28.3.2024 | Svátek má Soňa






AKCE+LIDÉ: Pět neděl v balonu v převyprávění Ondřeje Neffa

12.8.2009 0:05

Pět neděl v balonu Ondřej Neff VerneTOPlistNakladatelství Albatros pokračuje ve vydávání své řady Knihovna pro 21. století románem Pět neděl v balonu. Klasiku Julese Verna převyprávěl Ondřej Neff, který stojí i za aktualizovanými verzemi románů Dvacet tisíc mil pod mořem a Patnáctiletý kapitán. Křest titulu Pět neděl v balonu, výjimečného i tím, že vůbec poprvé vyjde s ilustracemi Zdeňka Buriana, bude tvořit jeden z vrcholů letošní Balonstory 2009, která se tradičně koná na Opatově v Praze 11. Termín křtu připadl na neděli 20. září v 16.00.

Jules Verne – Ondřej Neff: Pět neděl v balonu

Pět neděl v balonu je první román Julese Verna, který vydal Pierre-Jules Hetzel. Stalo se tak 31. ledna 1863 a kniha vyšla v neilustrovaném vydání v nákladu 2 tisíc kusů. Do roku 1915, kdy Jules Verne zemřel, dosáhl román u Hetzela nákladu 76 tisíc výtisků, čímž se zařadil na druhé místo za Cestu kolem světa za 80 dní (108 tisíc). Úspěch románu byl okamžitý a nakladatel slibného autora ihned zavázal k dalším příspěvkům do románové řady Podivuhodné cesty. Verne se stal s konečnou platností autorem knih pro děti, což ho donutilo vzdát se touhy prosadit se ve světě „velké literatury“.

V případě Pěti neděl v balonu se však nejednalo o Vernovu prvotinu – již předtím publikoval bez velkého ohlasu několik povídek, dopsal historický román a měl za sebou několik pokusů prosadit se jako autor na divadle. Kladné přijetí jeho „balonového románu“ jistě ovlivnila samotná doba, která přála novým objevům a vynálezům – vzduchoplavba konec konců patřila mezi objekty Vernova zájmu a vedle toho na něj měl bezprostřední literární vliv i Edgar Allan Poe, jehož povídka Senzace s balonem (1844) a zejména román Dobrodružství Arthura Gordona Pyma (1838) Verna hluboce zasáhly. Afrika jako neprobádaný a nepřístupný světadíl stála v centru pozornosti nejenom objevitelů a dobrodruhů, ale i veřejnosti, která s napětím přijímala nové zprávy o afrických objevech.

Ondřej Neff ve svém doslovu, z něhož jsou čerpány tyto informace, sumarizuje román slovy: „Pět neděl v balonu je báječný příběh o statečnosti a houževnatosti, o touze objevovat, o vynalézavosti a o přátelství. Rozhodně si zaslouží, aby jeho plavba pokračovala i v povětří jednadvacátého století.“ Věříme, že k úspěchu románu přispějí i kvaše Zdeňka Buriana, jež na počátku čtyřicátých let vytvořil pro vydavatelství J. R. Vilímek. K vydání knihy však nakonec nedošlo a čtenáři mohou jeho ilustrace společně s textem ocenit teprve nyní. Novinkou je i nákres balonu Viktorie a jeho zařízení a vybavení z pera Ladislava Badalce.

Dalším titulem v řadě verneovek bude Tajuplný ostrov, jehož vydání je naplánováno na podzim 2009.

208 str + příloha, 163 x 238 mm, 1. vyd. v této podobě, pevná vazba, 279 Kč

Anotace

Pět neděl v balonu je prvním románem Julese Verna. Líčí dobrodružství vynálezce polořiditelného balonu doktora Fergussona, který se spolu se svými přáteli odvážil přeletět za pět týdnů africkou pevninu od Zanzibaru až po Senegal, takřka k západnímu pobřeží Afriky. Úspěch románu tehdy neznámého autora byl veliký a poznamenal Vernův osud navždy. Po celý život se věnoval dobrodružným cestopisům, mnohdy s fantastickými prvky. Koneckonců, i v tomto románu je konstrukce balonu zcela fantastická, takže Viktorie se řadí do galerie Vernových létajících stojů vedle Albatrosu a Postrachu inženýra Robura. Zdeněk Burian namaloval v letech 1941-42 celkem 8 kvašů a obálku pro knihu Pět neděl v balonu, k jejímuž vydání v nakladatelství J. R. Vilímek nikdy nedošlo. Ilustrace, které se čtenářům v této knize představují poprvé, však i po tolika letech potvrzují, jakým mistrem dobrodružné ilustrace Zdeněk Burian byl.

Albatros 2008 NeffŽivotopisné údaje (vybrané a aktualizované informace z Portálu české literatury):

Ondřej Neff

Spisovatel a publicista Ondřej Neff se narodil 26. června 1945 v Praze jako syn spisovatele Vladimíra Neffa (1909–1983) a herečky Vlastimily Petrovičové (1903–1980). Po maturitě pracoval v časopise Svět v obrazech (1962–1963) a vystudoval Institut osvěty a novinářství (1969). Titul PhDr. získal roku 1970 rigorózní studií Ano a ne. Ideologie a žurnalistika francouzské studentské mládeže z jara 1968, kde se zabýval i ultralevým terorismem a anarchismem. Žije ve Zvoli.

