19.4.2024 | Svátek má Rostislav


AUSTRÁLIE: Moloch horridus

27.12.2016

Vážení, dnes vám prezentuji povídání recyklované, které jsem publikoval před několika lety, tedy přesněji 5/9/2008. Považuji za nutné informace v článku doplnit o jistá fakta, která jsem při původním psaní opomenul. Týkají se převážně rozmnožování tohoto stvoření a jsou ke konci původního článku, který následuje.

Tentokrát si vám dovolím představit australskou obludku člověku naprosto neškodnou, avšak nadmíru zajímavou. Tedy žádná jedovatá obluda, ale roztomilá ještěrečka, co žije pouze v poušti. Být tak stokrát větší, tak bychom si mysleli, že jsme se octli ve třetihorách.Tato se svému prostředí dokonale přizpůsobila.

Proti potenciálním nepřátelům – dravcům – má po těle spoustu výrůstků připomínajících trny a tak se jí zde hovorově říká „thorny devil“ a nebo také „thorny dragon“ či „thorny lizard“. Pro mé uši však zní neodolatelně a nejdokonaleji její latinský název: MOLOCH HORRIDUS. Když je tato deseti až dvaceticentimetrová agama napadena, tak si strčí hlavu mezi přední nohy a nastaví takzvanou falešnou hlavu, jinak velké trny na krku, a tak je téměř nemožné ji spolknout i hodně otrlým predátorům.

Moloch horridus, foto Christopher Watson

Na rozdíl od většiny ještěrek a agam nepobíhá bleskurychle po horkém písku, avšak rozvážně kráčí a při každém kroku „zatuhne“ a pak krok dokončí. Její „kráčení“ tak trhavými pohyby připomíná mechanickou hračku a nebo robota, jak je vidět na videu zde.

Živí se pouze mravenci. Tedy specialista. Trnový ďábel si najde mravenčí cestičku, u které se usadí, a zde svým hbitým jazýčkem sbírá pádící mravenečky v řádu 60 až 80 za minutu. Na posezení tak spořádá kolem 3000 mravenečků a za den jich dovede spořádat až 10 000. Tito mu dodají nejen důležitou výživu, ale i potřebnou vlhkost či vodu.

Moloch horridus nepije konvenčním stylem. Potřebnou vláhu k přežití získává nadmíru zajímavým způsobem. Povrch jeho celého těla je opatřen jakýmisi hygroskopickými rýhami či kapilárami, které končí u tlamičky. A tak tento výtečník se klidně „napije“ i levou zadní. Doslova. Hnátek ponoří tam, kde je voda, a ta kapilárami vzlíná až k tlamičce, kde vodu obludka jen olízne. A tak může získávat vodu i z noční kondenzace na povrchu svého těla či okolní sporé vegetaci. Následující videa mnohé objasní, podívat se můžete zde a také zde.

Moloch horridus se dožívá nejméně dvaceti let a množit se počíná, když má tři roky. Jeho námluvy představuje komplikovaný rituál mávání nožičkama a houpání tělem. Samečci oplývají dvěma penisy. Levý je spojen s levým varletem a pravý s pravým. Při páření obvykle používají jen jeden ze dvou. To ovšem za předpokladu, že se v posledních 24 hodinách nepářili. Pokud ano, tak si to prohodí a používá ten druhý ze dvou. Zodpovědní vědátoři prezentují hypotézu, že tato vlastnost zaručuje vyšší počet spermií v ejakulátu, a tak je vyšší pravděpodobnost úspěšného oplodnění vajíčka.

Moloch horridus, foto Christopher Watson

Samičky po oplodnění kladou tři až deset vajec do podzemní „nory“ asi 30 cm pod povrchem okolního terénu. Na konci chodbičky, co vyhrabou, vytvoří jakousi místnůstku, hnízdo, kde jsou vajíčka až do doby vylíhnutí. Jinak samička přístupovou noru opět zahrabe. V hnízdě se, podle převládajícího počasí, za tři až čtyři měsíce vylíhnou soběstačná mláďata. Díky vzduchu v místnůstce nejprve sežerou, co zbylo, včetně skořápek z vajíček a pak se vyhrabou na povrch. Takže o první žrádýlko mají postaráno. Vylíhnutá mláďátka jsou kolem šesti centimetrů dlouhá.

Zdejší zlé jazyky tvrdí, že sameček molocha horridus je živoucím snem australského chlapa. Mají dva penisy, celý den se válí na slunci a to nejlepší je, že když dostane žízeň, nemusí ani vstávat, stačí se jen převalit tam, kde se žádaná tekutina vyskytuje, a tato mu kapilárami doteče až k tlamě, kde ji jen slízne.

Psáno 5/9/2008, doplněno 16/9/2016.