odnárodněného státu tedy považuji za nebezpečný, neboť různost národní zde má být nahrazena růzností civilizační, což je z pohledu bezpečnostního zhoršení situace.

Zavedení eura jako jednotné měny nevede k ekonomické konvergenci, ale divergenci, což vyvolává napětí zejména mezi jihem a západem Evropy. Snaha tuto divergenci vyrovnávat finančními transfery pak vede k další nevraživosti.

Riziková je propustnost schengenského prostoru, zejména v souvislosti s propustností vnějších hranic Evropské unie.

Zdroje EU, získávané z členských států, umožnují řešit obranu hranic uplácením třetích stran a omezují efektivnější metody, jako je použití síly.

Klíčovým prvkem negativně ovlivňujícím současnou a budoucí bezpečnost je ideologie, kterou je ovládána bruselská byrokracie a tzv. elity, včetně politických elit zejména západoevropských zemí. Tato ideologie, kterou je kombinace extrémistického pojetí lidských práv a sociálního státu, neumožňuje účinnou obranu proti africké a muslimské invazi.

Jako hlavní bezpečnostní rizika budoucnosti bych například viděl:

Vysokou aktivitu organizovaného zločinu, jakou vidíme dnes třeba v Mexiku. Tento organizovaný zločin by kooperoval s islamistickými skupinami se zázemím v přistěhovaleckých diasporách. Islamistický terorismus, který bude narůstat s počtem muslimů v Evropě a bude motivován rostoucím napětím mezi muslimskou a nemuslimskou částí obyvatel. Existenci islamizovaných evropských států vedle neislamizovaných evropských států (pro Českou republiku to může být speciálně islamizací destabilizované Německo, nebo dokonce Bundeswehr s muslimskými vojáky). Slabý ekonomický výkon Evropy v důsledku ochromující byrokracie, nevhodné společné měny a prosazování silných socialistických politik.



Jak měřit teplotu? Jednodušší už to být ani nemůže
Jak měřit teplotu? Jednodušší už to být ani nemůže

Doba, kdy v žádné domácí lékárničce nechyběl klasický rtuťový teploměr, už je dávno pryč. Nahradila ho celá řada inovativních nástupců, které se liší způsobem i přesností měření, ale také cenou. Žádná domácnost, především pak s malými dětmi, by bez teploměru zůstat neměla.

Diskuse


M. Moravcová
12:03
16.9.2018

J. Jurax
16:12
15.9.2018

V. Braun
1:43
16.9.2018

J. Kanioková
14:47
16.9.2018

J. Jurax
18:18
16.9.2018

J. Kanioková
16:07
15.9.2018

M. Mařák
14:42
15.9.2018

P. Grigar
14:54
15.9.2018

M. Mařák
15:03
15.9.2018

B. Rybák
15:43
15.9.2018

M. Mařák
15:57
15.9.2018

J. Jurax
16:18
15.9.2018

M. Mařák
17:22
15.9.2018

J. Jurax
19:16
15.9.2018

M. Mařák
0:18
16.9.2018

J. Jurax
1:18
16.9.2018

P. Grigar
16:48
15.9.2018

M. Mařák
17:25
15.9.2018

P. Grigar
9:54
16.9.2018

P. Grigar
9:55
16.9.2018

J. Jurax
16:17
15.9.2018

M. Mařák
17:19
15.9.2018

M. Mařák
17:33
15.9.2018

J. Jurax
19:10
15.9.2018

M. Mařák
21:28
15.9.2018

J. Jurax
22:04
15.9.2018

M. Mařák
23:16
15.9.2018

J. Jurax
23:49
15.9.2018

M. Mařák
0:14
16.9.2018

J. Jurax
1:13
16.9.2018

M. Mařák
15:38
16.9.2018

J. Jurax
18:16
16.9.2018

M. Mařák
18:57
16.9.2018

J. Jurax
21:02
16.9.2018

P. Grigar
10:03
16.9.2018

M. Mařák
15:41
16.9.2018

P. Grigar
18:46
16.9.2018

M. Mařák
18:55
16.9.2018

P. Grigar
20:06
16.9.2018

J. Frček
20:34
16.9.2018

M. Moravcová
12:21
16.9.2018

J. Kanioková
1*
13:43
16.9.2018

J. Koroptvička
14:30
15.9.2018

J. Koroptvička
14:27
15.9.2018

I. Mertl
14:30
15.9.2018

J. Pražák
13:12
15.9.2018

M. Mařák
13:41
15.9.2018

J. Pražák
13:46
15.9.2018

M. Mařák
13:51
15.9.2018

J. Pražák
14:10
15.9.2018

I. Mertl
14:33
15.9.2018

J. Pražák
14:36
15.9.2018

P. Grigar
15:07
15.9.2018

M. Mařák
14:46
15.9.2018

J. Pražák
15:02
15.9.2018

M. Mařák
16:03
15.9.2018

P. Grigar
17:06
15.9.2018

M. Mařák
17:45
15.9.2018

P. Grigar
10:14
16.9.2018

J. Pražák
17:55
15.9.2018

M. Mařák
18:05
15.9.2018

J. Pražák
18:18
15.9.2018

M. Mařák
18:28
15.9.2018

P. Grigar
18:50
16.9.2018

M. Mařák
18:59
16.9.2018

J. Jurax
16:29
15.9.2018

M. Mařák
17:59
15.9.2018

J. Jurax
19:31
15.9.2018

M. Mařák
23:21
15.9.2018

J. Jurax
23:50
15.9.2018

P. Grigar
16:57
15.9.2018

M. Mařák
18:13
15.9.2018

J. Kulheim
13:53
15.9.2018

M. Mařák
13:54
15.9.2018

P. Grigar
14:09
15.9.2018

B. Rybák
15:54
15.9.2018

J. Jurax
16:23
15.9.2018

M. Mařák
18:18
15.9.2018

J. Jurax
19:36
15.9.2018

M. Moravcová
12:17
16.9.2018

M. Moravcová
12:14
16.9.2018

M. Mařák
11:02
15.9.2018

J. Pražák
13:22
15.9.2018

M. Mařák
13:39
15.9.2018

J. Pražák
13:45
15.9.2018

M. Mařák
13:46
15.9.2018

J. Pražák
13:49
15.9.2018

M. Mařák
13:57
15.9.2018

J. Pražák
14:12
15.9.2018

M. Mařák
15:00
15.9.2018

J. Pražák
15:04
15.9.2018

M. Mařák
17:46
15.9.2018

J. Jurax
16:32
15.9.2018

J. Pražák
13:23
15.9.2018

M. Mařák
13:45
15.9.2018

J. Pražák
13:47
15.9.2018

M. Mařák
13:53
15.9.2018

počet příspěvků: 137, poslední 16.9.2018 09:02









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.