V letech 1970–1971 Neff pokračoval na FF UK studiem kulturních dějin Dálného východu. Souběžně byl od roku 1970 zaměstnancem nakladatelství Albatros, mj. jako promítač. Pro roky 1974 a 1975 se stal „omylem“ i propagačním pracovníkem obchodního domu Kotva. Poté do roku 1979 fotografoval na volné noze pro Ústředí lidové umělecké kultury a v letech 1979–1981 vystudoval ještě Institut výtvarné fotografie a současně pracoval v deníku Mladá fronta (1979–1985). Ve čtyřiceti letech se stal spisovatelem z povolání.

Ljuba Krbová a Ondřej NeffNa volné noze ale Neff dlouho nevydržel a již v letech 1987–1989 pracoval jako redaktor týdeníku Kmen a mezi roky 1990–1994 byl opět zaměstnancem deníku Mladá fronta Dnes, a to jako šéfredaktor a autor sobotních příloh Víkend. Mezitím se stal rovněž šéfredaktorem sci-fi měsíčníku Ikarie (1990–1993), který založil už za socialismu, přičemž do původní, neoficiální „Ikárie“ přispíval již od roku 1985. Roku 1995 pak pod přezdívkou Aston propadl internetu. Nejprve se stal redaktorem síťového Magazínu AmberZine. Pak, od začátku roku 1996, pracoval v měsíčníku Softwarové noviny, a to jako redaktor internetového týdeníku. 23. dubna 1996 umístil na web poprvé svůj vlastní deník Neviditelný pes pojmenovaný na počest psa Gordona, který by se právě toho dne dožil svých dvacátých narozenin. K „Psovi“ připojil Neff roku 1999 i specializovaný deník Digineff věnovaný fotografii a dále spoluzaložil Institut digitální fotografie, kde dodnes přednáší.

Ondřej Neff napsal také tucet rozhlasových her plus pětidílný seriál Dvacet tisíc mil pod mořem (1995), který následovala třídílná série Šrafovaný svět (1986) – o verneovkách.

Ondřej NeffA právě Jules Verne se stal spisovatelem, od jehož díla se Ondřej Neff odrazil ke své hlavní celoživotní tvorbě. Už od dětství verneovky miloval, aby roku 1979 zaplnil trhlinu v českém knižním trhu publikací Podivuhodný svět Julesa Verna (předchozí Janatkova monografie z roku 1959 byla do značné míry plagiátem knihy Jules Verne, sa vie, son ouevre od Allotte de la Fuye). Podstatně přepracované vydání „Podivuhodného světa“ doplnil Neff roku 2005 i exkluzivní encyklopedií všech Vernem vysněných vynálezů a imaginárních zeměpisných lokalit z jeho knih. Ale nebyl tu jen Verne: jako jednoho z nejobdivuhodnějších „českých Verneů“ ctí Neff dra. Ludvíka Součka (1927–1978), o kterém nejprve publikoval obdivnou esej v časopise Zlatý máj. Právě díky ní byl vyzván, aby zpracoval dějiny české sci-fi. „Ona nějaká existuje?“ ptali se tehdy mnozí. Ale Neff se neptal, nelenil a svou průkopnickou práci završil knihou Něco je jinak (1982), jejímž doplňkem se staly Tři eseje o české sci-fi (1986). A sci-fi světová? Její dějiny Všechno je jinak (1987) napsal ve spolupráci s Alexandrem Krameriem (nar. 1946), jehož jméno tehdy nesmělo být nikde uváděno, takže své povídky vydával jako Jaroslav Veis.

Působivá postkatastrofická antiutopie Tma, jejíž lapidární titul vymyslela Alexandra Berková, vyšla hned dvakrát krátce po sobě (1998, 1999) a dočkala se i totálního přepracování ve zcela nový román Tma 2.0 (2003). Revidovaná verze románu Tma vyšla v Albatrosu v roce 2007. Zatím poslední román Tušení podrazu (který vyšel v roce 2007 v Albatrosu) je podle autorových slov „splacením dluhu“ jeho vzoru, dr. Ludvíku Součkovi, a pokouší se vyvrátit jisté fámy („český Mengele“) okolo jeho fascinující osobnosti a zároveň i „řeší problém“ Součkovy smrti a údajně zcizeného rukopisu knihy Tušení světla. Na podzim roku 2008 je naplánováno 2. vydání povídek z osmdesátých let Čtvrtý den až navěky.

Ondřej Neff se uplatnil také jako překladatel z angličtiny a je „po Součkově vzoru“ autorem mnoha fotografických příruček počínaje titulem Tajná kniha o fotografii (1981, zcela přepracováno 2005). Neffa politického publicistu představuje osm svazků vybraných „Astonových“ článků z Neviditelného psa (1997–2002). Přinejmenším počínaje statí Svět bílých bublin vydanou na pokračování ve Zlatém máji (1978) se Neff teoreticky i prakticky zajímá také o komiks a vydal už asi pět publikací tohoto charakteru. Miluje film, i když se skoro nedívá na televizi, a to obzvlášť film vědeckofantastický (zatímco fantasy neholduje).

Úplná verze:

http://www.czlit.cz/main.php?author_id=294&pageid=34

Radovan Suk










Přijďte si popovídat na nový Sarden
Denně několik článků s obrázky, které zde nenajdete. Denně mnohem více možností a zábavy. Denně diskuze s přáteli i oponenty. Denně možnost dám najevo redaktorům a ostatním čtenářům, které texty stojí za to číst... více... 

Členství vás nic nestojí, naopak můžete něco získat. Čtěte více...