Na Akademii se musíme dívat ze dvou stran, ze dvou pohledů - zároveň velmi rozdílných, ale současně navzájem propojených jako siamská dvojčata. Kdo jsou akademici (a proč) a k čemu Akademie je.

Myslím si, že klíčový je ten druhý pohled - ten první, odpověď na otázku, kdo je či kdo by měl akademikem být, vyplývá z odpovědi na otázku, k čemu Akademie je, či k čemu by měla být. Až dokážeme bez emocí (tedy: bez emocí ve vztahu k současným akademikům) odpovědět na otázku, k čemu by Akademie měla být, dostaneme i odpověď na to, kdo by měl být členem Akademie.

Nejprve bych - ze své paměti, a proto nikoliv autoritativně - připomněl, že prapůvodně bylo hlasování v kategoriích nejlepší kniha (a myslím, že i povídka, ale to si nepamatuji zcela přesně) prováděno na dřevních Parconech v osmdesátých letech. Pamětníci si možná vzpomenou (stejně matně jako já) na hlasovací lístky rozdávané v materiálech a na urny, které byly umístěny v předsálí pardubických Parconů, a pak na následné vyhlašování nejlepších ze žánru - tedy jakási česká analogie Huga (neboli, jak podotkl jeden nejmenovaný doživotní prezident čs. fandomu, jako slabého amerického odvaru naší ceny). Později (o hodně později, jak by pro změnu podotkl nějaký Pagi) - byla založena Akademie SFFH (jako sekce World SF, ale to není tak důležité), poprvé vyhlašovala své ceny za rok 1995, jejich přehled najdete například zde.

Protože vznik ASFFH a některé její peripetie probíhaly v době, kterou jsem absolvoval ve své hibernaci (kdo ví, ví, kdo neví, ať si tím neláme hlavu - prostě jsem na řadu let vypadl z fandomu), nebudu tohle období komentovat a věnuji se spíše současnému stavu. Dnes platí, že ceny ASFFH jsou postaveny na psaném slovu a jeho doprovodu - knihy ve všech třech žánrech a různých podobách a původech, výtvarníci, překladatelé, editoři, teoretický text, nejlepší časopis, nejlepší nakladatel, a ostatně i cena za dlouholetou práci pro SF. Film z této kolekce vypadl úplně - ale to je námět na samostatný odstavec. 

Celkem to je tedy šestnáct kategorií, kterými ASFFH pokrývá všechny podstatné formy tvůrčí práce v a pro SFFH v oboru literatury a jejího vydávání. Spisovatelé a autoři vůbec (neboť skutečnými spisovateli je z nich jenom část) mají i některé další možnosti, kde mohou získat různá další ocenění, byť pod opekou jiných organizací, než Akademie. Výtvarníci, editoři a překladatelé jsou ale odkázáni pouze na ceny ASFFH.

Jsme malý rybník - a tak, když vznikla ASFFH a do jejího hlasování se zapojila většina aktivních fanů, zřejmě pocit duplicity podpořený skutečností, že akademiky se stala (z hlediska aktivního zapojení do fandomových aktivit) podstatná skupina návštěvníků Parconů, parconské hlasování odumřelo na úbytě. Fanové, kteří měli zájem rozhodovat o ocenění literárních děl, se automaticky přesunuli do ASFFH a proto necítili potřebu pokračovat v udělování fanovských cen - tedy v udělování ocenění analogickém Hugovi, přitom ceny Akademie byly zároveň jakýmsi pendantem cen Nebula. Vznikla schizofrenická situace, kdy ceny Akademie zároveň simulovaly Huga i Nebulu, pokud bych měl (a myslím si, že je to zapotřebí) přirovnávat situaci u nás ke stavu v americkém prostředí.

Myslím si, že bychom měli tyto dva pohledy - fanovský a tedy hugovský, a profesionální (či v našem prostředí poloprofesionální, není tu nikdo, kdo by se dokázal v žánru uživit bez podpory příjmů z jiného žánru či povolání, snad kromě Jiřího Kulhánka) neboli nebulovský - od sebe konečně oddělit. Současná Akademie mimo fandom nic neznamená - až si budeme schopni toto přiznat, dosáhneme alespoň základní úrovně sebereflexe.

Má-li Akademie získat dostatečnou vážnost i jinde, než v samotném fandomu, musí se podstatným způsobem transformovat ze současného stavu, kdy je v podstatě podmnožinou fandomu a kdy je uznávána vlastně jenom uvnitř téhož. Musíme si uvědomit, že pokud Albatros, Knižní klub nebo Argo dostanou cenu Akademie a tuto skutečnost neuvádějí jako marketingový argument při propagaci svých knih mezi mudly, je Akademie něco nepodstatného pro kohokoliv jiného, než pro fana SFFH.

