20.4.2024 | Svátek má Marcela


AKVARISTIKA: Záhadní bahníci

13.2.2014

Před časem mne známý, který se věnuje biologii, překvapil otázkou: jak se liší délka genomu člověka a bahníka východoafrického? Bahníci patří do starobylé skupiny ryb. Jsou něco jako živé fosilie, z nichž se vyvinuli obojživelníci. Tušil jsem, že zde bude nějaký „háček“ a že ta archaická ryba na tom se svým genomem v porovnáním s lidským nebude asi špatně. Zde ale, jak se ukázalo, logika a „zdravý rozum“ neplatí.

Uhlíř rybičky 1

 

Evolučně pokročilejší organismus neznamená delší genom. Schválně – řekli byste, že bahník má genom víc než třicetkrát delší než my? První místo si suverénně držel až do doby, kdy byl objeven genom ještě složitější. Má jej jakási japonská skalnička, která délkou genomu člověka předčí padesátkrát. Prý pro tyto paradoxy dosud není žádné vysvětlení a tak se ukazuje, že příroda je vlastně jedno velké tajemství.

Vzpomněl jsem si na to, když jsem se s bahníkem, a to dokonce s bahníkem východoafrickým, setkal v nabídce akvaristické prodejny. Ryba žijící v Nilu a v některých afrických jezerech dorůstá úctyhodných dvou metrů. Východoafrickému bahníkovi se někdy nesprávně říká leopardí ryba, to pro jeho mramorovanou kresbu. Dvaceticentimetrový bahník vypadá lákavě. Ve společenském akváriu s rybkami stejné velikosti snad nějakou dobu přečká, ale co s ním až trochu vyroste?

Uhlíř rybičky 2

Ryby jsou nejpočetnější skupinou obratlovců. Jejich systém je mimořádně složitý. Bylo vypracováno mnoho modelů systému ryb. V dnes uznávaném zařazení ryby představují dvě třídy obratlovců. Velkou třídu paprskoploutví, v níž se druhy počítají na desetitisíce a třídu nozdratí (svaloploutví).

Zatímco u skupiny paprskoploutví je nemožné stanovit počet do ní patřících druhů, ve třídě nozdratí (mají vnitřní nozdry, jimiž mohou vdechovat vzduch) je pouhých 8 druhů. Dva druhy má podtřída lalokoploutví – latimérii podivnou a latimérii celebeskou. Šest druhů ryb je v podtřídě dvojdyšní – bahnící. Jeden druh žije v Austrálii (bahník australský), jeden v Jižní Americe (bahník americký) a čtyři druhy v Africe, mezi nimi bahník východoafrický. Z rozšíření bahníků je zřejmé, že tyto ryby žily v době, kdy dnešní Austrálie, Afrika a Jižní Amerika tvořily jeden kontinent.

Uhlíř rybičky 3

Plynový měchýř bahníků se vyvinul v plíce. Bahník australský má jednu plíci, u ostatních druhů jsou plíce jako párový orgán. Všichni bahníci jsou dravci. Z vajíček vylíhlí bahníci jsou larvy s vnějšími žábrami (s výjimkou žabím pulcům podobných mladých bahníků australských, kteří vnější žábra nemají). Někteří bahníci dokáží přežít zahrabáni do bahna i několikaměsíční sucha, kdy voda zcela vyschne. Stačí jim jen malá vlhkost. Jsou dlouhověcí. V dospělosti značně nesnášenliví a rvaví. Netolerují přítomnost jiných ryb, a to ani svého druhu. Pokud se někdy chovali v akváriích, vždy jen jako larvy nebo mladé ryby. Jinak je bylo možné spatřit ve velkých nádržích zoologických zahrad nebo ve veřejných akváriích. Ostatně jde o ryby, které dorůstají jeden až dva metry.

Rozmnožit bahníka v akváriu se ještě nepodařilo. Je to prakticky nemožné. Takže není pochyb o tom, odkud všichni ti bahníci, kteří se nabízejí k prodeji, pocházejí. Jsou to importy z Afriky a Jižní Ameriky. Cena za jedince o velikosti 20 – 35 cm se na českém akvaristickém trhu pohybuje od 400 do 1000 korun. Jen australský bahník je nedostupný. Je totiž ve své domovině chráněným živočichem, kterého lze vyvézt jen s povolením. A tak by to mělo být i s těmi zbývajícími druhy bahníků původem z Afriky a Jižní Ameriky.

Uhlíř rybičky 4

Osud mnoha dovezených ryb nebude asi příliš radostný. Nějakou dobu jako odrostlé larvy a mladé rybky budou přežívat ve společenských akváriích nebo v samostatných nádržích. Jejich chov sám o sobě nijak náročný není. Jak však bahník poroste, situace se změní. Ryba bude vyžadovat vlastní nádrž jen pro sebe. A krmení rybami a plži. Na první pohled malá aktivita bahníků, kteří v porovnání s jinými rybkami toho moc „nenaplavou“, může svádět k jejich chovu v malých nádržích, což je nesprávné. Nejméně 400 litrů pro odrostlejší rybu, alespoň 1000 litrů pro dospělého jedince. A to vše pro jeden jediný kus!

Bahníci mohou dýchat atmosférický vzduch a na obsahu kyslíku ve vodě a na její čistotě příliš nezáleží. Tak si někteří představují chov této ryby. Velký omyl! Bez kyslíku ve vodě se bahník obejít může, bude si pomáhat dýcháním nad hladinou, v takové vodě ale rychle dochází k hnilobným procesům a ani bahník není imunní proti nemocem, jako jsou různé plísně. Exkrementy velké ryby udělají své i ve 400 litrové nádrži a pravidelné odkalování a výměna vody budou nezbytné, i když v akváriu bude jen jedna ryba.

Uhlíř rybičky 5

První bahníky k nám v roce 1912 dovezl z Paraguaye cestovatel, etnograf a botanik Alberto Vojtěch Frič. Z pěti velkých ryb cestu přežily tři a ty pak Frič předváděl veřejnosti v akváriu ve své vile v Košířích. Pozdější importy bahníků do Evropy byly určeny jen pro velká veřejná akvária. Nikdy se neuvažovalo o bahnících jako o běžných akvarijních rybách.

Mezi akvaristy, kteří si tu záhadnou živou fosilii se složitějším genomem než je genom člověka pořídí, budou jistě takoví, kteří té úžasné rybě vytvoří dokonalé prostředí. Pořizovat si ale bahníka jako raritu, kterou nikdo jiný nemá nebo dokonce ho dát do společenského akvária pro jeho „vylepšení“ neobvyklou rybou s „leopardím“ vzorem, to by se nemělo stát. Ostatně větší radost, potěšení i ten dojem udělá udržované akvárium s hejnem „obyčejných“ teter, než nádrž s nevhodně pořízenou sebeatraktivnější rybou, pokud se nepodaří vytvořit podmínky, které nutně k životu – a nikoli k pouhému přežívání – potřebuje.

 

Foto: autor

Uhlíř rybičky 6




KONTAKT na Liku z redakce Zvířetníku je zde více... 
ARCHIV ZVÍŘETNÍKU od února 2010 do prosince 2013 najdete na stránkách Dagmar Ruščákové DeDeník
HLEDÁTE POMOC PRO NALEZENOU VEVERKU?
Vše potřebné zjistíte zde...
Víte, jak správně psát - a to nejen na Zvířetník? Podívejte se do Nápovědníku !