Akademie si musí přiznat, že to jsou peníze, které mají - ve světě mimo fandom - skutečný význam jako měřítko tržní hodnoty (nikoliv kvality, ale to je bohužel jiná historie). Nejde o to, podřídit výsledky tržnímu úspěchu prací, autorů, editorů a osobností. ale jde o to, že v případě, kdy naše ocenění (a tedy známku kvality z našeho pohledu) získá tržně úspěšný titul nebo osobnost, potřebujeme dosáhnout toho, aby cenu Akademie pro ně byla zajímavým argumentem i pro zákazníky mimo fandom.

Tady je důležité místo pro zmiňovanou kategorii film - to je žánr, který je z finančního hlediska nejzajímavější, zároveň však i žánr, Akademií totálně pomíjený. A zároveň, díky naší americké jmenovkyni a českému povědomí o ní, přitom snadno pro cíle ASFFH asi nejlépe využitelný. Zatímco dostat se do televizních relací o kultuře je pro knihy velmi složité, film tam má zavedené místo a informace o Akademii se tam tak mohou natáhnout velmi přirozeně a snadno. I když sám jsem pro maximální redukci počtu cen ASFFH, myslím si, že kategorii film bude zapotřebí dříve či později (ale nejlépe už letos) zavést a to tak, aby o ní distributoři věděli a byli do vyhlašování cen zataženi. Za nimi se natáhnou i redaktoři kulturních pořadů televizí a Akademie tím získá s minimálními náklady reklamu, kterou by ze svých finančních zdrojů nikdy nebyla schopna zaplatit.

Diskutovanou je cena pro nejlepší nakladatelství. Domnívám se, že by bylo lepší ji udělovat nikoliv samostatným hlasováním, ale jako nejlepší nakladatelství vyhodnotit to, které bylo nejvíce citováno v nominacích a získalo nejvíce cen (nejlépe bodováním - například třemi body za vítězství jejího „koně" v kategorii a jedním bodem za každou nominaci). Dalším bolavým místem jsou povídky - tento problém se táhne už několik roků. Martin Šust již pracuje na návrhu, pokud jsem z různých narážek pochopil, jedná se o hodnocení vybranou skupinkou porotců - to je asi ze všech zel tím nejméně špatným a možná dokonce i tím, které je pro tuto kategorii asi jediné dobré.

Ještě (ne tak úplně) malá odbočka k hororu, kategorii, která u návrhu JWP vyvolala docela rozsáhlou diskusi. Ono už dělení na SF a fantasy může být v současné době považováno za nadbytečné - fantastika je oboje, a mezi nejlepšími současnými pracemi najdete dostatek příkladů, ve kterých se hranice mezi těmito žánry stírá (třeba svět Bas-Lagu Chiny Miévilla či Světlověk Iana McLeoda). Horor ve své čisté podobě (Ptáci, Amritsarský beránek, Jáma a kyvadlo) dnes již prakticky neexistuje a i mnohé starší práce jsou z dnešního pohledu nejméně jedou nohou v SF&F (veškeré upírny, ale třeba i Malý vrah, Zástup, Usher II). Problémem je, že hororů (i v takovéto „křížené“ podobě) u nás vychází ještě mnohem méně, než povídek, o původních autorech nemluvě - Netopejrova hororová soutěž o Pohár Eddieho Krígla zemřela na úbytě. Kategorie hororu tak je spíše do počtu a pokud v roce nevyjde něco opravdu kvalitního - třeba Clive Barker nebo reedice Mosteckého Čáry hrůzy, či Ctirad Doseděl, tak vítěz pravděpodobně bude na úrovni, jaká by se v kategoriích SF nebo F nedostala ani do nominací. Myslím, že i nakladatelé by potvrdili, že čtenářský zájem o čisté horory je na hranici ekonomické návratnosti. Proto si myslím, že vloučit hororová díla podle jejich charakteru do kategorií SF nebo F má - aspoň pro nějakou dobu - smysl.

Akademie a její ceny jsou možná dvě těla - ale pokud ano, jsou to siamská dvojčata nebo, chcete-li, spojené nádoby. Ceny jsou to, čím Akademie je navenek vidět, čím se projevuje - jaká je Akademie, takový charakter mají i její ceny, a nezáleží na tom, v jakých kategoriích jsou udělovány. Pokud chceme cenám Akademie opravdu dodat vážnost mezi ne-fany (chcete-li, mudly), musíme přijmout za své, že se musí změnit i Akademie. Změnit postoj okolního světa k cenám ASFFH nelze bez změny samotné ASFFH.

Finální otázka tedy zní:
chceme změnit Akademii, chceme si vypustit rybník a vyrobit jiný - a když jiný, tak jaký?